Zvěř potřebuje při přívalu sněhu a v mrazech klid i správnou výživu (Rokycanský deník)

"Máme na území honitby Šternberské lesní správy pětadvacet krmelců," uvedl představitel instituce na Radnicku Václav Suda. Všechny krmelce jsou se zásobníky, takže podle intenzity krmení je potřeba je tak za čtrnáct dnů vždy objet a doplnit zásoby. "Jinak se obsah krmelců dosypává tak ob den. Vzhledem k tomu, že v lese leží nejvíc tak deset čísel sněhu, spíše ale méně, zvěř se ještě prohrabe k pastvě. Hlavně spásá ostružiny a maliny. Seno z krmelců berou zatím jen mufloni, srnčí ho ještě většinou nechce.
Černá zvěř si vzhledem k dobré úrodě žaludů a bukvic v uplynulém roce také ještě dost narýpá. Jinak ale nepohrdnou zásobeným krmelcem a když na něj přijdou, všechno vyžerou.
Rokycanští lesáci se teď starají o zásobování čtyřiačtyřiceti krmelců, a to hlavně senem. "Nedáváme ho v kupách, ale doplňuje se průběžně, tak po dvou - třech dnech, aby nezvlhlo," sdělil ředitel Lesů města Rokycan Stanislav Suda. "Abychom zásobovali krmelce častěji, to by tu musela být vysoká, srnčí tolik nespořádá, nebo by musely uhodit větší mrazy či být hluboký sníh," dodal. Kromě sena předkládají zvěři i kaštany a jádro - hlavně oves.
Zvěř je zatím zdravá, dokonce i tenhle zimní čas si mláďata vybírají k příchodu na svět. "Potkal jsem bachyně s čerstvě narozenými malými. Pro ně to bude problém," mínil Suda.
"Důležitou roli při doplňování krmelců sehrává odstraňování sena vypadlého na zem. Může být totiž kontaminované zárodky parazitů," uvedl za Český myslivecký svaz Jiří Šilha. To, že jsou zemědělci nuceni z ekonomických hledisek likvidovat chovy skotu, způsobuje, že jadrných krmiv je nadbytek a ceny jsou proti loňskému roku podstatně nižší. "Od začátku ledna je třeba spárkatou zvěř navykat na jadrné krmivo, ve kterém se jim koncem měsíce předloží medikovaná směs proti vnitřním a vnějším parazitům," dodal Šilha. Suchá krmiva je třeba ale kombinovat s dužnatými či senáží a siláží, aby zvěř nezpůsobovala okusy škody na porostech.
Navzdory zimním nástrahám největším nebezpečím pro zvěř podle lesáků není nepříznivé počasí, ale bezohlednost lidí. "Stává se, že pobíhající pes či čtyřkolkář vyplaší srnčí. Ta uniká a vynakládá asi 16 krát více energie než v klidovém stavu. Slabší kusy se nedokáží vyrovnat s takovým výdejem energie," varuje Šilha. Umírají pak na vysílení nebo na záněty dýchacího ústrojí.