Havrani využívají prostřeného stolu (Táborský deník)

Každé jaro přináší do centra města Tábora stejný problém: havrany na stromech v Husově parku, kteří obtěžují křikem i trusem

Problém se zdá být neřešitelným, byť v Soběslavi si s kolonií křiklounů zhruba před 10 lety poradit dokázali.
Černí ptáci se jim uhnízdili v lesíku u letiště, v jehož blízkosti jsou obytné a rodinné domy. Občané si stěžovali na znečištění zahrádek i nepořádek v okolí. Soběslavští docílili toho, že se ptáci stěhovali.
"Těsně po zimě jsme jim shazovali hnízda a ještě je vytrvale plašili, aby si je nemohli postavit znovu. Podařilo se," vzpomíná tajemník radnice Radek Bryll.
Soběslavský starosta Jindřich Bláha pak sice připouští, že obsadili stromy v blízkosti základní škol a gymnázia, ale tady prý už nečiní takové starosti.
Tábor se do shazování hníz pouštět nechce, ostatně i šéf Ochrany fauny ČR Votice Pavel Křížek by takový zásah nerad viděl.
"V podstatě nejde dělat nic, přestože havran nepatří mezi ohrožené druhy a vztahuje se na něj jen obecná ochrana. Za tento stav si ale může člověk sám. Volná příroda je plná jen řepky, proto ptáci hledají potravu ve městech, která jim ji bohatě nabízejí. Potravu tady hledají už i poštolky a další ptáci," vysvětlil.
V Táboře tedy havran nad člověkem vítězí a zcela si zabral centrální park, z něhož lidi vytlačuje.
Podle pamětníků se do parku přestěhovali již před více než pěti lety z lokality U Mýta za Černými mosty. Tady měli ptáci domov na několika vzrostlých kaštanech, které však byly pokáceny.

Zastřešení laviček
Jaroslav Barták z Tábora sice chápe, že stromy v parku nikdo neporazí, ale už nechápe, že radnice neumí najít jednoduché řešení.
"Přitom to není nic složitého a ani nákladného. Stačilo by totiž, kdyby nad těch několik laviček, které stojí přímo pod stromy, udělali dřevěné stříšky. Takhle se my, důchodci, nemůžeme v parku ani v klidu sejít a posedět," nabízí řešení.
Také odbor životního prostředí táborské radnice se zajímal, jak lidem za miliony korun zrekonstruovaný Husův park vrátit k užívání.
Odstraňování hnízd ale zákon o obecné ochraně havranů nedovoluje. Jen v případě, že to vyžadují hygienické, bezpečnostní a letecké předpisy, a nebo pokud ptáci způsobují nepřiměřené škody na hospodářských plodinách a chovech.
,,V Husově parku z těchto důvodů lze aplikovat pouze opatření v oblasti hygieny, kde však musí stanovisko vydat příslušný orgán. Ten zatím neshledal důvody, pro které by bylo nutno hnízda ničit, a nedal tak žádný podnět k řešení situace. Estetická stránka není hygienickým důvodem, posouzení musí být skutečně na bázi zdravotních rizik," říká vedoucí odboru Jan Fišer.
"Odstraňování hnízd má navíc negativní účinek na stromy. Kromě poškozování stupačkami dochází i k olamováním drobných větviček pro stavbu nového hnízda, protože čím častěji se hnízda shazují, tím rychleji se snaží ptáci o jejich obnovu. Zásah je finančně náročný a efekt pro město v podstatě téměř nulový," doplnil Fišer.
Zastřešením laviček se podle jeho slov také zabývali a zcela nápad nezavrhli. Má to však další háček.
"Stříšky by musely odolat větru, ale také vandalům. Nejsem přesvědčený, že by vydržely dlouho. Navíc kolonie havranů se rozšiřují a pak bychom mohli zastřešovat všechny lavičky ve městě."

 

• Předchozí
• Následující