Na kance pozor. Nákaze nebrání zelí ani šípková omáčka (Mladá fronta DNES)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Na Orlickoústecku nedávno infikoval skupinu divočáků životu nebezpečný parazit. Myslivci tvrdí, že nakažená zvířata vyhubili. Jenže lidé musí být stejně opatrní. Těžké onemocnění s rizikem smrti mohou totiž způsobit i úlovky pytláků, které neprojdou kontrolou veterinářů.
Tu scénu z filmu Slavnosti sněženek zná asi každý. Rozhádání myslivci ze dvou vesnic se domluví, že kance zastřeleného na sporném území školy si nechají připravit v hospodě. Nejsou se však schopni dohodnout, jak se divočák upraví.
"Největší pochoutka, pánové, z divočáka je hřbet a kýta. Na šípkové omáčce. K tomu pajfalský knedlík, vařený ovšem v ubrousku," říká Miloslav Štibich v roli jednoho z šéfů mysliveců. Druhá parta v čele v Petrem Čepkem mu však důrazně vzkáže: "Nejlepší je normálně s knedlíkem a se zelím!" Ve skutečném životě by však i takhle rozhádaní myslivci museli předem vyřešit daleko závažnější problém. A v jednom by se naprosto jistě shodli. Divočáka je potřeba nechat vyšetřit veterináři.
Divočák totiž v sobě může mít parazita, který je schopen zabít člověka. To nedávno zažili v Dolní Dobrouči. Myslivec Lubomír Bárta musel ze svého posedu na vnadišti u Dolní Dobrouče zamířit a přesně trefit divočáka. V tu chvíli už třetího. Věděl totiž, že stejně jako v předchozích dvou případech jeho maso v sobě může nést larvu parazita, který je schopen zabít člověka.
Tím parazitem je svalovec. Kvůli němu zemřeli v padesátých letech v Sázavce za Chotěboří čtyři jedlíci masa z divokého kance z jedenácti. A na Slovensku v Prešově v sedmdesátých letech dvě osoby. Před 13 lety se při masopustní veselici v jedné obci na Slovensku nakazilo klobáskami 336 lidí, mezi nimi i těhotné ženy, jejichž plody infikované svalovcem neměly šanci přežít.
Konzumace nakaženého masa může vyvolat trichinelózu. Veterináři ji nedávno zjistili v Čechách znovu po pěti letech.
Nejdříve u kňourka, kterého Lubomír Bárta střelil v listopadu.
"To jsem si říkal, že je to velká náhoda. Pak jsem v polovině ledna střelil bachyňku ze stejné tlupy a brzy jsme věděli, že je zle. Proto jsem o pět dní později odstřelil i dalšího kňourka, posledního člena tlupy," řekl Lubomír Bárta.
Další kusy už on ani jeho kolegové myslivci neobjevili. Proto soudí, že tím jsou nositelé nebezpečných larev vyhubeni. Živá prasata je mezi sebou nepřenesou, jenom když některý kus uhyne a ostatní ho spořádají, popřípadě se infikují chcíplou liškou, kočkou nebo dalším zvířetem.
Jenže to však neznamená, že třeba návštěvník restaurace, hodů, plesů nebo při hostině u známých je úplně v bezpečí. Ze statistik ministerstva zemědělství totiž vyplývá, že v průběhu šesti let nebylo na trichinely vyšetřeno více než 214 000 kusů ulovených divokých prasat.
"Velkým nebezpečím je, když pytláci kus upytlačí a nabídnou ho někde v restauracích," řekl předseda dobroučských myslivců Jaroslav Chotěnovský.
V současné době tak dochází k paradoxní situaci: Když myslivec uvidí na jídelním lístku v restauraci zvěřinu, tak se jí vyhne obloukem. "Kvalitní tepelná úprava masa volně žijící zvěře je nezbytná. Nikdy bych si v restauraci toto maso nedal," řekl předseda okresního mysliveckého spolku Ústí nad Orlicí Vlastimil Mrkvička. Restaurace však tyto pochybnosti odmítají. "Zmrazenou vakuovanou zvěřinu bereme od pardubické prodejny Šmidrkal nebo v Makru, netroufala bych si ji vzít nikde jinde a nevím o tom, že by v některé z dalších restaurací chtěl někdo riskovat nákup masa od pytláků," řekla vedoucí Myslivecké restaurace v Pardubicích Helena Ducháčková.
