Divočáků je moc. Střílejte je (Mladá fronta DNES)
- Napsal Bavor
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Hlavně zemědělce nyní trápí přemnožená divoká prasata. Ministerstvo vyzvalo myslivce k jejich odstřelu
Olomoucký kraj
Od prvního srpna mají myslivci povoleno střílet na dospělé divočáky. Letos je to obvzlášť potřeba, divoká prasata se totiž enormně přemnožila a na některých polích způsobila větší škody než vloni. Ministerstvo zemědělství dokonce vyzvalo majitele honebních pozemků a myslivce, aby využívali zákonem stanové možnosti k regulaci lesní zvěře. Uživatelům honiteb, kde je přemnožená, hrozí i pokuty.
"Na začátku srpna začíná lov divočáků starších dvou let, mladší kusy můžeme střílet celoročně. Je to dáno zákonem," říká jednatel Okresního mysliveckého spolku Olomouc Jiří Zbořil. "V celé Evropě jich od osmdesátých let přibývá. Divočáci jsou velice odolní vůči nemocem a počasí. Kromě toho u nás v přírodě nemají přirozeného nepřítele," popisuje základní důvody přemnožení Zbořil. Ovšem hlavní příčinou jsou podle něj dvě poslední mírné zimy, které divočákům prospěly hned v několika směrech. "Za prvé nenapadl sníh, takže divočáci nebyli vidět. Nedali se střílet. A za druhé, bachyně všeobecně porodily o třicet procent více selat, každá zhruba deset až dvanáct," vypočítává Zbořil.
Škodí nejvíce na Litovelsku, v řepce a kukuřici. Kromě myslivců dělají divočáci největší starosti zemědělcům. Své o tom ví Ladislav Spurný ze zemědělského družstva v Myslejovicích na Prostějovsku. "S černou zvěří bojuji už patnáct let, letos jsou však divočáci enormně přemnožení," říká Spurný. "Škody budou větší než vloni." Chyba je podle něj i v samotném zákoně, kde je špatně určená doba odstřelu. "Jak teď mohu střílet divočáky, když jsou zalezlí v kukuřici?" ptá se Spurný.
Trochu jiný názor na škody způsobené divokými prasaty má předseda olomoucké agrární komory Miloš Porč. "Hodně záleží na místě. Jsou regiony, kde žádné velké škody neregistrujeme, například okolí Šternberku," říká Porč. Za jednu z nejpostiženějších částí kraje označil Litovelsko, kde divoká prasata škodí nejvíce na řepce a kukuřici.
Tamní zemědělská družstva se škodami už počítají. "Je to prostě příroda, nedá se s tím moc dělat," říká Milan Pospíšil, předseda představenstva zemědělského podniku v obci Červenka. "Škody tu máme každoročně. Více zjistíme až při sečení kukuřice. V ní jsou v těchto dnech divočáci schovaní," říká Pospíšil. V zemědělském družstvu v Haňovicích a v družstvu Agroben v obci Střelice u Uničova škody nijak přesně nevyčíslují. Dopředu se s nimi počítá.
Olomoucký kraj
Od prvního srpna mají myslivci povoleno střílet na dospělé divočáky. Letos je to obvzlášť potřeba, divoká prasata se totiž enormně přemnožila a na některých polích způsobila větší škody než vloni. Ministerstvo zemědělství dokonce vyzvalo majitele honebních pozemků a myslivce, aby využívali zákonem stanové možnosti k regulaci lesní zvěře. Uživatelům honiteb, kde je přemnožená, hrozí i pokuty.
"Na začátku srpna začíná lov divočáků starších dvou let, mladší kusy můžeme střílet celoročně. Je to dáno zákonem," říká jednatel Okresního mysliveckého spolku Olomouc Jiří Zbořil. "V celé Evropě jich od osmdesátých let přibývá. Divočáci jsou velice odolní vůči nemocem a počasí. Kromě toho u nás v přírodě nemají přirozeného nepřítele," popisuje základní důvody přemnožení Zbořil. Ovšem hlavní příčinou jsou podle něj dvě poslední mírné zimy, které divočákům prospěly hned v několika směrech. "Za prvé nenapadl sníh, takže divočáci nebyli vidět. Nedali se střílet. A za druhé, bachyně všeobecně porodily o třicet procent více selat, každá zhruba deset až dvanáct," vypočítává Zbořil.
Škodí nejvíce na Litovelsku, v řepce a kukuřici. Kromě myslivců dělají divočáci největší starosti zemědělcům. Své o tom ví Ladislav Spurný ze zemědělského družstva v Myslejovicích na Prostějovsku. "S černou zvěří bojuji už patnáct let, letos jsou však divočáci enormně přemnožení," říká Spurný. "Škody budou větší než vloni." Chyba je podle něj i v samotném zákoně, kde je špatně určená doba odstřelu. "Jak teď mohu střílet divočáky, když jsou zalezlí v kukuřici?" ptá se Spurný.
Trochu jiný názor na škody způsobené divokými prasaty má předseda olomoucké agrární komory Miloš Porč. "Hodně záleží na místě. Jsou regiony, kde žádné velké škody neregistrujeme, například okolí Šternberku," říká Porč. Za jednu z nejpostiženějších částí kraje označil Litovelsko, kde divoká prasata škodí nejvíce na řepce a kukuřici.
Tamní zemědělská družstva se škodami už počítají. "Je to prostě příroda, nedá se s tím moc dělat," říká Milan Pospíšil, předseda představenstva zemědělského podniku v obci Červenka. "Škody tu máme každoročně. Více zjistíme až při sečení kukuřice. V ní jsou v těchto dnech divočáci schovaní," říká Pospíšil. V zemědělském družstvu v Haňovicích a v družstvu Agroben v obci Střelice u Uničova škody nijak přesně nevyčíslují. Dopředu se s nimi počítá.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.
