V Hradci budou žít divocí koně (Právo)

Hradec Králové se bude moci od soboty 20. ledna chlubit, že na jeho území žijí divocí koně. Na katastru téměř stotisícového krajského města totiž leží unikátní přírodní památka Na Plachtě a právě sem bude vysazeno pět divokých koní plemene exmoorský pony.

"Plachta je velmi navštěvovaná a přítomnost koní bude představovat zkoušku kulturnosti a ohleduplnosti hradecké veřejnosti. Doufáme, že se projekt podaří, jelikož pastva divokých koní je ideálním způsobem údržby lokality," řekl Právu krajský zastupitel Martin Hanousek (zelení) s tím, že si zde chtějí vyzkoušet postupy i pro jiné vhodné lokality. Například pro ptačí park Josefovské louky u Jaroměře.
Jak Hanousek připomněl, v Česku žijí divocí koně zatím jen na dvou místech u Milovic. "Takže budeme druhým regionem v republice, kam se divocí koně vrátí," dodal. A jsou to právě Milovice, odkud sem bude skupinka pěti samců přivezena.
Vize návratu původních velkých zvířat do české krajiny je stará minimálně třicet let. "A je fantastické, že se začíná dařit ji realizovat. A to dokonce na hradecké Plachtě, na území, které je velmi cenné, a přitom už minimálně třikrát hrozilo jeho zastavění. Už před rokem 1989 se tu plánovala výstavba velkého sídliště," připomněl ekolog David Číp.
Dnešní přírodní památka byla v minulosti využívána coby vojenské cvičiště. Veřejnost sem neměla přístup a příroda si tu žila de facto vlastním životem. To je důvod, proč se tu dochovala skutečně bohatá flóra i fauna včetně vzácných druhů hmyzu nebo obojživelníků.
Jedná se o území zhruba 40 hektarů. Aby se koně nedostali do kontaktu s městským provozem, budou zde žít v ohrazeném prostoru. "Také není možné sem umístit velké stádo. Neuživilo by se. A my chceme, aby koně nebyli přikrmovaní, aby vše bylo přirozené," upozornil Číp.

Potravu najdou i pod sněhem
Koně, které mají vlastnosti svých původních divokých předků, tu budou žrát trávu, kterou si dokážou najít i pod sněhem. "Je to mimořádně odolné a nenáročné plemeno. Dokážou žít celoročně venku, vše se jim zázračně hojí. Pouze potřebují prostor," vyjmenoval jejich přednosti David Číp.
Nějaký čas po převozu budou žít zvířata v aklimatizačním ohradníku, který je menší (asi půl hektaru), než bude později jejich prostor.
"Protože by nebylo vhodné, aby byla zvířata po převozu stresována přítomností lidí, bude u ohradníku vytvořena asi dvacetimetrová zóna, do níž nebude umožněn lidem přístup. Ale na koně bude vidět a přitom budou chráněni," dodal David Číp.