Po krkonošských rysech najednou jako by se slehla zem (Právo)

Jistota krkonošských ochranářů o opětovném pobytu rysů ostrovidů dostává trhliny. Poznatky o výskytu vzácných šelem v nejvyšších českých horách zmapovali strážci národního parku naposledy zhruba před rokem. Od té doby není po rysech ani památky. "Nicméně výskyt minimálně dvojice až čtveřice rysů máme z loňského jara stoprocentně potvrzený. Stopy, které jsme našli, to jednoznačně dosvědčují," tvrdí mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný. "Faktem ale zůstává, že možná rok jsme na žádné další indicie o pobytu rysů v Krkonoších nenarazili. Pátrání přesto neustává," dodává.
Ochranářům ztěžuje pozorování hlavně způsob letošní zimy. "Stopy rysů lze s určitostí najít pouze na čerstvě napadaném sněhu, na který je zima poslední dobou skoupá. Hledat na dlouhotrvajícím přemrzlém sněhu nemá smysl. Přesto jsme přesvědčeni, že rysi v Krkonoších jsou," říká Drahný.
Ochranáři neosadili Krkonoše podobně jako kolegové na Šumavě tzv. fotopastmi snímajícími veškerý pohyb v zorném úhlu monitoru. "Jde o dosti drahá zařízení, pro která bychom vzhledem ke značné rozloze Krkonoš navíc těžko hledali vhodná místa. Nezbývá než nadále stavět na náhodných nálezech rysích stop a na opakovaných pozorováních," přibližuje Drahný.
Honba za rysy, kteří vymizeli z Krkonoš začátkem 19. století, dává příležitost lovcům originálních fotografií z horské přírody. Fotograf, jenž pořídí aktuální fotku krkonošského rysa, se zřejmě navěky zapíše do dějin nejstaršího a zároveň nejprestižnějšího národního parku Česka.
"Rys je ale natolik plachá šelma, že příliš nevěřím, že se něco podobného někomu podaří," míní Drahný.
Rysi kromě řady indicií včetně vizuálního pozorování na Portáškách u Pece pod Sněžkou za sebou v Krkonoších nechali jednoznačné stopy v podobě charakteristicky zadávené srny nalezené před zhruba půldruhým rokem v oblasti Harrachova.
Predátoři migrující pravděpodobně z Beskyd nebo z Polska tehdy s největší pravděpodobností hledali v Krkonoších nové životní teritorium. Krkonoše, protkané hustou sítí turistických stezek a cyklotras, kudy takřka denně procházejí stovky turistů, ale nemusejí plachým šelmám poskytovat zrovna optimální podmínky k životu.
Rys ostrovid představuje silně ohrožený druh kočkovité šelmy. Krkonoše, kde je možná posledních sto padesát let zcela vyhubený, hojně obýval v 17. a 18. století. Teritorium dospělého rysa nezřídka představuje území o desítkách i stovkách kilometrů čtverečních.

Líbí se jim na Šumavě
Na Šumavě žije dlouhodobě několik desítek rysů. Jejich výskyt zde zoologové monitorují už sedmým rokem prostřednictvím takzvané telemetrie a fotopastí.
"Telemetrie umožňuje odborníkům získat přehled o pohybu zvěře, jejich chování v přírodě, ale i putování za potravou," konstatovala mluvčí Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava Jana Zvettlerová.
"Smutným zjištěním je, že sedm telemetricky sledovaných rysů bylo upytlačeno a bohužel pytláctví stále trvá. V letech 1989 až 2006 bylo na Šumavě potvrzeno 56 případů pytláctví," konstatoval Luděk Bufka z oddělení zoologie správy šumavského parku.