Proč by myslivci měli hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu?

Příští EP bude mít příležitost prosazovat politiku, která je přínosem pro biologickou rozmanitost a venkovské komunity. Politické strategie mohou zahrnovat zvrácení úbytku biodiverzity, řešení vymírání druhů a obnovu stanovišť Rozhodnutí v Bruselu se dotkne také ptačích druhů, které lze lovit, či managementu velkých šelem Na poslancích EP může rovněž být rozhodování o tom, jaké druhy palných zbraní a střeliva bude možné v budoucnu používat.

Od 6. do 9. června budou občané Evropy volit 720 poslanců EP pro nadcházející pětileté funkční období (dnes má europarlament 705 poslanců). Počet poslanců se odvozuje od počtu obyvatel členského státu. Žádný stát nemůže mít více než 96 poslanců nebo méně než šest. V současné době má Německo 96 poslanců, zatímco Kypr, Lucembursko a Malta jich mají po šesti.

Dopady letošních voleb se projeví i mimo EP. Budou mít vliv také na volbu předsedy Evropské komise (EK), jakož i na slyšení a hodnocení evropských komisařů před EP.

FACE doporučuje, aby evropští myslivci šli k volbám s plným vědomím toho, co jimi zvolení politici a politické skupiny během svého působení v Bruselu udělali. Přitom je třeba, aby si kladli následující otázky:

• Jaká zásadní rozhodnutí mající vliv na myslivce byla učiněna?
• Kdo jsou kandidáti v nadcházejících volbách a jaký je jejich postoj k otázkám myslivosti a ochrany přírody?
• Jaká rozhodnutí týkající se lovu a ochrany přírody se očekávají od příštího EP?

FACE hájící zájmy evropských myslivců shrnula témata významná pro myslivost a ochranu přírody, jimiž by se EP měl zabývat v příštím volebním období, do manifestu (Svět myslivosti č. 12/2023). Materiál obsahuje klíčové podněty a požadavky, podle nichž by se poslanci, kteří se problematikou zabývají, měli řídit při vytváření a rozhodování nových evropských politik.

Jaký význam má, aby se myslivci angažovali a hlasovali?

Navzdory obrovskému vlivu, který mají rozhodnutí EU na náš každodenní život, jsou zájem o volby do EP a účast v nich ve srovnání s volbami na vnitrostátních úrovních poměrně nízké. Průměrná volební účast v EU se v posledních eurovolbách (2019) pohybovala kolem 50 %: od 88% v Belgii (kde je účast povinná) až po rekordně nízkou 22% účast na Slovensku. Malá volební účast znamená, že občané, kteří se k volbám dostaví, mají značnou šanci utvářet budoucí směřování politiky EU. A naopak skupiny, které se během kampaně neozvou nebo se nedostaví do volebních místností, riskují, že jejich životy budou diktovány protichůdnými zájmy. Jinými slovy, myslivecká komunita se musí do nadcházejících voleb zapojit ve značném počtu. Jak se říká: když nepůjdete k volbám, nemůžete si poté stěžovat.

Zemědělská politika EU hrozbou pro biodiverzitu zemědělské krajiny

EK se po demonstracích zemědělců v řadě členských států EU v únoru letošního roku rozhodla prodloužit do roku výjimky ze standardu dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES) č. 8 (vyčlenění neprodukčních ploch). Standard DZES 8 vyžaduje po zemědělcích, aby ponechávali alespoň 7 % neprodukčních ploch či 8 % pro získání nároku na ekoplatbu, která se poskytuje jako podpora postupů prospěšných pro životní prostředí a klima s důrazem na udržitelnost. Pro rok 2024 byly požadavky na minimální úhory sníženy na 4 %, resp. na 5 %.

Prezident FACE Torbjörn Larsson uvedl v komentáři k ústupku EK a problémům, které z toho vyplývají pro biologickou rozmanitost následující: „Zemědělci čelí skutečným výzvám a je třeba je lépe podporovat. Odstranění DZES 8 ale problémy nevyřeší. Potřebujeme pružnější zemědělskou politiku, abychom lépe podporovali potřeby zemědělců i biodiverzitu.“

Foto www.pixabay.com

Na konci března členské státy EU podpořily návrh EK na změny společné zemědělské politiky (SZP), který má přinést zjednodušení pravidel, snížení administrativní zátěže a poskytnout větší flexibilitu při plnění environmentálních podmínek. Podle FACE však zahrnuje několik opatření, která přinášejí negativní dopady pro drobnou zvěř a širší podporu biodiverzity na zemědělské půdě. Patří mezi ně osvobození zemědělských subjektů do 10 hektarů od kontrol a sankcí souvisejících s dodržováním požadavků SZP, změna požadavků stanovených pro standardy DZES týkajících se půdního pokryvu v citlivých obdobích, střídání plodin a neprodukčních a krajinných prvků. Dále též zavedení možnosti pro členské státy přijímat výjimky ze standardů DZES pro obhospodařování půdy zabraňující erozi a ze zákazu přeměny nebo orby trvalých travních porostů označených jako environmentálně citlivé, které leží v lokalitách soustavy Natura 2000.

Právní rámec pro obnovu přírody na posledních chvíli zastaven

Z pohledu FACE bylo pozitivní, že EP na konci února odhlasoval nařízení o obnově přírody. V závěrečné fázi však předpis neprošel schválením Rady EU (zástupci vlád).

