Vodohospodáři navrhují zatopit lesy v Brdech (Benešovský deník)

Brdy
Vodohospodáři vypracovali několik variant protipovodňových opatření v Brdech. Některá z nich by znamenala nejenom vybudování poměrně obrovských nádrží a s tím související zatopení někdy cenných lokalit včetně vykácení velkých ploch lesa. Vodohospodáři to zdůvodňují tím, že vodní toky pramenící v Brdech ohrožují v případě povodní obce na Příbramsku, ale i na Rokycansku a Berounsku. Padrťský potok společně s Litavkou jsou podle nich nejnebezpečnějšími toky.

V návrhu jsou výstavby nádrží u Ameriky

Padrťský potok vtéká do Třítrubeckého u loveckého zámečku Tři trubky ve vojenském újezdu a právě v úseku mezi Strašicemi a proti proudu k padrťským rybníkům je navrženo několik variant záchytných nádrží. Z nich se bude vybírat nejvýhodnější. Tou by mohla být také nová nádrž nad Dobřívem. Do vojenského újezdu situované nádrže, například ty u Ameriky, totiž způsobí zatopení inženýrských sítí - cesty, telefonní kabely a další. Výstavba nádrží nebo takzvaných suchých poldrů, které by zadržely vodu při povodni, je situována do patnácti lokalit.

Voda by mohla zatopit velké části lesů v Brdech

Obyvatelé Dobříva se obávají toho, že projde nakonec plán vybudovat obrovskou nádrž na Padrťském potoce mezi Pytláckou roklí a jejich obcí. Přibližně poloviční nádrž je navržena i na Ledném potoce, který protéká cvičištěm Bahna. První z nádrží může dosáhnout při maximální hloubce 11 metrů objemu až 2,1 milionu kubíků. Na Ledném potoce udávají autoři studie při hloubce 17 metrů kapacitu až 0,8 milionu kubíků. Studii podle ředitele závodu Berounka Povodí Vltavy Miloně Kučery detailně zpracovává investiční útvar firmy v Praze. "Klabava na Rokycansku a Litavka na Berounsku jsou nejnebezpečnější toky. Pro zpomalení a transformaci povodňové vlny je ideální vytvořit vhodný retenční prostor. Ten může reprezentovat takzvaný suchý poldr nebo retenční nádrž. Takovéto poldry nebo nádrže mohou být situované v oblasti Brd," uvedl před časem Deníku Kučera s trochou nadsázky, že obce se musí rozhodnout, zda chtějí vranky žijící v brdských tocích nebo povodeň. Všechny varianty mají nejdříve projít připomínkovými jednáními s orgány ochrany přírody. "Povodí Vltavy se bude snažit najít nejschůdnější a také nejefektivnější cestu ke komplexní ochraně obyvatel ohrožených Klabavou a zároveň být co nejšetrnější k přírodě," dodal. Studie ale také počítá s úpravami koryt a odstraněním překážek na vodních tocích. To se příliš nezamlouvá zoologovi z příbramského muzea Davidu Fischerovi.

Zoolog se bojí především úpravy toků

"Retenční nádrž na Ledném potoce by samozřejmě velmi zásadně, a to negativně ovlivnila populace vranek. Nádrž na Americe má zasahovat kousek nad soutok Třítrubeckého potoka s Padrťským. Naturu 2000 ovlivní minimálně, ale nevidím pro to důvod. Řešení je jednoduché - nestavět žádné nádrže na kapry, ale suché poldry," míní zoolog. Podle něj potoky při využití poldrů zůstanou pochopitelně v současném stavu a chráněné rybě vrance to vadit nebude. Přitom prý může poldr opravdu fungovat protipovodňově."K dispozici totiž bude stále celý retenční prostor, nikoliv pouze jeho malá část, jako by tomu bylo u retenční nádrže, naplněné stále třeba ze dvou třetin. Obrovské znepokojení ve mně vyvolává zmínka o plánovaných úpravách toků, odstraňováním překážek v korytech. Ve volné krajině je to zcela nepřípustné a je naopak třeba vodu zdržet právě pomocí těch překážek, meandrů a dalších přirozených bariér, nutících potoky k rozlivům do luk, polí a nikoliv do vesnic a měst," dodal zoolog.

KAREL HUTR