Evropská komise navrhla omezení ochrany vlků v EU

Návrh komise reaguje na rozhodnutí států Bernské úmluvy o ochraně evropské přírody, které v prosinci schválily snížení statusu ochrany vlků, a jež 7. března vešlo v platnost. Česká republika, Spojené království a Monako podaly v tříměsíční lhůtě námitku a úprava statusu vlka pod Bernskou úmluvou se jich tak netýká.

Brusel nyní chce rozhodnutí států Bernské úmluvy zakotvit do unijního práva, aby bylo závazné pro všechny členské země. Podle komise nárůst počtu vlků v posledních letech způsobil problémy v chovu hospodářských zvířat. Na základě dostupných údajů z členských států se odhaduje, že vlci v EU zabijí každý rok nejméně 65 500 kusů dobytka. Cílem navrhované změny je tedy zařadit vlka místo přísně chráněných mezi chráněné druhy, což bude znamenat i možnost jeho odstřelu.

„V některých evropských oblastech se vlčí smečky staly skutečným nebezpečím, hlavně pro dobytek. Dnes navrhujeme změnu legislativy EU, která pomůže lokálním správám provádět aktivní management vlčích populací při současné ochraně jak biodiverzity, tak živobytí na venkově,“ uvedla k pátečnímu návrhu předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.

Kritici navrhovaného opatření spojují aktivitu komise s osobní zkušeností šéfky komise, které před třemi lety na rodinné farmě v Německu zadávil vlk oblíbeného poníka Dolly.

„Strategie ochrany přírody v EU je nyní formována osobním dramatem kolem poníka von der Leyenové. Ale snížení ochrany vlků je spíše symbolický krok. Farmáři potřebují skutečná řešení,“ citovala agentura Reuters europoslankyni z frakce zelených Juttu Paulusovou. Pokud ubyde vlků, může to mít dopad na přemnožení druhů, jimiž se tyto šelmy živí, varovala.

Žalobou proti snížení ochrany se již po rozhodnutí států Bernské úmluvy zabývá Soudní dvůr EU. Podalo ji koncem roku pět organizací věnujících se ochraně přírody. Návrh podle nich není vědecky podložen a vytváří nebezpečný precedens.

Návrh Evropské komise přivítala Federace mysliveckých svazů států EU (FACE). Za významné považuje, že Komise nadále klade důraz na povinnosti ochrany druhu, které zůstávají nezměněny. Nová klasifikace však umožní členským státům vypracovat plány ochrany a managementu přizpůsobené vlastním potřebám, aby vyvážily ochranu vlků s výzvami spojenými s jejich soužitím.

„Tento nový přístup zajistí pružnější a pragmatičtější přístup k managementu vlků v Evropě a umožní členským státům lépe řešit lokální problémy. Důležité je, že se tímto krokem omezí některé složité byrokratické a právní konflikty v některých členských státech,“ kvitoval návrh prezident FACE Laurens Hoedemaker.

Z pohledu ochrany vlka obecného v České republice nemá snížení ochrany druhu v rámci Bernské úmluvy na míru ochrany druhu vliv, protože si ČR již v době přistoupení k úmluvě uplatnila výhradu k ochraně vlka a není tak v případě tohoto druhu úmluvou vázána, uvedla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR na svém webu navratvlku.cz. Z pohledu směrnice o stanovištích, i po případném přeřazení vlka z přílohy IV do V (realizovaném v ČR změnou vyhlášky č. 395/1992 Sb., resp. úpravou seznamu zvláště chráněných druhů), je i nadále zásadní naplnění podmínky dosažení či zachování příznivého stavu tohoto druhu.

Hodnocení stavu druhů chráněných podle evropského práva je prováděno pravidelně v šestiletých cyklech. Podle AOPK ČR bude další odborné hodnocení dokončeno v červenci 2025. V předchozím hodnocení byl v ČR strav druhu z hlediska ochrany hodnocen stav jako nepříznivý. V současné době se na území ČR předpokládá výskyt přibližně 250–400 jedinců. Pokud bude zachována konektivita populace a dostatečná průchodnost krajiny, je pravděpodobné brzké dosažení příznivého stavu druhu dle kritérií směrnice o stanovištích.

Podle ČTK, FACE a navratvlku.cz, red.