Blíží se svatá Anna, jitra začnou být chladná a také ptáci už brzy přestanou zpívat (Liberecký deník)

Severní Čechy
Svatá Anna, chladna zrána, praví lidová pranostika. Signalizuje tím, že léto se láme do své druhé poloviny, bez ohledu na to, zda jsme se v té první ohřáli či jako v případě letošního spíše naopak.
Kromě chladnějších jiter zaznamenali ti pozornější z nás i další jev. A sice, že utichají zpěvní ptáci.
Jde o skutečnost nebo jen o další z lidových mýtů? A je na pranostikách vůbec něco pravdy?

Jak je to se svatou Annou a s ptačím zpěvem?
"Nevím, jestli je to přesně na svatou Annu, ale pravda je, že zpěv ptáků skutečně v této době začíná pozvolna utichat," potvrzuje Martin Pudil z České ornitologické společnosti. Podle něj to úzce souvisí s tím, že ptáci již vyvedli mladé, někteří, jako v případě sýkor či špačků, dokonce i několikrát a nemají už důvod vymezovat si své teritorium pro hledání potravy a krmení mladých. "To je totiž hlavní důvod intenzivního ptačího zpěvu zejména v jarních měsících," vysvětlil.
"Ptáci se teď začínají houfovat, jiní, kteří patří spíš mezi solitéry, se zase volně potulují krajinou," popisuje odborník. Skutečnost, že ptáci ztratí pozornost a ostražitost, jako když sedí na vejcích, ale právě ornitologům velmi nahrává. "Je to ideální doba pro jejich kroužkování," dodává Martin Pudil.
Díky kroužkování a následným pozorováním se můžeme dozvědět vše o tom, kde ptáci hnízdí, kam odlétají přes zimu, zda se vracejí do původních hnízd a další důležité zprávy z ptačího světa.
"Ptáci se teď "futrují", aby měli energii na přelety do jižních zimovišť. Netažní ptáci začínají pelichat a vyměňovat peří na zimu a někteří si začínají připravovat zásoby pro toto období. Třeba sojky přitom projevují značnou inteligenci. Podle ornitologů si například žaludy poschovávají na desítky, někdy dokonce i stovky míst a všechna si přitom dokážou zapamatovat.

Na zimu se nepřipravují jen ptáci
Nejen opeřenci se ale v druhé půli července podle zákonů přírody chystají na podzim a zimu.
"I ostatní zvířata již mají pomalu vyvedená mláďata. Dá se říct, že v této době končí "rodinný život," popisuje Martin Pudil, který působí jako zoolog v Severočeském muzeu v Liberci.
Spíš než otázka svaté Anny ho během našeho rozhovoru zajímal osud zvířat v těchto dnech, kdy na Liberecku opět udeřily povodně a intenzivní deště. Jak to zvířata snášejí? "Co se týče ptáků, ti samozřejmě dokáží ulétnout. Ale při dlouhodobých deštích se jim to nemusí vždycky podařit. Zejména mladí ptáci snadno promoknou.
Po intenzivních srážkách v červnu mi třeba nálezci donesli mladou sovičku, sýce rousného, který prochladl a uhynul," potvrdil ornitolog
Podle něj jsou v ohrožení zejména ti ptáci, kteří hnízdí v březích potoků a říček. "Zrovna ve čtvrtek jsem chtěl po ránu zkontrolovat břehy Smědé, kde by měly hnízdit břehule. Počasí mi to už ale nedovolilo," dodává ornitolog. Kromě břehule říční je podle něj ohroženým druhem při povodních také ledňáček (na fotografii).
"To jsou ptáci, kteří hnízdí v norách. Budují si je v březích řek a některé jsou až metr dlouhé. Ptáci se tak mohou snadno utopit," vysvětluje ornitolog. Mnohem víc jsou ale při přívalových deštích ohroženi drobní hlodavci a řada savců, včetně vysoké. "Zejména mláďata mohou snadno prochladnout, zeslábnou, nedostanou se včas k potravě a uhynou," dodává.
Jako příklad uvádí kromě mláďat vysoké zvěře také třeba mladé zajíce či ježky.