Senoseč zabila tisíce zvířat (Žďárský deník)

Zbytečné smrti tisíců zvířat, která ročně umírají při senoseči a sklizni obilí pod sekacími stroji, se dá poměrně účinně zabránit. Jak? Pomocí plašičů a dalších ochranných zařízení. Jejich využívání dokonce přikazuje zákon, ne všichni zemědělci se jím však řídí

 

Podle údajů Okresního mysliveckého spolku ve Žďáře nad Sázavou zahyne při senoseči v regionu až tisíc kusů srnčího za rok, a to především v červnu. Ani letos tomu nebylo jinak.

Zbytečné úhyny
"V této době jsou totiž mláďata ještě závislá na své matce, takže obvykle bývají zalehlá ve vysoké trávě a srna k nim dochází," popsal Oldřich Sedlář, jednatel Okresního mysliveckého spolku ve Žďáře nad Sázavou .
A právě bezmocná mláďata schovaná v porostu se stávají nejčastěji obětí sekacích strojů. Po zhruba deseti dnech už jsou mladí srnci sice schopni chodit s matkou, v tomto období ale už většinou bývá po senoseči.
"Další ohroženou skupinou jsou vedle nejrůznějších pěvců, koroptví, bažantů a křepelek také zajíci. Ti na rozdíl od srnčího mohou vrhnout mladé až čtyřikrát ročně, takže se jich týká nejen sekání luk, ale ohrožuje je také pozdější sklizeň obilí," uvedl Oldřich Sedlář. Podle něj zajíců za rok zahyne minimálně tolik, kolik činí jejich roční přírůstek. Při letošním poměrně chladném a deštivém jaru je navíc velká pravděpodobnost, že zajíců ve žďárských honitbách bude méně než v předchozích letech. Co je tedy třeba před započetím senoseče nebo sklizně udělat? Jak zajistit, aby nedošlo ke zbytečným poraněním a následnému uhynutí v porostu ukrytých zvířat?
"Především by zemědělci měli každou senoseč myslivcům předem nahlásit. Ti pak projdou danou lokalitu, zkontrolují ji a nainstalují den nebo dva dny před zahájením sečení do trávy plašiče," popsal Oldřich Sedlář.
Zmíněné plašiče zvěře jsou vlastně pruty, které v případě, že je zemědělský stroj poseká s tím, co sklízí, nijak neohrozí jeho technický stav. Na vrcholech těchto prutů jsou umístěné lesklé kusy staniolu, které bývají navíc často zbarveny do červena. Zvěř je potom zneklidněna nejen šelestem, které takovéto plašidlo vydává, ale rovněž odlesky, jež připomínají oheň. Z ohně mají zvířata přirozený strach.
Pokud je však poté sklizeň odložena, například kvůli nepříznivému počasí, je třeba plašicí přístroje odstranit, aby si na ně zvířata nestačila zvyknout.
"Dále pak existují plašidla, která jsou instalována přímo na sekací stroje. Jejich výroba, která u nás v minulosti poměrně dobře fungovala, však byla podle mých informací v devadesátých letech ukončena a od té doby u nás žádný výrobce není," řekl Oldřich Sedlář.
Zařízení fungovalo na principu elektrických výbojů, které několik metrů před strojem zasahovaly vše živé. Zvířeti neublížily, pouze jej vyplašily a odehnaly ho.
Zatímco u většiny zemědělských podniků je v posledních letech patrné zlepšení - senoseče ohlašují a používají plašiče, se soukromníky je však podle Sedláře v tomhle ohledu občas potíž. Ti se podle jeho slov statí uvedenou v zákoně příliš nezabývají.
"Lze však přece jenom říci, že případů zvířat zraněných či zahubených při sečení zvolna ubývá. Přesto i letos opět připomínáme - pozor, aby zvířata, která nevzala velká voda, nebyla posekána při senách, otavách, sklizni luskovinoobilných směsek na krmení či posléze při sklizni obilí," upozornil Josef Duben, tiskový mluvčí Státní veterinární správy České republiky.

 

• Předchozí
• Následující