V norách Olzy jsou vydry (Horizont)

Neulovili je myslivci, ale poblíž řeky Olzy je na silnici nechtěně přejeli automobilisté. Na tom není nic zvláštního, žel, až 70 % nalezených uhynulých vyder, zejména samců, připadá na oběti silniční dopravy.
Zvláštní je spíše skutečnost, že v těšínském Podbeskydí se toto zvíře začíná objevovat. Vydra se totiž v celé Evropě vyskytuje značně sporadicky, žije na britských ostrovech, ve Skandinávii a na severu Ruska, ve střední Evropě na severu Německa. U nás ji můžeme vidět v jižních Čechách, na Šumavě a Českomoravské vrchovině.
Vydra říční je plaché, opatrné a samotářsky žijící zvíře. Je aktivní hlavně v noci. Její stopy nacházíme nejčastěji na bahnitých březích potoků nebo řek. Zde je nejvíce zranitelná a často se chytí do pasti, která je původně nalíčená na jiné zvíře. Samotářská povaha vydry je způsobena tím, že potřebuje velký lovecký revír.
Vydra říční byla dříve lovena pro svou hustou kožešinu a taky ji zabíjeli rybáři, kterým byla konkurentem. Navzdory všem těmto příkořím se po celá staletí udržovaly početní stavy těchto zvířat na neměnné úrovni.
Od padesátých let minulého století se ale začalo hrozivě zvyšovat znečištění vod různými pesticidy. Tyto jedy, namířené původně proti hmyzu, se hromadily v tělech ryb a výsledkem bylo, že se vydry svou potravou otrávily. Ačkoli u nás první zákon na ochranu vydry říční vyšel už v roce 1965, nelze dosud říci, že by se početní stavy vydry začaly nějak významně zvyšovat.
Vážným nebezpečím pro populaci vyder je provoz na silnicích. Ohroženi jsou především samci, kteří v noci, při pravidelných obchůzkách revíru, přecházejí silnice.
Vydra říční se živí především rybami. Při rybaření není vybíravá. Uloví zpravidla tu rybu, kterou může chytit s vynaložením co nejmenší námahy. Nejoblíbenější pochoutkou jsou pro vydry úhoři. Mimo ryb se vydra živí také jakoukoli jinou dosažitelnou potravou, například raky, vodním hmyzem, žábami či vodními ptáky, nejednou uloví i mladého králíka. Pod vodou je vydra nepřekonatelná v tom, jak obratně a vytrvale dokáže ryby pronásledovat. Kořist pak odnese někam do ústraní na hustě zarostlé místo. Teprve tady svoji oběť usmrtí stiskem svých silných čelistí vybavených ostrými zuby.
Mláďata se naučí plavat až ve svých dvanácti týdnech, kdy jim naroste první srst odolná proti promočení.
Vydry nemají žádnou pevně stanovenou dobu námluv. Uvnitř velkého území, které náleží jednomu samci, žijí zpravidla dvě samice (někdy i více) a když jsou připraveny k páření, navštěvuje samec po několik dní střídavě obě dvě v jejich domovech.
Samice vydry říční rodí ve své noře. Noru si vyhrabává například pod kořeny stromu, které obnažil říční proud. Někdy použije i opuštěnou noru králíka divokého. V jednom vrhu bývají zpravidla dvě až tři mláďata, ale vzácně jich může samice porodit až šest. Prvních šest týdnů jsou vydří mláďata úplně bezmocná. Přežívají a rostou jedině díky mateřskému mléku. Ve věku kolem osmi až devíti měsíců se malé vydry poprvé odvažují nakrátko vzdálit od matky. Teprve jednoroční jedinci jsou zcela soběstační.
Informace poskytl Český nadační fond pro vydru.