V Praze se usadili bobři (prahatv.eu)

Vyhubení bobři se konečně vrátili do Čech a zároveň do Prahy. Nejvíc bobrů přichází do Středočeského kraje od Berounky z povodí Sázavy a Labe. Najít ho lze podle neklamných známek, jako jsou ohryzy stromů ve tvaru přesýpacích hodin.

Bobr se vrátil do povodí Vltavy a do Prahy. I přesto, že se jedná o největšího evropského hlodavce, který váží až 35 kilogramů, můžeme jej zahlédnout jen vzácně.

"Bobři jsou v Praze přibližně 2 roky. Přišli Berounkou od Plzně, do Plzně se dostali z Českého lesa od Přimdy a k Přimdě se dostali z povodí Dunaje. Každý rok, pokud se úspěšně rozmnožují, obsadí přibližně 5 - 10 kilometrů dalšího říčního toku," řekl Jan Andreska, zoolog.

Bobři žijí v rodinách a oproti jiným savcům si nechávají u sebe i starší mláďata dlouhodobě.

"Ta rodina má mláďata jednou do roka, žijí s nimi starší sourozenci, kteří tu rodinou skupinu opouští až ve třetím roce života. Druhý rok života pomáhají s výchovou mladších sourozenců," řekl Jan Andreska.

Bobr vede převážně noční život a živí se výlučně rostlinnou potravou. V zimě si postačí s kůrou a větvičkami.

"Je takovým shrnutím čtyř jiných druhů živočichů, nohy má trošku jako mýval, ocas jako ptakopysk, jeho zadní nohy se podobají kachně a zuby má jako zajíc. Bobr je chopen jako geniální vodní inženýr - nejzručnější v přírodě - vystavět zcela nový ekosystém. Mění vodní tok na takovou kaskádu jezer a tu používá jako úkryt před predátory, které v přirozené přírodě má," řekl Štěpán Rusňák, ředitel pražské lodní společnosti.

Bobři jsou zcela přizpůsobeni životu ve vodě. Budují v ní celé soustavy kanálů a hrází.

"U nás jsou to zpravidla hrázky, které jsou dlouhé pět metrů nebo deset metrů přes malé vodní toky. Ale ty největší stavby, které se dají najít ve světě, jsou několik set metrů dlouhé," řekl Jan Andreska.

V Kanadě dokonce existuje bobří hráz, která má cca 500 metrů a je vidět i na satelitním snímku.

"Člověk má diametrálně odlišné představy o tom, jak přírodu na rozdíl od bobra využívat. Bobr v podstatě nic škodlivého neudělá. Nám už se v Čechách podařilo bobry dvakrát vyhubit a pokud bychom i teď vycházeli vstříc technokratům různého druhu, tak by se to mohlo stát znovu," řekl Štěpán Rusňák.

"My jsme rádi, že se tento druh stává opět součástí naší fauny. Jedná se o druh, který je chráněný zákonem, nicméně hlavním cílem ochrany přírody je nalezení soužití s tímto druhem, který se na naše území navrací po 200 letech, kdy nebyl součástí naší přírody," řekla Jitka Uhlíková, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Bobr u nás patří mezi zvlášť chráněné živočichy. Lidé by jim proto neměli návrat do české krajiny nijak ztěžovat.