Na příchod prvních jarních dní znovu upozorňuje skřivan polní (Rokycanský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Rokycansko
I přesto, že se ještě zima nevzdala své vlády, lze pozorovat v přírodě první záchvěvy jara v podobě nesmělých trylků sýkorek, houkání sov, zásnubních letů dravců či krkavců. S nadcházejícími slunečními paprsky, které neomylně hlásí příchod jara, se k nám začínají vracet i ptáci, kteří nás na podzim opustili. Příčiny tohoto pravidelného putování některých druhů opeřenců jsou stále předmětem bádání ornitologů. Řada otázek však byla díky kroužkování objasněna, nicméně ne všichni ptáci od nás odlétají. Někteří k nám naopak přilétají zimovat. Za všechny jmenujme například brkoslava severního, káni rousnou, pěnkavu jikavce a jiné, které máme možnost za tuhých zim pozorovat i na Rokycansku. A nejinak tomu bylo i letos při této opravdu nezvykle dlouhé zimě, která prověřila zdravotní stav nejednoho jejího obyvatele. Bohužel řada z nich se jara nedočká. To je však bohužel v přírodě normální, že život začíná smrtí. Naopak k typickým tažným ptákům, kteří nás každoročně pravidelně na podzim opouštějí, patří všechny druhy hmyzožravého ptactva, a ti se k nám nyní spolu s ostatními začínají pozvolna vracet.
Měli jsme možnost pozorovat v blízkosti města Rokycan prvního navrátilce z jihu a posla jara - skřivana polního. Je dlouhý asi 18 centimetrů hnědavého zbarvení s malou, ale pohyblivou chocholkou na hlavě. Ocas je zevně bílé lemován. Obývá bezlesé louky a zvlášť vyhledává pole s ozimy, kde se velice často i hlasově projevuje. Zimuje v okolí Středozemního moře, odkud se po malých skupinkách vrací na hnízdiště. Skřivan je předzvěstí jara. Jeho zpěv je nekonečný proud melodií a trylků ozývající se z velké výšky. Mezi dubnem a červencem kladou skřivani zpravidla dvě snůšky o velikost čtyř až šesti vajec. Oba rodiče zahřívají vejce 11 až 12 dní a dalších deset dní vylíhlá mláďata krmí semeny, hmyzem i obilím. První letošní námi pozorovaný skřivan však jistě nezůstane osamocen. V brzké době se k němu jistě přidají špačci, čejky a postupně přibudou i hřivnáči a konipasi, z nichž někteří u nás již zimují. Pak přilétnou drozdi, bramborníčci či strnadi rákosní. Pozadu nezůstanou ani rehci, budníčci, sluky a čápi bílí. V dubnu se objeví vlaštovky, kukačky, pěnice a dudci. Jako poslední se vrátí ťuhýci, křepelky, rákosníci, rorýsi a žluny. To již bude mít však řada ptačích druhů po hnízdění, začnou se potulovat po okolí a postupně zase mizet na svá zimoviště. A tento koloběh se každoročně opakuje a rokycanští ochránci to bedlivě sledují a informují veřejnost.
Než-li však nastane to pravé jarní stěhování na hnízdiště, může ještě celá řada jedinců potřebovat pomoc pracovníků záchranných stanic živočichů. Jejich seznam najdete na www.zachranazvirat.cz. O volně žijící živočichy na Berounsku, Hořovicku a Rokycansku se již dvacet let starají rokycanští ochránci přírody. Máte-li zájem seznámit se s jejich činnostmi či podpořit jejich aktivity, navštivte webové stránky s adresou www.csop.erc.cz.
Zde najdete celou řadu informací či odkazů jak pomoci.
I přesto, že se ještě zima nevzdala své vlády, lze pozorovat v přírodě první záchvěvy jara v podobě nesmělých trylků sýkorek, houkání sov, zásnubních letů dravců či krkavců. S nadcházejícími slunečními paprsky, které neomylně hlásí příchod jara, se k nám začínají vracet i ptáci, kteří nás na podzim opustili. Příčiny tohoto pravidelného putování některých druhů opeřenců jsou stále předmětem bádání ornitologů. Řada otázek však byla díky kroužkování objasněna, nicméně ne všichni ptáci od nás odlétají. Někteří k nám naopak přilétají zimovat. Za všechny jmenujme například brkoslava severního, káni rousnou, pěnkavu jikavce a jiné, které máme možnost za tuhých zim pozorovat i na Rokycansku. A nejinak tomu bylo i letos při této opravdu nezvykle dlouhé zimě, která prověřila zdravotní stav nejednoho jejího obyvatele. Bohužel řada z nich se jara nedočká. To je však bohužel v přírodě normální, že život začíná smrtí. Naopak k typickým tažným ptákům, kteří nás každoročně pravidelně na podzim opouštějí, patří všechny druhy hmyzožravého ptactva, a ti se k nám nyní spolu s ostatními začínají pozvolna vracet.
Měli jsme možnost pozorovat v blízkosti města Rokycan prvního navrátilce z jihu a posla jara - skřivana polního. Je dlouhý asi 18 centimetrů hnědavého zbarvení s malou, ale pohyblivou chocholkou na hlavě. Ocas je zevně bílé lemován. Obývá bezlesé louky a zvlášť vyhledává pole s ozimy, kde se velice často i hlasově projevuje. Zimuje v okolí Středozemního moře, odkud se po malých skupinkách vrací na hnízdiště. Skřivan je předzvěstí jara. Jeho zpěv je nekonečný proud melodií a trylků ozývající se z velké výšky. Mezi dubnem a červencem kladou skřivani zpravidla dvě snůšky o velikost čtyř až šesti vajec. Oba rodiče zahřívají vejce 11 až 12 dní a dalších deset dní vylíhlá mláďata krmí semeny, hmyzem i obilím. První letošní námi pozorovaný skřivan však jistě nezůstane osamocen. V brzké době se k němu jistě přidají špačci, čejky a postupně přibudou i hřivnáči a konipasi, z nichž někteří u nás již zimují. Pak přilétnou drozdi, bramborníčci či strnadi rákosní. Pozadu nezůstanou ani rehci, budníčci, sluky a čápi bílí. V dubnu se objeví vlaštovky, kukačky, pěnice a dudci. Jako poslední se vrátí ťuhýci, křepelky, rákosníci, rorýsi a žluny. To již bude mít však řada ptačích druhů po hnízdění, začnou se potulovat po okolí a postupně zase mizet na svá zimoviště. A tento koloběh se každoročně opakuje a rokycanští ochránci to bedlivě sledují a informují veřejnost.
Než-li však nastane to pravé jarní stěhování na hnízdiště, může ještě celá řada jedinců potřebovat pomoc pracovníků záchranných stanic živočichů. Jejich seznam najdete na www.zachranazvirat.cz. O volně žijící živočichy na Berounsku, Hořovicku a Rokycansku se již dvacet let starají rokycanští ochránci přírody. Máte-li zájem seznámit se s jejich činnostmi či podpořit jejich aktivity, navštivte webové stránky s adresou www.csop.erc.cz.
Zde najdete celou řadu informací či odkazů jak pomoci.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.