Myslivci přikrmují lesní zvěř, rybáři sekají díry (Berounský deník)

Berounsko
Silný mráz už několik dnů trápí nejen bezdomovce, ale i lesní zvěř. Myslivci musí v těchto dnech věnovat zvýšenou pozornost jejímu dokrmování. Členové mysliveckého sdružení Habrový potok dokrmují už delší dobu. "V těchto mrazivých dnech musíme dávat pozor hlavně na to, aby měla zvířata dostatek soli. Minerály jsou velmi důležité. Dokrmujeme je jádrem i senem," uvedl za myslivecké sdružení Josef Šinkner s tím, že současné mrazy nejsou pro lesní zvířata nijak katastrofální. Už proto, že netrvají dlouho. "Kritické mohou být pro divoká prasata, protože některé bachyně už v této době začínají metat selata. Ale snad to všechno přežije.
Myslím si, že mrazy nejvíce postihnout malá zvířata., jakou jsou myši a podobně.
Ty pravděpodobně v dírách pomrznou," vysvětlil Josef Šinkner.
Selata narozená na konci února až začátku března mají sama na podzim už svá mláďata.
Jakmile by byl v krmení nějaký výpadek, zažívací ústrojí zvířete to špatně snáší, protože musí neustále trávit potravu. Důležitá je proto také pravidelnost a stálost krmiv.
Podle Josefa Šinknera je pro přírodu hodně špatné, že není při těchto velkých mrazech sníh a panují holomrazy.
"Naštěstí ale nepotrvají dlouho," poznamenal myslivec.
Oteplit by se mělo už o víkendu.
Myslivci v těchto mrazivých dnech přikrmují zvířata ječmenem a ovsem. Dostávají i kaštany a žaludy.
Bažantům a jiné drobné zvěři dávají pšenici.´To je finančně dost náročné. "Musíme si na to vydělat. Prodáváme zvěřinu a sbíráme šrot. Problémem je, že nemáme v naší obci k dispozici nějaký sál, ve kterém bychom mohli uspořádat ples, a tím vydělat nějaké peníze," vysvětlil Josef Šinkner.
Kaštany a žaludy dostávají myslivci od dětí ze škol. Za kilo kaštanů jim platí tři koruny.
V mrazivém počasí nesmí myslivci ani další lidé lesní zvěř dokrmovat dužnatými plody, jako je řepa či jablka. Voda v nich totiž zmrzne a zvěři může způsobit zažívací potíže.
Rybáři na rozdíl od myslivců nyní ryby nepřikrmují. Musí jim ale v ledu vysekávat díry, aby se neudusily. Led totiž téměř neprodyšně uzavírá vodní hladiny a rybáři se obávají o život ryb. Ve vodě je pod vrstvou ledu tma a rostliny ubírají rybám hodně kyslíku.
Pod zmrzlou hladinou jim tak hrozí udušení.
Jáchymovští rybáři se v těchto mrazivých dnech starají o dva rybníky.
"Máme na starost Prostřední a Monstranský rybník. Chlapi k nim chodí každý den, když přijdou z práce. Vysekávají rybám v ledu otvory o rozměru dvakrát dva metry," uvedl předseda základní rybářské organizace v Novém Jáchymově Jaroslav Frýbert. Zplodiny ze dna tak mají kudy odcházet.
V rybnících mají rybáři nasazené kapry a další druhy ryb.
"Ryby jsou v zimě takzvaně zakomorované na dně a nežerou. Přikrmovat je začneme až na jaře. Potřebují ale dostatek kyslíku. Ten je pro ryby v zimě opravdu velmi důležitý," vysvětlil Jaroslav Frýbert.
V těchto dnech není raritou, když se lesní zvěř vyskytne v blízkosti lidských obydlí. Například na hlavním tahu obcí Zahořany lidé u autobusové zastávky narazili na vyděšenou srnu. V Berouně na Velkém sídlišti pobíhali zase kolem panelového domu zajíci.
"Je to nezvyklé tato zvířata zahlédnout u paneláku. Na zajíce jsem se dívala z okna s vnučkou. Když jsme mu hodily mrkev, tak se ale vyplašil a utekl pryč. Ve středu tu byl ale zpátky. To jsme ho už jen v klidu pozorovaly," popsala Berounskému deníku zimní zážitek obyvatelka Velkého sídliště Ivona Kusá.