Nejvíce vzácných ptáků žije kolem Beskyd (Zlínský deník)

Zlínský kraj se může pyšnit několika vzácnými opeřenci. Hnízdí tu například ledňáček říční, dudek chocholatý nebo také kulíšek nejmenší

Pro spatření vzácného druhu ptactva není nutné navštěvovat ani zoo, ani speciální ptačí voliéry. Při troše pozornosti je totiž možné je zahlédnout volně v přírodě. Místem nejbohatším na jejich výskyt jsou například Beskydy, Horní Vsacko, Záhlinické a Chropyňské rybníky. Četně se ptactvo vyskytuje také kolem jezer u Ostrožské Nové Vsi. Oblastí jejich výskytu je však daleko více.

Domovem strakapouda jsou Hostýnské vrchy
Zatímco Hostýnské vrchy jsou významné zejména útočištěm početnější populace strakapouda bělohřbetého a lejska malého, na Hornovsacku a v Beskydech žije třeba puštík bělavý. Je to po výrovi velkém, který rovněž v počtu několika párů ve Zlínském kraji hnízdí, druhá největší sova a žije pouze zde a na Šumavě. Hnízdí tu také nejmenší sova, kulíšek nejmenší, který není větší než špaček. "Dalším vzácně se vyskytujícím druhem sovy je sýc rousný. Jeho výrazný a nezaměnitelný hlas pu-pu-pu-pu-pu je slyšet za bezvětrných nocí stovky metrů daleko," přiblížil ornitolog Miroslav Dvorský. K vzácným kouskům, které hnízdí na Vsetínsku, patří bezesporu také tetřev hlušec. Toho ohrožuje zejména intenzivní těžba v lesích nebo nadměrný turistický ruch. Rovněž dva druhy šplhavců, strakapoud bělohřbetý a datlík tříprstý, ale i lejsek malý, čáp černý nebo ťuhýk tu nacházejí svůj domov. "K silně ohroženým patří i ledňáček říční. Tento létající drahokam, jak jej mnozí lidé nazývají, je velmi vážně ohrožen zejména popovodňovými opravami břehových natrží a necitlivými úpravami toků," sdělila mluvčí společnosti Líska Michaela Mitáčková. Ze stejného řádu hnízdí ve Zlínském kraji také velmi vzácný dudek chocholatý, a to například na Kroměřížsku. "Zde je zajímavou ornitologickou lokalitou mokřad Bašňov a také Chropyňské rybníky se známou kolonií racka chechtavého," řekla předsedkyně Lísky Iva Koutná.
Ani Záhlinické rybníky netrpí nedostatkem. Hnízdí zde celá řada druhů vodních a mokřadních ptáků.
Místem bohatým na výskyt ptactva jsou třeba i jezera u Ostrožské Nové Vsi na Uherskohradišťsku. Tam hnízdí například kormorán velký, husa velká, potápka roháč nebo moudivláček lužní. Naopak na Buchlovicku se hojně vyskytují dravci. "Zejména je možné vidět létat sovy, výry, puštíky, káňata a krahulce obecného i mnoho dalších," řekl vedoucí stanice ochránců přírody v Buchlovicích Karel Tomešek.
I když na Zlínsku nejsou tak atraktivní lokality, je možné tu spatřit třeba chřástala polního, který létá například kolem obcí Trnava a Všemina. "Pravidelně se tu vyskytuje i čáp černý, včelojed lesní nebo žluva hajní," řekl ornitolog Bedřich Landsfeld.

***
NĚKTEŘÍ VZÁCNÍ PTÁCI VYSKYTUJÍCÍ SE NA ÚZEMÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE

STRAKAPOUD BĚLOHŘBETÝ je nejvzácnějším zástupcem skupiny šplhavců v naší republice. Pro tento druh je typické, že vyhledává především staré bukové porosty ve vyšších polohách. Důležitá je pro něj přítomnost trouchnivějících nebo suchých stromů. V jejich kmenech hledá potravu, vyklovává si v nich hnízda a také je používá k vokalizaci - tedy zvukovému ohraničování teritoria. Protože takových vhodných lesních porostů se nachází u nás malé množství, je i strakapoud bělohřbetý vzácnou složkou naší fauny. Ornitologové odhadují početnost v ČR na 150-250 párů.
KULÍŠEK NEJMENŠÍ je nejmenší sova Evropy. Měří pouhých 16 cm, což je sotva velikost špačka. Rozpětí křídel je 34-45 cm. Základní barva vrchní části těla je tmavě hnědá s výraznými bílými či žlutobílými skvrnami, spodek je světlý s podélnými tmavými proužky. Let kulíška je vlnkovitý, v období hnízdění létá i ve dne. Na rozdíl od ostatních sov má poměrně vysoký pískavý hlas.
TETŘEV HLUŠEC patří k největším kurovitým ptákům. Je to hrabavý druh jen o málo menší než krocan, řadící se mezi kriticky ohrožené druhy. Po většinu roku žije skrytě a samotářsky v místech, kde není rušen přítomností člověka. Obývá slunné smíšené a jehličnaté lesy nebo rašeliniště, kde si opatřuje potravu sběrem a hrabáním. K jeho přirozeným predátorům patří kuna a liška. Vejce z hnízd vybírají straky a vrány.
LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ je průměrně 16,5 cm velký pták. Je velmi výrazně zbarvený, s oranžovou spodinou a modrým hřbetem, křídly a temenem. Výrazným znakem je také jeho nápadně dlouhý zašpičatělý zobák. Vyskytuje se u pomalu tekoucích čistých vod. Ledňáček říční je po většinu roku samotářsky žijící a přísně teritoriální pták. Hnízdí v norách, které si sám hloubí ve strmých březích vod, v jedné snůšce přitom bývá 5-7 světlých vajec.
DUDEK CHOCHOLATÝ je pták z čeledi dudkovitých a národní pták státu Izrael. Pestrobarevný opeřenec o málo větší než drozd se vyznačuje hřebenovitým prodloužením peří na hlavě. Let má lehký, trhavý. Hlava, krk a prsa jsou rezavozelené, křídla a ocas černé a křídla jsou pruhovaná. Zobák má mírně zahnutý. Samice i mláďata se podobají zbarvením samcovi. Dudek je plachý a ostražitý. Obývá otevřenou krajinu, lesy, ovocné sady, okraje lesů hraničících s loukami a pastvinami a skupiny stromů, někdy i zříceniny budov. Živí se krtonožkou obecnou, koníky, kobylkami a jiným na zemi žijícím hmyzem.

 

• Předchozí
• Následující