Pamětník střílel ještě v jedenadevadesáti (Břeclavský deník)

Název: Pamětník střílel ještě v jedenadevadesáti
Zdroj: Břeclavský deník
Datum: 08.01.2008
Autor: Martina Muziková
Rubrika: Zpravodajství  Břeclavsko

Nejstarším myslivcem na Břeclavsku je třiadevadesátiletý Ludvík Kuhn z Tvrdonic. V civilu dělal elektrikáře a montéra. Byl jedním ze zakládajících členů mysliveckého sdružení i divadelního souboru v Novosedlech.
"Na hony chodím do Novosedel, protože mě na ně myslivci stále zvou. V pětačtyřicátém roce jsme tam totiž s dalšími čtyřmi kluky zakládal mysliveckou jednotu," vzpomíná muž, který zatím vynechal jenom tři hony. "Ještě před dvěma lety jsem ale na honu i střílel," říká pamětník pyšně.
Myslivecké zkoušky si udělal v Mikulově. "Musel jsem chodit do kurzu. Tam jsme se učili o chování zvěře, o psech nebo o odstřelu. Zkrátka všechno, co k myslivosti patří," popisuje.
Tenkrát ale byla podle Kuhna myslivost o něčem jiném, než je dnes. "Všechno to bylo na vyšší úrovni. Myslivost jsme převzali po vojácích a museli jsme ji znova vybudovat. Starali jsme se tehdy o sto padesát hektarů. Byli jsme mezi prvními na okrese," vyjmenovává.
Kolikrát byl na honu, to Ludvík Kuhn ani nedokáže spočítat. "Jak v listopadu začala sezóna, tak jsem nemohl chybět. Práci jsme ale měli celý rok. Chodili jsme krmit nebo počítat zvěř. Hodně času jsme strávili i na brigádách v lese. Myslivost zabírá obecně hodně času, ale především to musí člověka bavit," dodává nejstarší myslivec.
Kolik za život nastřílel zajíců, se prý ani nedá spočítat. "To bylo zvěře a zvěře. Na jednom honu jsme stříleli až osm set zajíců. A také králíky. Lidé si potom pro králíky ke mně jezdili. Nejvíc jsme ale stříleli srnky nebo škodnou," vypráví Kuhn.
Mezi jeho největší úlovky patří divočák, kterého střelil v polesí v Lanžhotě. "Byl to pěkný kousek, měl tak sto padesát kilo," vzpomíná.
Na myslivosti ho ale podle jeho vlastních slov vždycky lákali hlavně kamarádi. "Jezdil jsem lovit i na severní Moravu, na Slovensko, do Čech nebo do Rakouska. Odtud mi zůstali kamarádi. Jednoho, s kterým si dodnes dopisuji, mám v Českém Krumlově," přibližuje letité přátelství.
"Ve voliéře jsme také jeden čas hlídali a krmili mladé bažanty, které nám někdo dovezl jako mláďata. Nakonec jsme je vypustili při lovu. Skončili jako jedny z trofejí," popisuje tvrdonický myslivec.
Ze zvěřiny má Ludvík Kuhn asi nejradši divočáka. "Moje paní mi dělávala i zajíce na omáčce. V oblibě jsem měl také bažantí polévku, bifteky nebo žebírka," uzavírá.

MARTINA MUZIKOVÁ

• Předchozí
• Následující