Návrat šakala (Olomoucký deník)

Šternberk
Že kopce nad Šternberkem nabízejí vhodné životní podmínky divoce žijícím šelmám, není sporu. A ukazuje se, že zvířata je také využívají. Po vlku obecném, kterého na podzim zachytila fotopast nalíčená místním myslivcem mezi Šternberkem Moravským Berounem, po sobě zanechala stopy další psovitá šelma - šakal.
Zvíře se pohybovalo nedaleko Mutkova. První zmínky o šakalovi začaly kolovat koncem minulého roku, kde jinde, než po hospodách. Štamgasti zde rozebírali, jak myslivci viděli v lesích mezi Huzovou a Dalovem šakaly.
"Před Vánocemi, za dobrých sněhových podmínek, jsem měl tři dny po sobě skutečně možnost pravděpodobného šakala sledovat.
Ve sněhu jsem zachytil dlouhé stopní dráhy. Nebyla to liška a nebyl to vlk, šakal má na předních nohách srostlé první dva prsty, navíc se zvíře chovalo typicky divoce," popisoval zážitky Jiří Beneš, zoolog Hnutí DUHA Olomouc.
Na jednom místě, kde se zvíře podle stop ve sněhu objevilo opakovaně, proto zoolog instaloval osvědčenou fotopast. Zatím bez očekávaného záběru. "Budu se tam vracet a věřím, že se podaří šakala zaznamenat.
Mělo by to vyjít, protože pravděpodobnost jeho výskytu v této oblasti je skutečně vysoká," doplnil.
Jedná se o jednotlivce nebo malou skupinku zvířat.
Ta byla v této oblasti Olomouckého kraje zpozorována v roce 2015, kdy pracovník odboru životního prostředí šternberského městského úřadu viděl dva šakaly u Těšíkova. Rok nato se povedlo Jiřímu Benešovi zaznamenat šakala fotopastí umístěnou mezi Dlouhou Loučkou a Rýmařovem. Původně měl "políčeno" na rysa. "Bylo to v létě 2016 a měl jsem velkou radost, protože snímek je kvalitní a po konzultacích s několika českými odborníky i v zahraničí není sporu o tom, že je to šakal," uvedl.
Zoolog také prováděl v celé oblasti - od Jívové přes Šternberk po Huzovou - akustický monitoring.
"Území jsem rozdělil na několik kvadrátů a v každém jsem pomocí megafonu pouštěl nahrávku šakalího vytí a očekával jsem, pokud se v tomto území vyskytují, že se mi ozvou zpátky. Nestalo se," popisoval.
Aktuální pozorování podle Beneše jen potvrzuje, že šakalům se v oblasti mezi Šternberskem a Bruntálskem líbí a do budoucna není vyloučeno, že by se mohli stát jejími stálými obyvateli. "Šíření šakala na našem území je fenomén, kterému bychom chtěli přijít na kloub. Je totiž otázkou, zda je způsobeno globálním oteplováním, nebo naplněností jádrové populace na Balkáně, odkud odcházejí a hledají si nová území. Snažíme se to rozklíčovat," sdělil Beneš. Šakal, který má podobné životní nároky jako liška obecná, se usadil na území České republiky v posledních letech a vloni bylo doloženo, že se zde také rozmnožuje. Kojící fenu zachytila fotopast na území bývalého vojenského prostoru Milovice, kde byl šakal v roce 2015 nafocený dokonce šedesátkrát.
Ochranáři přivítají každou zprávu nebo dokonce obrazové podklady svědčící pro výskyt šakala obecného na území Olomouckého kraje. Lidé se mohou se svými pozorováními obracet na Hnutí DUHA Olomouc, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..
 
ŠAKAL OBECNÝ
Výskyt šakala se prokazuje poměrně obtížně kvůli jeho časté záměně s dalšími psovitými šelmami, zejména liškou Té se podobá hlavně svojí velikostí, vzhledem je naopak podobný spíše vlkovi, oproti němu je ale nižší a menší Šakal má krátký tmavý ocas a barva hřbetu se mu mění v průběhu roku, většinou převládá rezavohnědý odstín, na hřbetě má často tmavší pruh Jde o šelmu s noční aktivitou, která žije v páru, samice rodí až osm mláďat
 
JAK POZNAT STOPU ŠAKALA
Zespodu na tlapkách jsou viditelné srůsty předních prstů, snadno rozeznatelné ve sněhu.
"Před Vánocemi, za dobrých sněhových podmínek, jsem měl skutečně možnost pravděpodobného šakala sledovat. Ve sněhu jsem zachytil dlouhé stopní dráhy. Nebyla to liška a nebyl to vlk, šakal má na předních nohách srostlé první dva prsty, navíc se zvíře chovalo typicky divoce." Jiří Beneš, zoolog Hnutí DUHA
Fotopast zachytila na podzim také vlka obecného Na Olomoucku se podařilo zdokumentovat výskyt vlka obecného. Šelmu, která v oblasti Šternberska kdysi běžně žila, ale na začátku 20. století byla vyhubena lidmi, zachytila fotopast místního myslivce v říjnu minulého roku. Jde o dospělého migrujícího vlka. Jelikož tato velká šelma má v oblasti mezi Šternberkem a Moravským Berounem vhodné životní podmínky, není vyloučeno, že se zde vlci mohou usadit, pokud zvíře narazí na vhodný protějšek svého druhu. "Vlk se severně od Šternberku objevil ve druhé polovině října. To, že se zde vyskytuje, jen potvrzuje fenomén, který sledujeme na celém území České republiky - pozvolný návrat vlků do jejich původní domoviny a pokusy migrujících jedinců procházet krajinou křížem krážem v podstatě na celém území České republiky," popisoval ekolog z Hnutí DUHA Olomouc Jiří Beneš. Přímý důkaz o výskytu vlka v kopcích nad Šternberkem potvrzuje podle ochranářů také to, že vlk nepotřebuje ke svému životu lidmi nedotčenou divočinu. "Záběry odsud dokazují, že vlk je přizpůsobivý druh, který umí fungovat v souladu s lidskou činností v krajině," dodal Beneš.