Listopad v myslivosti (Havlíčkobrosdský deník)

Přirozených zdrojů potravy postupně ubývá, zvěř je nucena hledat potravu na polích - stává se více viditelnou. Spárkatá zvěř se shlukuje do zimních tlup. To však není projevem přemnožení zvěře, jedná se o přirozené chování, které má za cíl zvýšit pravděpodobnost přežití zimního období a funguje i jako obrana před predátory.
Myslivci pokračují ve vykupování kaštanů a žaludů, ihned je dosušují na skladovatelnou vlhkost. Plody jsou již od listopadu v malých dávkách předkládány zvěři pro zpestření potravy. Dlouhodobé skladování kaštanů není dobré, obsahují hodně tuků, které se postupně kazí a zhoršuje se jejich stravitelnost, a proto s jejich zkrmováním není nutné otálet.
Seno do krmelců se zakládá až po objevení sněhové pokrývky. Dokud nenapadne sníh, zvěř seno z krmelců nebere, protože nalezne dostatek objemné potravy z přirozených zdrojů. Vůně čerstvého sena zvěř láká. Seno je nutné průběžně doplňovat. Myslivci zároveň kontrolují množství soli ve slaniscích. Nejčastěji je provedeno ve formě rozříznuté vidlice z kmínku mladého stromku, do které je vložena kusová sůl. Dále jsou předkládány minerální lizy, které mají za úkol vyrovnat deficity v příjmu mikroprvků v potravě. Zvláště v příměstských oblastech nejsou výjimkou krádeže a projevy vandalizmu, a proto je nutno krmná zařízení pravidelně kontrolovat.

Biopásy
Důležitým zdrojem potravy a krytu pro zvěř zůstávají "biopásy". Na biopásy by se měly přednostně využívat právě nepravidelné okraje velkých lánů, které jsou obtížně využitelné pro mechanizaci nebo části polí v blízkosti lesa, kde dochází i k častějšímu poškození pěstovaných plodin zvěří. Výběr míst při okraji silnic a zástavby je vyhazování peněz daňových poplatníků.
Dalším zdrojem potravy jsou plochy zeleného hnojení, kde se používají výsevy hořčice, svazenky a řepky či jejich směsi. Aby mělo toto opatření smysl, musí být setí provedeno do 15. srpna. Pak se vytvoří dostatek hmoty a krytu, kterou může využít nejenom zvěř, ale hnojící efekt pro půdu je mnohem vyšší. Pokud nepřijde silnější mráz, tyto plodiny stále kvetou a zvěř v nich nachází nejenom potravu, ale i kryt a jsou i výrazným krajinotvornýmprvkem. Myslivci intenzivně přikrmují bažanty a koroptve doplňováním přiměřeného množství jadrných krmiv a obilních odpadů do "zásypů". Nesmí dojít k zaplísnění předkládaného krmiva a nutno krmit tak, aby bažanti nalézali potravu na více místech. Pokud bažanti nenaleznou ve svém okolí dostatek potravy, vydávají se potravu hledat, což není žádoucí, neboť dochází k rozprchávání bažantů do volné krajiny, kde jsou ohroženi hlavně predátory a vlivy civilizace.

Bezpečnost při lovu
Listopad je období hlavní lovecké sezony. Spárkatá zvěř je poměrně v dobré kondici. Průběrný odstřel spárkaté zvěře je nutno provádět zodpovědně, zvláště u holé, protože na její kvalitě závisí i následující generace.
V listopadu se loví bažanti a zajíci.
Zejména v lesních honitbách, do kterých se stáhla černá zvěř ze sklizených polí, jsou konány společné lovy (naháňky a nátlačky). Čerstvě napadlý sníh poskytne příležitost k obeznávání zvěře. Redukce početních stavů by měla být soustředěna zejména na selata a lončáky.
Odpovědnost za dodržení všech pravidel má vedoucí honu. Ten musí upozornit myslivce na dodržování všech pravidel bezpečného zacházení se zbraní a případné hříšníky potrestat vyloučením z honu. Zákaz požívání alkoholu a neúčast na honu osob mladších 15 let je dnes již samozřejmostí.
Společný lov je pro účastníky společenskou událostí. Proto je nutno dbát na dodržování mysliveckých tradic nejen v oblékání, ale i v organizaci honů.
V listopadu probíhá mufloní říje. Muflon patří mezi přežvýkavé sudokopytníky příbuzné ovci, žijící ve stádech, a proto je často chován v oborách. Živí se spásáním trav, výhonků keřů a borůvčím. Kde nestačí potrava v lesích, vychází i na pole, kde ho můžeme spatřit brzo ráno a k večeru. Mezi tím leží v úkrytu a přežvykuje. Toulce mufloních beranů z našich honiteb patří k nejsilnějším na světě. Základní barva těla je hnědá s různými odstíny. Nejtmavěji bývá zbarveno tzv. rouno, tj. prodloužená srst na krku muflonů, a hřbetní pruh. Berani mívají na bocích velké skvrny, označované jako sedlo (čabraka). Mufloni mají velice dobře vyvinutý zrak. Jedno pořekadlo praví: "Vlas, který vypadne myslivci při pochůzce honitbou, jelení zvěř slyší, černá navětří a mufloní vidí."