Za ztrátu plachosti u ptáků a lesní zvěře může hlad (Českolipský deník)

Zima připravila zvěři krušné chvilky. Neváhají kvůli potravě kličkovat i mezi paneláky

Česká Lípa
Letošní tuhá zima zavařila přívalem sněhu a velkými mrazy nejen lidem, ale i zvěři v přírodě. Terén, který byl donedávna pod příkrovem sněhu, znemožňoval nejen ptákům, ale i ostatním zvířatům přístup k potravě. Tu se vydali hledat i do městské zástavby.
"Zvěř musela vynaložit větší úsilí než obvykle a to vyvolá vyšší potřebu energie, takže je zapotřebí živočichy v zimě přikrmovat," říká zoolog českolipského vlastivědného muzea Miroslav Honců a pokračuje: "Za ztrátou určité plachosti, kdy jdou blíž k sídlištím a snižují tak útěkovou vzdálenost, za tím je právě nedostatek potravy."

Připluly stovky kachen
Asi nejmarkantněji se to projevilo v České Lípě na Ploučnici, kam se k mostům či lávkám stahovali vodní ptáci. U nejfrekventovanější lávky přes řeku, u tenisové haly, se shromáždilo až dvě stě kusů divokých kachen, několik labutí velkých a mezi nimi bylo vidět zavlečenou kachničku mandarínskou.
"Při krmení vylézají kachny s labutěmi až na břeh a útěková vzdálenost se snižuje na minimum, jeden až dva metry," upozornil Miroslav Honců a dodal, že v letním období by to ptáci nikdy neudělali.
Letošní zimu zalétlo na Ploučnici několik morčáků velkých, kteří sem zavítají zpravidla jen při velkých zimách a výjimkou nebyl ani kormorán velký.
"Mně je těch ptáčků líto, tak jim vždycky dám něco do krmítka a rozsypu taky kolem, aby se k jídlu všichni dostali," prozradil senior Bohumil Sládek z České Lípy, který v zimě pravidelně zajišťuje krmení opeřencům před jedním z panelových domů na sídlišti Špičák. Jak doplnil, kupuje pravidelně pro ptáky zrní nebo slunečnicová semena, aby jim v tuhém mrazu přilepšil. "Občas jim dopřeji i lůj spolu se semeny a zavěsím ho v krmítku," dodal Sládek.

Hmyz nedávejte, zmrzne
I když se celá řada ptáků živí hmyzem, není vhodné jim ho v zimě nabízet, přestože se dají koupit ve specializovaných prodejnách. Rychle by totiž zmrzl. Ptáci, kteří v naší přírodě přežívají, jsou schopni přijímat alternativní potravu, jako například semena slunečnice, proso, různé namíchané směsi.
"Vodním ptákům můžeme nabídnout starší pečivo, například zbytky vánočky, housky nebo chléb. Zásadně jim ale nedáváme zkažené, plesnivé nebo nahnilé potraviny," upozorňuje zoolog Miroslav Honců.
Při krmení je nutné dbát na stravitelnost, takže se vyvarujeme například slupek od brambor či z pomerančů. Jak připomíná Honců, nevhodné jsou kořeněné a slané zbytky jídel nebo ty, které obsahují ocet či alkohol.

Podstupují velké riziko
Z okraje lesů a polí se stahuje k lidským sídlům rovněž lesní zvěř, nejčastěji srnky a zajíci.
"Pravidelně každou zimu pozoruji v prosinci až lednu v noci zajíce polního v Lukostřelecké ulici na Svárově a domnívám se, že to není pro něj jednoduché sem prokličkovat mezi ulicemi a domy," poznamenal Miroslav Honců.
I letos bylo velmi často slyšet o srnkách, které v okrajových částech obcí přišly majitelům až na jejich zahradu.
Podle meteorologů se i přes nynější oblevu opět objeví sníh a mráz, a to už na konci ledna. V noci by teploty měly místy klesnout až k mínus patnácti a sníh by měl naplno padat už začátkem února. A tak po chvíli, kdy zvěř a ptáci měli možnost najít si potravu přirozeně v přírodě, jim opět nezbude nic jiného, než se spolehnout na pomoc člověka.