Maso z divokých prasat se má dlouho a dobře propékat. Staré myslivecké kuchařky uvádějí dobu vaření alespoň tři hodiny.
Tu scénu z filmu Slavnosti sněženek zná asi každý. Rozhádání myslivci ze dvou vesnic se domluví, že kance zastřeleného na sporném území školy si nechají připravit v hospodě. Nejsou se však schopni dohodnout, jak se divočák upraví.
"Největší pochoutka, pánové, z divočáka je hřbet a kýta. Na šípkové omáčce. K tomu pajfalský knedlík, vařený ovšem v ubrousku," říká Miloslav Štibich v roli jednoho z šéfů mysliveců. Druhá parta v čele v Petrem Čepkem mu však důrazně vzkáže: "Nejlepší je normálně s knedlíkem a se zelím!" Ve skutečném životě by však i takhle rozhádaní myslivci museli předem vyřešit daleko závažnější problém. A v jednom by se naprosto jistě shodli. Divočáka je potřeba nechat vyšetřit veterináři.
Divočák totiž v sobě může mít parazita, který je schopen zabít člověka. To nedávno zažili v Dolní Dobrouči. Myslivec Lubomír Bárta musel ze svého posedu na vnadišti u Dolní Dobrouče zamířit a přesně trefit divočáka. V tu chvíli už třetího. Věděl totiž, že stejně jako v předchozích dvou případech jeho maso v sobě může nést larvu parazita, který je schopen zabít člověka.
Tím parazitem je svalovec. Kvůli němu zemřeli v padesátých letech v Sázavce za Chotěboří čtyři jedlíci masa z divokého kance z jedenácti. A na Slovensku v Prešově v sedmdesátých letech dvě osoby. Před 13 lety se při masopustní veselici v jedné obci na Slovensku nakazilo klobáskami 336 lidí, mezi nimi i těhotné ženy, jejichž plody infikované svalovcem neměly šanci přežít.
Konzumace nakaženého masa může vyvolat trichinelózu. Veterináři ji nedávno zjistili v Čechách znovu po pěti letech.
Nejdříve u kňourka, kterého Lubomír Bárta střelil v listopadu.
"To jsem si říkal, že je to velká náhoda. Pak jsem v polovině ledna střelil bachyňku ze stejné tlupy a brzy jsme věděli, že je zle. Proto jsem o pět dní později odstřelil i dalšího kňourka, posledního člena tlupy," řekl Lubomír Bárta.
Další kusy už on ani jeho kolegové myslivci neobjevili. Proto soudí, že tím jsou nositelé nebezpečných larev vyhubeni. Živá prasata je mezi sebou nepřenesou, jenom když některý kus uhyne a ostatní ho spořádají, popřípadě se infikují chcíplou liškou, kočkou nebo dalším zvířetem.
Jenže to však neznamená, že třeba návštěvník restaurace, hodů, plesů nebo při hostině u známých je úplně v bezpečí. Ze statistik ministerstva zemědělství totiž vyplývá, že v průběhu šesti let nebylo na trichinely vyšetřeno více než 214 000 kusů ulovených divokých prasat.
"Velkým nebezpečím je, když pytláci kus upytlačí a nabídnou ho někde v restauracích," řekl předseda dobroučských myslivců Jaroslav Chotěnovský.
V současné době tak dochází k paradoxní situaci: Když myslivec uvidí na jídelním lístku v restauraci zvěřinu, tak se jí vyhne obloukem. "Kvalitní tepelná úprava masa volně žijící zvěře je nezbytná. Nikdy bych si v restauraci toto maso nedal," řekl předseda okresního mysliveckého spolku Ústí nad Orlicí Vlastimil Mrkvička. Restaurace však tyto pochybnosti odmítají. "Zmrazenou vakuovanou zvěřinu bereme od pardubické prodejny Šmidrkal nebo v Makru, netroufala bych si ji vzít nikde jinde a nevím o tom, že by v některé z dalších restaurací chtěl někdo riskovat nákup masa od pytláků," řekla vedoucí Myslivecké restaurace v Pardubicích Helena Ducháčková.
Maso z divokých prasat se má dlouho a dobře propékat. Staré myslivecké kuchařky uvádějí dobu vaření alespoň tři hodiny.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.