Přišel na jižní Moravu vlk? Stopy asi našli v Karpatech (MF Dnes)

Leoš Novotný, jeden z nejúspěšnějších podnikatelů v Česku a bývalý většinový majitel Hamé Babice, má teď i trochu jiné starosti. Už několik let se stará o daňčí oboru u Radějova v Bílých Karpatech a teď se obává, že se v její blízkosti potuluje vlk.

Stopy, které by mohly být vlčí, se objevily před třemi týdny na druhé straně hranice se Slovenskem, jen asi deset kilometrů od obory. Odborníci na velké šelmy připouštějí, že na Slovensku je jich už tolik, že by se mohli zatoulat i do tohoto koutu jižní Moravy, nebo třeba i z Beskyd. Zároveň však upozorňují, že stopa není spolehlivý důkaz a jiné tady zatím nemají. „Už několikrát jsem slyšel, že se vlci dostali až do tohoto výběžku Bílých Karpat. Jen pevně doufám, že nenavštíví oboru, tady by měl docela dobrou zásobu potravy,” posteskl si Novotný.

 „Mluví se tady nyní o tom, ale jistotu, že je to opravdu vlk, nemáme. To bychom poznali, až kdybychom našli nějakou zvěř, kterou ulovil. Podle toho, jak ji strhl a jakým způsobem ji konzumoval,” říká správce radějovské obory Lubomír Novotný. Připomněl, že podobné stopy poplašily lidi z tohoto koutu Moravy již několikrát. „Objevily se i na Uherskohradišťsku, a jak se později ukázalo, patřily zatoulanému československému ovčákovi. S vlkem si lze snadno splést i jiná plemena, například husky nebo malamuta,” uvedl správce.

„Jednou mi dokonce volali z Javořiny, že vlk strhl zvěř u tamních běžeckých stop. Ukázalo se však, že ji měl na svědomí rys. O jejich výskytu v tomto koutu jižní Moravy již přesvědčivé důkazy máme. A nejedná se o zatoulané jedince, dokonce tady i vyvádějí mláďata,” říká Lubomír Novotný. Podle něj rysi žijí v okolí Velkého Javorníku i ve Filipově údolí.

 Podle ostravského odborníka na vlky Ludvíka Kunce by se vlk mohl teoreticky dostat i na jižní Moravu. „Za jedinou noc ujde i padesát kilometrů,” říká. Ani pro něj však stopa není spolehlivý důkaz. „Žádný myslivec ani ochránce přírody nerozezná vlčí stopu od některé rasy psa, pokud nemá možnost jít v zimě po sněhu a sledovat ji aspoň patnáct minut,” říká Kunc. Podle něj se dá vlk rozpoznat i podle trusu. Na rozdíl od psa jsou v něm velké úlomky kostí.
 Vlk na Hodonínsku by byl podle místních myslivců i šéfa CHKO Bílé Karpaty Jiřího Němce velkou raritou.
 „Ale do naší přírody historicky patří,” poznamenal správce radějovské obory Novotný. I kdyby nějakou zvěř ulovil, velkou škodu by podle něj nenapáchal, naopak by zvěři mohl i svým způsobem prospět. „O vlcích se říká, že loví oslabené jedince, a tím vlastně pomáhají myslivcům v selekci zvěře,” vysvětlil Novotný.