Přichází zima, zvěř v lesích hladoví (Mladá fronta DNES)

BEZ POMOCI MYSLIVCŮ SE NEOBEJDOU
Přišla zima a myslivci začínají přikrmovat zvěř. Do lesů přináší potravu každý den. Bez jejich pomoci by velká část srn i dalších zvířat uhynula. Stejné nebezpečí jako sníh a mráz ale představují pro zvěř i nezodpovědní návštěvníci lesů.

Zlínský kraj
Lesní zvěř čeká tvrdá zima. Podle meteorologů napadne spousta sněhu, který přikryje většinu zdrojů potravy. S bojem o přežití budou zvěři opět pomáhat myslivci, kteří už od podzimu denně plní krmelce a další krmná místa. Bez jejich pomoci by počty uhynulé zvěře byly mnohem vyšší.
 S přípravou na zimu začínají myslivci už v létě, kdy suší seno. "To je povinnost každého člena," prohlásil Karel Blahušek, předseda Okresního mysliveckého spolku Uherské Hradiště. Senem začnou myslivci krmit po Novém roce, kdy už zvěř nepřibírá, ale potřebuje dostatečně objemné krmivo.
 Jako první zvířatům myslivci předkládají jadrné a dužnaté krmivo. "Jadrné je kukuřice a obilí, z něj především oves, ječmen a pšenice, která je určená bažantům. Dužnatým krmivem myslíme především řepu nebo mrkev," vysvětlil člen Mysliveckého sdružení Chřibsko a jednatel Okresního mysliveckého spolku Kroměříž Jan Buksa. Toto krmivo dostává lesní zvěř v první polovině zimy, kdy si ještě dokáže vytvořit tukové zásoby, a poté od března, kdy se zvyšuje její aktivita a potřebuje více výživy.

Zima stojí myslivce desítky tisíc korun

Povinnost vyrážet do lesů s krmením se týká všech členů mysliveckých spolků. Pokud jde o velkou honitbu, vyráží někteří ke krmelcům až třikrát týdně.
Zima vyjde každé myslivecké sdružení pořádně draho. Kromě sena totiž musí většinu další potravy pro zvěř kupovat. "Ceny obilí se přitom prudce zvedají. Jestliže jsme dříve platili za metrák ovsa tři sta korun, letos je to dvojnásobek. Krmení na zimu nás tak stojí desítky tisíc korun," uvedl jednatel Okresního mysliveckého spolku Vsetín Jan Janoušek a dodal, že výši nákladů ovlivňuje i rozlehlost honitby.
 Myslivecké sdružení Chřiby hospodaří na pozemku o velikosti 1400 hektarů. Pro letošní zimu nakoupilo sto metráků ječmene, dvacet metráků speciálních granulí a čtyřicet metráků kukuřice. "Celkem nás krmení vyšlo na padesát tisíc korun," spočítal Buksa.
 Peníze na zimní krmení si jednotlivé myslivecké spolky zajišťují z několika zdrojů. Jedním z nich je prodej odlovené zvěře, časté je také pořádání společenských akcí. "Pořádáme například zábavy," konstatoval Blahušek.
 Významnou položkou jsou také sponzorské peníze a dotace. "Nám na krmení přispívají obce, na jejichž katastrech je naše honitba, tedy Kostelany, Vrbka a Velké Těšany," řekl Buksa.
 Peníze dává také krajský úřad. Okresním mysliveckým spolkům ve Zlíně, Kroměříži, Uherském Hradišti a Vsetíně posílá každoročně celkem čtyři sta tisíc korun, které jsou určené na nákup a rozmístění léčebných látek pro zimou oslabenou zvěř.
 Většina členů ale dobrovolně dává i peníze ze svého. "Řada z nás má terénní vozy, kterými krmivo do lesa vozí. Pohonné hmoty nám nikdo neproplatí," upozornil Janoušek. "Spousta lidí si myslí, že myslivci jenom střílejí zvěř. Když ale spočítáme náklady, jde o pořádně drahý koníček," přiznává Buksa.

Lidé mohou zvířatům krmením uškodit

Stejné nebezpečí jako sníh, mráz a s nimi spojený nedostatek potravy představují pro zvěř i nezodpovědní návštěvníci lesů. Oslabená zvířata těžko snáší rušení, smrtící následky pro ni mají honičky se psy. "Zvláště srny dostávají zápal plic, jsou hodně choulostivé," tvrdí Janoušek.
 V posledních letech zvěř plaší také skútry, kterých rychle mezi lidmi přibývá. Tradičně neradi vidí myslivci ve volné přírodě i běžkaře.
 Uškodit zvěři můžou i lidé, kteří to s ní myslí dobře. Mnoho návštěvníků se jí snaží přilepšit ze svých zdrojů a nosí do krmelců i zbytky cukroví nebo chleba. Tyto potraviny jsou ale pro zvěř naprosto nevhodné.

Foto popis: KRMENÍ. Myslivec Jan Chytil sype zrní do krmelce. Zvěř, která trpí nedostatkem potravy, je třeba často přikrmovat.
Foto Autor - Foto - MAFA -M. TOMÁŠKOVÁ

Regionální mutace Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava