SVS ukončila parazitologické vyšetřování spárkaté zvěře ve volných honitbách a tím i možnost jejího antiparazitárního ošetření

Jako důvod pro ukončení antiparazitárního ošetření zvěře ve volných honitbách uvedla SVS možný vznik rezistence zvěře vůči léčivům podobně jako u antibiotik a zbytečné zatěžování životního prostředí. Parazitologické vyšetření podle SVS navíc využívalo jen velmi malé procento uživatelů honiteb a žádný z okolních států neprovádí antiparazitární ošetření ve volnosti žijící zvěře. Ústředního ředitele SVS MVDr. Zbyňka Semeráda jsme požádali o upřesnění pohnutek, které vedly k popsanému rozhodnutí.

Pane řediteli, z jakých studií vyplývá možný vznik rezistence zvěře vůči antiparazitárním přípravkům podobně jako u antibiotik?

Studií týkajících se obecně problematiky antihelmintické rezistence je skutečně velké množství. Když si zadáte do vyhledávače slova anthelmintic resistance, vyjede vám asi 15 000 výsledků. Antihelmintická rezistence u zvěře je rozebrána v řadě článků (příklady jsou uvedeny v rámečku – pozn. red.).

Kolegové se vloni zúčastnili konference týkající se problematiky parazitů volně žijících přežvýkavců na Mendelově univerzitě v Brně, na které bylo antiparazitární ošetření zvěře akademickými kruhy kritizováno a nedoporučováno. Dále se zúčastnili workshopu Paraziti ovcí a koz v praxi, který se konal ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství a také tam zazněly zajímavé informace ohledně vývoje antihelmintické rezistence a dopadů na chovy hospodářských zvířat.

Na problematiku parazitóz a vzniku rezistence je potřeba dívat se komplexně, neboť volně žijící zvěř často sdílí část životního prostředí s hospodářskými zvířaty a část parazitů je společných. Je tedy třeba uvědomit si i možné negativní dopady odčervování volně žijící zvěře na chovy hospodářských zvířat.

V poslední době se navíc výrazně mění pohled na odčervování zvířat – doporučuje se odčervovat konkrétního jedince po předchozím koprologickém vyšetření (důležité je zvolit správnou metodu), po odčervení vyhodnotit jeho efektivitu – znovu provést koprologické vyšetření, zvolit správnou dávku a dobu odčervení, vhodný přípravek atd. Jak uživatelé honiteb, kteří odčervují zvěř, zajistí, že zvířata přijmou správnou dávku přípravku vzhledem k hmotnosti (poddávkování nebo naopak předávkování) a odčerví právě ty kusy, které to potřebují?

Můžete uvést, jak se v posledních pěti letech vyvíjel počet uživatelů honiteb, kteří využívali parazitologické vyšetření vzorků podle požadavků SVS, resp. předkládali zvěři léčivé přípravky?   

Počet uživatelů honiteb včetně obor využívajících antiparazitární ošetření zvěře se vyvíjel následovně. V roce 2020 jich bylo 155, v roce 2021 115, v roce 2022 105, v roce 2023 83 a vloni 86. Na základě uvedených čísel lze konstatovat, že antiparazitární ošetření zvěře bylo v České republice realizováno, ale vzhledem k celkovému počtu přibližně 5700 honiteb byl počet uživatelů honiteb provádějících antiparazitární ošetření velmi nízký a s klesající tendencí. Navíc bylo antiparazitární ošetření často prováděno pouze v jednotlivých honitbách bez návaznosti na sousední honitby.

Je možné sdělit, kolik uživatelů honiteb v posledních pěti letech pochybilo v dodržování metodiky léčby, zda byli penalizováni a jak?

Rutinní kontroly provádění antiparazitárního ošetření zvěře SVS neprovádí. Chyby, které se občas vyskytly, byly zejména administrativního charakteru – žadatelé neměli správně vyplněnou žádost nebo v ní chyběly některé údaje uvedené v Metodice kontroly zdraví a nařízené vakcinace, případně se ve výjimečných případech stalo, že krajská veterinární správa žádosti nevyhověla, protože žadatel nesplnil podmínky pro cílené antiparazitární ošetření – zpravidla nedodal dostatečný počet vyšetřených vzorků.

Které sousední státy kritizují léčebná opatření, jež u nás byla v minulosti prováděna, a co přesně bylo předmětem kritiky?

Ze sousedních států SVS každoročně kontaktovala německá veterinární autorita a apelovala na včasné zaslání informací, ve kterých příhraničních okresech bude prováděno antiparazitární ošetření, a zároveň na zvážení úplného upuštění od realizace antiparazitárního ošetření v honitbách v příhraničních okresech s Německem, protože tam se nic takového nedělá. Vzhledem k blízkosti hranic mají Němci obavy, že ošetřená zvěř by mohla z českých honiteb migrovat do jejich revírů v blízkosti hranic a tam být ulovena. Následně nelze vyloučit uvedení volně žijící zvěře, která by mohla být kontaminována rezidui veterinárních léčivých přípravků, na německý trh.

Kritika v této věci zazněla v minulosti i ze strany zbývajících sousedních států, tedy ze Slovenska, Polska i Rakouska.

Připravil David Vaca

Celý rozhovor si můžete přečíst ve Světě myslivosti č. 2/2025