Díky sčítání vodních ptáků víme více o ptačí chřipce (Příbramský deník)

Příbramsko
Na čtyři stovky dobrovolníků, zejména amatérských ornitologů, se o víkendu vydali sčítat vodní ptáky zimující v Česku.
Cílem mezinárodní akce, do které se zapojují lidé na pěti kontinentech, je zjistit, jak opeřenci reagují na změny klimatu a mění své zvyky.
Sčítání se letos konalo po třiapadesáté. Zimující populace jednotlivých druhů vodních ptáků v České republice podle přírodovědců dlouhodobě narůstají.
Třeba členové ze záchranné stanice AVES Kladno Brandýsek se tradičně sčítání zúčastnili, mají totiž na starosti část řeky Berounky z Berouna do Nižbora.
"S kolegou Martinem Čurdou jsme šli po břehu řeky, což je zhruba šestikilometrový úsek. Našimi hlavními pomůckami jsou zápisník a tužka. Za nás jsme napočítali o víkendu na sedm desítek jedinců, kde měli zastoupení kormorán velký, labuť velká, kachna divoká, lyska černá, ledňáček říční a volavka popelavá," potvrdil ředitel kladenské záchranné stanice AVES Petr Starý.
Počty vodních ptáků registrovali i ostatní dobrovolníci na přibližně sedmi stovkách míst. Loni napočítali celkem 65 druhů vodního ptactva. Dohromady to bylo 243 779 jedinců.
V příbramském regionu se počítají vodní ptáci především na řece Vltavě, tedy na slapské, kamýcké a orlické přehradě a také na říčce Litavce.
V posledních letech se v důsledku dlouhodobých změn klimatu a životního prostředí dostupnost lokalit vhodných k zimování mění. Vodní ptáci více využívají stojaté vody, některé druhy zimují více ve městech.
Rozsáhlým jevem, i v rámci Evropy, je pak posun hranic areálů zimního rozšíření směrem na sever nebo severovýchod, což znamená, že některé druhy, které byly obvyklé v jižních oblastech, lze v posledních letech pozorovat i mnohem dále na severu Evropy. Pro zachycení těchto rozsáhlých změn a vhodnou ochranu zimujících populací vodních ptáků je tedy pravidelný a dlouhodobý monitoring nezbytný.
"Rozsáhlým jevem, a to i v rámci Evropy, je posun hranic areálů zimního rozšíření směrem na sever nebo severovýchod," uvádějí organizátoři sčítání z Fakulty životního prostředí kulty České
zemědělské univerzity. Sčítání se v evropských státech dělá v polovině ledna, kdy se vodní ptáci shlukují ve velkých počtech s minimálními přelety a lze provést jejich téměř kompletní sečtení.
Díky monitorování i v jiných ročních obdobích ornitologové vědí, že ptačí chřipku, kterou v poslední době zaznamenali veterináři i v českých domácích chovech, mohou divocí ptáci přežít. "Odběry krve ukázaly, že jeden rok kachna určitý druh chřipky měla, a příští už ne. V tom roce ale nevyvedla mláďata," řekl organizátor sčítání Petr Musil.
Uvedl, že během zimních přesunů ptáci onemocnění přenášejí, to ale není důvod k jejich vybíjení. "Je to věc, která tu vždy byla, jen nebyla tolik sledovaná," míní.
Ptačí chřipka se v Česku objevila po téměř deseti letech asi před týdnem. V okolí dosavadních pěti ohnisek, hlavně na jihu Moravy, byly utraceny tisíce kusů drůbeže. V pátek bylo potvrzeno šesté ohnisko ptačí chřipky, a to v drobném chovu drůbeže v Chotčinách na Táborsku. Zároveň veterináři nemoc potvrdili u volně žijící labutě v Olomouci.
Na Příbramsku pro záchranu zraněných vodních ptáků, a nutno dodat, že také ostatních divoce žijících zvířat, funguje záchranná stanice Ochrana fauny ČR. Rozsáhlý areál, kde žijí i zachráněná zvířata, která se nemohou vrátit zpět do volné přírody, se nachází v obci Hrachov nedaleko Slapské přehrady. Zařízení funguje a zajišťuje péči o zraněné volně žijící živočichy z rozsáhlého území okresů Příbram, Benešov a Tábor od roku 1998. Ročně se jedná až o 800 výjezdů pro nemocná a zraněná zvířata, zejména ptáky a savce. Areál je plně vybaven nejen prostory pro chov a léčení zraněných zvířat, ale také pro návštěvníky z řad veřejnosti, děti si mohou zblízka prohlédnout druhy zvířat, které u nás žijí v přírodě, ale běžně je nepotkají.