Další úspěch farmářských slavností (Zemědělec)

Na pět tisíc návštěvníků podle odhadu pořadatelů zavítalo 18. června do Slavětína nad Metují na rodinný statek U Dašků, který chová více než dvousethlavé stádo jelenů. Konaly se zde v pořadí již čtvrté Farmářské slavnosti. Celodenní akce s bohatým programem se uskutečnila za účasti ministra zemědělství Ivana Fuksy. Cyklus farmářských slavností pořádá společnost Park Tři Věže ve spolupráci s Asociací soukromého zemědělství ČR a s podporou ministerstva zemědělství.

Série farmářských slavností si našla své příznivce i na severovýchodě České republiky. Své brány tentokrát otevřel i malebný statek U Dašků. Organizátoři uspořádali celodenní program tak, aby se bavili dospělí i děti. "Velký úspěch sklidila již tradičně farmářská stezka s několika stanovišti, na kterých děti řešily různé kvízy, hádanky, poznávaly jarní bylinky a plodiny. Zabavily se ale i v tvůrčích dílnách, kde si ozdobily skleničku s čerstvou jahodovou marmeládou, namíchaly si letní limonádu, mamince vyrobily kytičku z krepového papíru nebo si naplnily pytlíček léčivou rostlinou ostropestřcem," přiblížila program pro děti Helena Neumannová ze společnosti Park Tři Věže. Tradičně nechyběla archeologická vesnička s ukázkami života prvních českých zemědělců, kde si mohli návštěvníci vyrobit hliněnou nádobu, upéct pšeničnou placku či tkát na tkalcovském stavu. Kromě toho si celá rodina mohla zabubnovat se šamanem nebo zhlédnout vystoupení dvou folklórních souborů, a to z Nového Města nad Metují a z Mistrovic. Na své si přišli i příznivci čerstvých a kvalitních potravin domácí produkce. Statek U Dašků zaplnili totiž místní farmáři se svými specialitami. Zájemci si mohli koupit medovinu, ovčí sýry, zvěřinové klobásy, biomléko, trdelník, mák, ale i výrobky z keramiky, autorské hračky, kosmetiku z ostropestřce mariánského či proutěné košíky. Nabídku místních produktů ocenil iministr Fuksa s tím, že právě tyto aktivity podporuje i ministerstvo zemědělství. "Prostřednictvím farmářských slavností jsme chtěli veřejnost také seznámit s možností nákupu kvalitních potravin domácí produkce v jejich bezprostředním okolí. Málokdo totiž tuší, kolik zajímavých statků v jednotlivých krajích a regionech České republiky funguje, a to navíc s prodejem výrobků přímo ze dvora," sdělil Josef Stehlík, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR.

Ostropestřec náhradou za jařiny
Rod Dašků hospodaří na statku 125 let. V padesátých letech byla rodina vystěhována a statek užívalo místní JZD, což vedlo k jeho postupné devastaci. V roce 1989 se Daškovi rozhodli soukromě hospodařit na svých 26 hektarech půdy a statek zrekonstruovali. Začali s přestavbou stodoly na pěstírnu žampionů. Postupně se farma zvětšovala na nynějších téměř 300 hektarů.
Daškovi se zabývají zejména klasickou rostlinnou výrobou, a to pěstováním pšenice, žita, cukrovky a v malé míře řepky a hořčice. "Jelikož hospodaříme v oblasti těžkých půd, hledali jsme vhodnou jařinu, protože se u nás nedaří ječmenům. Získali jsme tak smlouvu na pěstování ostropestřce mariánského, který zaujímá zhruba 60 hektarů," poznamenal majitel farmy Václav Dašek. Tato plodina má mnoho léčivých účinků. Prvořadé použití je na všechny druhy jaterních onemocnění. Mimo jiné léčí i žlučník a nemoci trávicího ústrojí. Celkově posiluje organismus a lze používat i jako doplněk ke krmivu hospodářských zvířat i drobného domácího zvířectva. "Ostropestřec má náročnou posklizňovou úpravu, ale i na to jsme se během let zařídili," podotkl Dašek. Z ostropestřce se lisuje olej, který je využíván v kosmetických výrobcích. Pokrutiny a vylisované slupky se v poslední době prodávaly na zpracování do Španělska. "Před pěti lety totiž krachovaly obchody vNěmecku, protože německé zdravotní pojišťovny přestaly hradit ostropestřcové léky. V ČR tak zbylo jen 13 pěstitelů ostropestřce. Nyní se Němci k této plodině vracejí a počet pěstitelů v České republice vzrostl asi na 50. Ostropestřec nyní zaujímá přibližně dva tisíce hektarů," odhadl Dašek.

Chov jelenů nebyl bez problémů
Již počátkem 90. let získali Daškovi povolení k farmovému chovu jelenů, a to i přes velký odpor mysliveckého lobby na ministerstvu i okresních institucích. Tento chov se postupně rozrostl řádově ze zhruba desítky kusů na více než dvě stovky a pastevní plocha z 2,5 hektaru na 38 hektarů. Václav Dašek připomněl, že se shodou okolností sešel s jedním restituentem, který byl i náruživým myslivcem. "Když u nás viděl ty kopce, říkal, že by se sem hodili jeleni. Já jsem tehdy nevěděl, co bych s tím kopcovitým terénem měl zrovna dělat. Tak jsme se rozhodli pro chov jelenů," přiblížil Václav Dašek první kroky v chovu jelenů. "Zpočátku to vypadalo, že jsme na výborné cestě, získali jsme kladné stanovisko ministerstva, ale když jsme postavili první oplůtek a měli několik jelenů, začaly do toho mluvit myslivecké organizace. Řada farem kvůli tomu chov jelenů vzdala. My bychom možná od tohoto záměru také ustoupili, ale ti jeleni už tady běhali po kopcích," vzpomíná. Ani se zpracováním jeleního masa to nebylo jednoduché. "Zvířata jsme vozili na jednu porážku, která nám po dvou letech vypověděla dohodu," prozradil. Podle něj se porážkám totiž nevyplatí porážet tato zvířata. "Přitom nejsme malá farma, týdně porážíme v průměru jeden kus. Nemáme ale smlouvu s žádnou restaurací, ani prodejnou. Nebyli bychom totiž schopní je zásobovat, takže zvířata zabíjíme v podstatě na objednávku. Maso také prodáváme ve vlastním penzionu, který má 25 lůžek," uvedl Václav Dašek, jehož statek se obejde bez zaměstnanců. Pracuje na něm však celá rodina.