Sníh a mrazy ohrožují hlavně ptactvo (Vyškovský deník)

Vyškovsko
Zatímco lidé vytáhli svetry, šály a čepice a některým domácím mazlíčkům pořídili oblečky, zvířata v lese takové možnosti ochrany před současným počasím nemají. Schovaní jsou i obyvatelé vyškovského zooparku. Největší problémy mají ale v mrazech ptáci. Někdy jim však lidé místo pomoci škodí.
"Nyní mohou lidé vidět venku a v krmítkách sýkoru, brhlíka, dlaska, pěnkavu a samozřejmě třeba vrabce. Když je hodně sněhu a k tomu takový mráz jako v posledních dnech, je třeba do krmítek přidat hodně jídla. Na druhou stranu, když je obleva, tak se jim tak často sypat nemusí," informoval rousínovský ornitolog Jiří Bartl.
Ten také poradil, co by lidé do krmítek sypat měli a co naopak ne. "Do krmítek patří určitě olejnatá semínka, oříšky nebo ovesná vločky. Ptákům ale lidé velmi uškodí, když tam dávají zbytky od oběda a hlavně slané věci. Dokonce jedno zrníčko soli dokáže zabít sýkoru modřinku," překvapil Bartl. Podle jeho slov naopak ale sůl neškodí třeba havranům, husám nebo labutím.
Vposledních letech pozorují ornitologové zvláště na Rousínovsku zajímavý úkaz. Pomalu mizí havrani. "Po třicet letech zalétali do Rousínova havrani z Polska a Ruska. Poslední roky tam není žádný nebo jen velmi malé množství. Třeba pět. Lidé je vždycky krmili a oni se vraceli pravidelně na stejné místo. Loni i letos ale pozorujeme velký úbytek havranů a nevíme, čím to je," doplnil Bartl.
Plné ruce práce s přikrmováním zvěře v lese mají nyní i myslivci. "Zrovna nedávno jsme byli v lese, abychom zvěři donesli něco do krmelců. Měla už kopýtka odřená od toho, jak hledala potravu pod sněhem a ledem. Přinesli jsme jim obilí, seno, mrkev, čerstvá jablka, kukuřici a sůl," popsala myslivkyně Mirka Skřeková.
Tyto suroviny také doporučuje zájemcům, kteří chtějí divokým zvířatům v nelehké roční době ulehčit. V žádném případě by podle jejích slov neměli ale nosit do lesa shnilé ovoce.
Hlavně v chladnějších dnech má zvěř větší problémy s hledáním potravy. "Teď jsme třeba v určitých místech zpozorovali hodně srnčího, které do týdne vše sežere. Už ale víme, ve kterých místech a kolik zvěře asi čekat, takže se dokážeme přizpůsobit," doplnila Skřeková.
Víc než zvířata trápí ve vyškovském zooparku mráz techniku. Zamrzají tam totiž trubky. "Ošetřovatelé musí někdy rozvážet vodu, protože nám zamrzá potrubí a voda pak neteče. Máme s tím problémy pravidelně," povzdychla si vyškovská zooložka Dana Hyláková.
Žádné druhy náročnější na teplo ale zahrada nemá. "Když jsou větší mrazy, tak musíme zvířata zavírat do kotců. Spíš ale proto, aby si ve výběhu neublížila. Jinak nemáme chovance, kteří by vyloženě vyžadovali teplo, jako třeba plazy. Opicím, lemurům a nosálům ale přitápíme," doplnila.