František Skála: výtvarník oslavil 85. narozeniny (Rakovnický deník)

Půjdete-li v Novém Strašecí z města k železničnímu nádraží, všimněte si vpravo na rohu Nádražní ulice č. p. 289 a ulice Nad Větrákem v zahradě přízemního rozlehlého stavení

Nové Strašecí
Původně to byla hospoda, ale před ní větrný mlýn, který dal jméno tomuto místu. Také na obou půlkách vjezdových vrat uvidíte stylizaci dvoubarevného plechového větrníčku. Dnes uprostřed někdejšího šenku stojí velký dubový stůl a na něm je plno barev, štětců a hromady skicářů. Od kachlových kamen sálá teplo a oknem je vidět na větev ořechu, kde poskakují sýkorky a uždibují z kousku zavěšeného loje. U stolu sedí mistr a ačkoliv se na první pohled zdá, že je tam sám, není tomu tak. Celá místnost je zabydlena spoustou pohádkových postav, které vykouzlila jeho ruka. V tom bývalém šenku totiž kreslí a maluje akademický malíř František Skála. Tady vznikají jeho četné ilustrace ke knížkám pro děti a kresby k animovaným filmům. Tady z pera jeho ruky vystoupí princeznička, vyrazí rozčepýření čerti, vykročí Krakonoš, na koštěti vyletí čarodějnice, rozjede se panský kočár s kočím na kozlíku. O všech těchto postavičkách, které jsou tolik lidské svými dobrými i méně dobrými vlastnostmi, ví mnoho, a proto je líčí s humorným nadhledem. Vedle knižních ilustrací se František Skála řadu let zabývá animovaným filmem. Jeho výtvarné a technické možnosti si vyzkoušel již v roce 1963 na Haškově povídce Rekův románek. Devítidílné kreslené Příhody pana Koumala se s úspěchem promítaly i v Americe. Pak začal pracovat na seriálu filmů Myslivecká latina. Hned jeho první díl Parohy si odnesl cenu z festivalu animovaných filmů v roce 1972 v Irsku. Příběhy, které kreslí, jsou většinou komické a typy venkovanů a myslivců, které snad má nejraději, obdařil záměrnou nemotorností. Je však také vynikajícím znalcem lidového umění a staré rukodělné práce. Obdivuje čistě opracované pískovcové a opukové kvádry venkovských chalup nebo výrobky hrnčířů, truhlářů či kovářů. Má úctu k lidské práci. Když jako maturant uvažoval o svém povolání, chtěl jít studovat archeologii, protože to je další jeho láska. Nakonec však zvítězilo jeho výtvarné nadání. Absolvoval vysokou školu uměleckoprůmyslovou u profesorů J. Kaplického, J. Nováka a E. Filly. Po léta působil jako výtvarný redaktor v pražských nakladatelstvích. Své práce vystavoval s tvůrčí skupinou Radar a účastnil se svými karikaturami výstav v Antverpách, Frankfurtu nad Mohanem, Havaně, Moskvě a Montrealu. Mezi cenami, které postupně získával, byla na počátku II. Haškova cena v roce 1962. Akademického malíře Františka Skálu naši čtenáři znají určitě z knižních ilustrací. Doménu ilustračního Skálova zájmu tvoří oblast lidových a uměleckých pohádek. Čestné uznání nakladatelství Svoboda dostal za ilustrace ke knize V. Gaji "Čertovské pohádky" v roce 1978 nebo cenu nakladatelství Albatros za ilustrace ke knize O. Moravce "Ať bylo, jak bylo, z komínu se kouřilo." Ačkoliv v dřívějších letech při cestování náš oslavenec poznal Francii, Belgii, Rakousko, Sovětský svaz, Mongolsko i Čínu, v posledních letech se stále více vrací do rodného kraje. Proto se rozhodl své dřívější pražské bydliště zaměnit za domov ve venkovském městě - v Novém Strašecí. Nedaleko Nového Strašecí je také rodiště Františka Skály - Tuchlovice u Kladna. Zde se 16. března 1923 narodil a my mu k jeho nedělním pětaosmdesátinám přejeme pevné zdraví a radostnou pohodu, která vyzařuje z jeho lidových kreseb.

Foto - ILUSTRACE Františka Skály pro knihu A. Thomasové Andrea z roku 1972.
Foto - archiv Františka Krejčího

Foto - ILUSTRACE Františka Skály.
Foto - www.citarny.cz

FRANTIŠEK KREJČÍ
---
František Skála st., nar. 16. 3. 1923
Ilustrátor, keramik, dlouhodobě spolupracující s animovaným filmem a s architekty.
Narodil se v Tuchlovicích u Kladna, žije v Novém Strašecí. Absolvoval v roce 1949 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u prof. J. Nováka a E. Filly. Do roku 1963 pracoval v různých výtvarných redakcích např. Mladé fronty, Dikobrazu a potom jako samostatný výtvarník. Také patří k legendární výtvarné redakci SNDK později Albatrosu.
Držitel několika ocenění, např. Cena J. Haška (1962), Cena za filmový plakát (1967), Animovaný film (Cork, Irsko, 1973), Nejkrásnější knih roku (1981), Cena nakladatelství Albatros (1982).

Zdroj - www.citarny.cz