Nařízení se vztahuje na širokou škálu ekosystémů, z nichž každý má definované cíle obnovy. Za jeden z hlavních plánů lze považovat obnovení alespoň 20 % degradovaných území na pevnině i moři v EU do roku 2030. Pokud jde o zemědělské a lesní ekosystémy, jsou uvedeny konkrétní indikátory, které ukazují potenciální trendy ke zlepšení biologické rozmanitosti. Další cíle jsou stanoveny pro řeky, městské ekosystémy a podporu opylovačů.

Pro podporu drobné zvěře, která byla silně ovlivněna změnou ve využívání půdy v celé Evropě, je klíčová obnova stanovišť. Podle FACE by úspěšné provádění nařízení o obnově stanovišť záviselo na tom, zda členské státy proaktivním způsobem vypracují ve spolupráci se zúčastněnými stranami, jako jsou zemědělci, vlastníci půdy, myslivci, lesníci a další klíčoví aktéři, kvalitní národní plány na obnovu přírody.

Podle některých zdrojů by po červnových volbách mohl být legislativní proces obnoven.

Nařízení EU o palných zbraních revidováno

EP odhlasoval 23. dubna t. r. přepracování nařízení EU o palných zbraních, oficiálně známého jako nařízení č. 258/2012 o dovozních, vývozních a tranzitních opatřeních pro palné zbraně, jejich hlavní části a střelivo. Znění, o němž se hlasovalo, již bylo dohodnuto během interinstitucionálních jednání (tzv. trialogu) mezi vyjednávacími týmy EP a Rady EU. Očekává se, že Rada dá nařízení v nadcházejících týdnech zelenou.

Nové znění zavádí zjednodušené postupy pro lovce, sportovní střelce nebo třeba účastníky historických rekonstrukcí, kteří cestují se svými palnými zbraněmi (a střelivem) mimo EU. Podobná ustanovení jsou již obsažena v současném nařízení. Novinkou je zavedení jednotného dovozního povolení, které zjednoduší postup pro ty, kteří cestují se svými palnými zbraněmi a střelivem do EU.

 
Foto Jaroslav Vogeltanz

Podle FACE jde o důležitý krok k zajištění jednotného postupu povolování dovozu palných zbraní, ale současně je to také promarněná příležitost k dalšímu zjednodušení. Požadavky na jednotlivce cestující do EU s palnými zbraněmi mohou být poměrně zatěžující, protože, kromě dalších informací, které musejí poskytnout, jsou povinni předložit informace o plánovaném místě a datu, kdy palné zbraně opustí území, a důkaz nebo prohlášení o neexistenci záznamu v rejstříku trestů týkající se vyjmenovaných trestných činů.

Podle nově přijatého znění mohou členské státy i nadále udělovat vnitrostátní všeobecné dovozní povolení ve zvláštních případech, kdy byli střelci pozváni k činnosti v prostorách pořadatele. V praxi to znamená, že myslivci budou mít na výběr, zda požádat o dovozní povolení EU nebo daný stát.

Ustanovení nařízení dávají EK pravomoc (prostřednictvím prováděcích aktů) stanovit minimální požadavky podmínek, které mají být zahrnuty do vnitrostátních všeobecných povolení, což povede k určitému stupni harmonizace mezi členskými státy. Teprve se uvidí, jaký to bude mít dopad na členské státy, kde je zaveden zjednodušený postup pro cestující s palnými zbraněmi a střelivem ze států mimo EU.

Očekávání dalších kroků v ochraně a managementu vlka v Evropě

Vlčí populace se v posledních desetiletích výrazně zvýšila a areál druhu se stále rozšiřuje. Podle současných analýz žije ve 23 členských státech EU více než 20 000 vlků. EK 20. prosince 2023 navrhla omezit ochranu vlků a usnadnit tím regulaci tam, kde jejich expanze vede k vysokému počtu konfliktů s lidskou činností. Podle současného právního rámce jsou vlci pod přísnou ochranou Bernské úmluvy a směrnice EU o stanovištích. Tento status výrazně omezuje flexibilitu členských států při přizpůsobování svých postupů managementu rostoucích populací vlků, což vede k administrativním a právním problémům.

FACE uvítala návrh EK jako velmi progresivní krok, který by umožnil adaptivní management, jenž je vhodnější pro druh, který již není ohrožen a jehož populace v mnoha oblastech neustále roste. Prezident FACE Torbjörn Larsson k postupu řešení otázky vlků na evropské úrovni prohlásil: „Vítáme tuto zprávu a očekáváme, že ministři životního prostředí podpoří vědecky podložený návrh Komise. K zajištění úspěšného soužití ale potřebujeme také balíček změn pro velké šelmy včetně medvěda a rysa se zaměřením na jejich ochranný status, revidující pokyny Komise a systém hlášení stavu ochrany.“

Foto www.pixabay.com

Alberto Arroyo Schnell, vedoucí politického programu v evropské regionální kanceláři Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN), řekl na mezioborové konferenci FACE k tématu ochrany a managementu vlka: „Díky úspěšným ochranářským snahám se populace vlků v posledních dvou desetiletích výrazně rozrostla. Vzhledem k tomu, jak důležitou roli hrají vlci v našich ekosystémech, se musíme zamyslet nad tím, jak s nimi koexistovat.“

Nyní se čeká na vyjádření členských států k návrhu EK. Ten musí být schválen kvalifikovanou většinou členských států v Radě EU, aby EK mohla úpravu předložit na příštím zasedání stálého výboru Bernské úmluvy a podpořit ji při hlasování. Nejbližší schůze stálého výboru je naplánována na konec roku 2024.

Podle FACE a dalších zdrojů, František Viktorin