Kdo vlastně byli tajemní černí myslivci? (Horizont)

Do černých mysliveckých uniforem se zeleným křížem se v posledních letech oblékají při slavnostních příležitostech členové světského řádu Černí myslivci Pobeskydští. Nechyběli ani v sobotu 22. října na 5. Svatohubertské mši svaté. Mezi muže a ženy, kterým učaroval les, zamířil také ostravsko-opavský biskup Lobkowicz.
Slavnost začala u dřevěného kostela sv. Bedřicha, který nechal postavit v roce 1868 právě olomoucký arcibiskup, kardinál Fürstenberg. V čele průvodu vyrazily dvě jezdkyně na koních v mysliveckých uniformách. Za nimi táhl kůň povoz se "Svatohubertským jelenem", kterého skolil myslivecký adept. Sám byl na začátku slavnosti u bývalého knížecího zámečku pasován na myslivce. Po ceremoniálu mohla začít mše svatá, kterou na lesní rohy doprovodili trubači z Přerova.
Biskup Lobkowicz se ve své promluvě inspiroval podobenstvím o hřivnách, které zaznělo v evangeliu. "Dnes jsme tady všichni, kdo mají sklon k myslivosti. I to je dar od Boha, schopnost, kterou máme rozvíjet. Obec myslivecká má jeden velký úkol, starat se o přírodu a o poklady, které ji vytváří, a k tomu patří i zvěř," řekl biskup a dodal, že k myslivectví patří nejen lov, ale také starost o lesní zvěř a les samotný. Děje-li se vše podle řádu a předpisů, je vše ku prospěchu přírody.
Odměnou za starost o les a jeho obyvatele nemusí být pro myslivce jen skolený šestnácterák. "Odměnou je i taková procházka lesem. Člověk vnímá ticho... Právě v tom tichu může člověk poznávat mnohé," připomněl biskup, že i les může nabídnout ohromující ticho a přiblížit člověka k Bohu.
"Starý zákon nám vypravuje o proroku Eliášovi, který jde k hoře Sinaj, aby tam potkal Boha. Bůh v bouři nebyl, ani v hromobití, ale v tom tichém vánku, tam byl přítomný Bůh - Eliáš měl možnost s Ním rozmlouvat. Takové ohromující ticho, monumentální ticho našich lesů je něčím nesmírně krásným a jistě velkou odměnou pro všechny ty, kteří se s plnou zodpovědností o les a všechno, co k němu patří, starají," řekl biskup Lobkowicz.
* * Krásu hlubokých beskydských lesů si rád vychutnával právě olomoucký arcibiskup, kardinál Bedřich Egon, lantkrabě z Fürstenbergu. Na mnoha místech v kraji zanechal svou stopu a myslivci dodnes znají jeho chodníčky, kudy se procházel. Lesní stezky jej před 150 lety dovedly i na horu Kněhyni, která leží ve výšce 1257 metrů nad mořem. Od roku 1860 ji zdobí litinový novogotický kříž s postavou ukřižovaného Krista. Dílo je ukázkou mistrovské práce slavných arcibiskupských železáren ve Frýdlantu nad Ostravicí. Kříž na mohutném kamenném podstavci nechal vystavět a vztyčit na vrcholu Kněhyně "ke cti a chvále Boží". Tento velký milovník a patron zdejšího kraje a obzvláště překrásných beskydských hor se dokonce vztyčení kříže sám účastnil. Kříž stojí na vrcholu Kněhyně dodnes. Opravy se dočkal v roce 2000.
Svou nesmazatelnou stopu zanechal kardinál Fürstenberg i na dalších místech "Ostravických hor", jak tuto část Beskyd tehdy nazýval. Nejvýrazněji se zapsal do historie Hukvald. V roce 1855 přestavěl bývalé kanceláře a byt vrchnostenského hejtmana naproti kostela na zámeček. A byl to právě arcibiskup Fürstenberg, který nařídil provést nejnutnější opravy hradu a odklizení ruin. V roce 1858 dal vybudovat v hukvaldské oboře hřebčín. Byli zde chováni koně andaluského plemene, stejné jako v Kladrubech.
Koně sedlali Fürstenbergovi černí myslivci, když doprovázeli arcibiskupa na jeho vyjížďkách po kraji a především při honech. Oblíbenou družinu tvořilo dvanáct mládenců, lesních praktikantů, svobodných a pečlivě vybraných dobrých a věrných myslivců, kteří v době arcibiskupovy návštěvy museli obléci černé uniformy a dělat mu společnost. "Černí myslivci", jak se jim říkalo, se stali pověstnými. Povídalo se o nich mnoho příběhů a legend. Historky se staly předlohou pro román spisovatelky Růženy Svobodové, který byl zfilmován v roce 1921. O jeho adaptaci se pokusil na sklonku 2. světové války také režisér Martin Frič. Film však v roce 1945 nedokončil a nedochovaly se ani žádné materiály.
Skutečný příběh černých myslivců skončil již v roce 1892, kdy na zámečku v Hukvaldech 20. srpna zemřel arcibiskup Bedřich Fürstenberg. Jeho nástupce, arcibiskup Theodor Kohn, již nebyl přítelem lovu a družinu černých myslivců rozpustil. K tradici knížecích myslivců se nyní hlásí nový světský řád Černých myslivců Pobeskydských.