Nejlepší mufloni na planetě žijí v Machově na Náchodsku (Mladá fronta DNES)

Divoká ovce z Korsiky se do české přírody dostala hlavně proto, že si ji ve svých oborách oblíbili Habsburkové. Trofeje českých muflonů dnes patří mezi nejlepší na světě. Ochráncům přírody však vadí škody, které tato zvířata způsobují v lesích.

Mufloni z Machovska jako by se přírodě vymkli z rukou. Kolem hlavy nosí vroubkované rohy dlouhé jeden metr a když se jich sejde víc pohromadě, je to zvláštní módní přehlídka. Místní myslivci drží s jejich trofejemi přední místa ve světovém žebříčku a snaží se vychovat další šampiony.
"Tato zvěř potřebuje klid. Nikdy se neví, jestli se ji tu podaří udržet. Když někde přibude nová turistická stezka, mufloni klidně odejdou jinam. Stará muflonka je před lety odvedla až do Božanova, ale naštěstí se vrátili," říká hospodář mysliveckého sdružení Bor Machov Jiří Scholz. Dnes mají Machovští od zvířat z volné přírody mezi první patnáctkou na světě čtyři nejlepší trofeje.

Ulovit opatrného muflona vyžaduje velkou trpělivost
V rozlehlé síni svého statku myslivec Břetislav Plný ukazuje trofeje. Visí tu hlava pětiletého berana z počátku devadesátých let a hned vedle desetiletý beran s obrovitými rohy, momentálně třetí nejlepší na světě. Toho střelil před pěti lety. "Chodil jsem na něj skoro týden, než se mi ho podařilo odlovit. Nechtěl jsem ho zranit," líčí a vzpomíná, jak proležel hodiny v maliní.
Stádo muflonů se drží v lesích a na loukách, v kopcích a na náhorních planinách, přitom však celkem blízko vesnice. Teď ale není zrovna nejlepší čas na pozorování, protože po každoročním odchytu do speciální ohrady se zvířata rozprchla na všechny strany.
Do ohrady myslivci lákali muflony na dobré krmení, ale zvířata nechtěla odejít od zavedených krmelců. "Když pak přijeli zájemci z Maďarska, kteří od nás chtěli koupit nějaké kusy, šel jsem to zkusit i v době mrazů," říká Scholz. Nakonec víc než dvacet kusů vlezlo do ohrady a pak už stačilo jen provázkem sklapnout padací dvířka. Chycená zvířata myslivci přeměřili, odčervili, některá prodali a ostatní pustili.
Machovští si počínají spíš jako chovatelé: nestřílejí samice a mladé kusy, loví jen trofejní berany nebo ty, kteří se nehodí k chovu.
Proč tak výborní mufloni žijí zrovna na Broumovsku? Před pětadvaceti lety, ještě v dobách socialismu, měly tyto druhy zvěře značnou podporu, a tak je myslivci vysadili v Křinicích a na dvou místech v Teplicích nad Metují. Josef Lochman, který věděl o výborných znacích muflonů z různých míst republiky, vybral pro honitbu v Křinicích několik kmenů zvěře vždy po pěti kusech.
Tak se tu sešli mufloni z předhůří Bílých Karpat, z České Lípy a z Těchonína, kteří původně pocházeli ze Zaječin, odkud byl v té době také světový rekord. Díky tomu se jejich nejlepší znaky spojily, a tak se dnešní mufloni z Machovska honosí velkými obvody rohů, jejich velkou rozlohou i větší hmotností.
Začátkem devadesátých let myslivci muflony z obůrek vypustili, ti křiničtí pak zřejmě přešli do Machova. "Asi jim nevyhovovaly severní stráně, a tak si našli jižní svahy na druhé straně Broumovských stěn. Tam Jiří Scholz spolu s mysliveckými sousedy zvěř skutečně chovají a nechají ji dorůst až do trofejového věku kolem osmi devíti let. Na Teplicku myslivci loví muflony už ve dvou až čtyřech letech, chov tu zkolaboval," tvrdí myslivec Václav Záleský z Teplic nad Metují.

Ochránci přírody tvrdí, že chov muflonů je příliš intenzivní
Nepůvodní mufloni se však nezamlouvají ochráncům přírody, kteří před deseti lety požadovali zrušení chovu, neboť muflon je nepůvodním druhem, navíc na Broumovsku žije mimo vhodné oblasti, na nichž se dohodla ministerstva životního prostředí a zemědělství. Ochranáři míní, že zdejší chovy muflonů jsou místy příliš intenzivní a podobají se těm v oborách. Správa chráněné krajinné oblasti nechtěla, aby se u takových druhů udržovala stálá populace, ale neuspěla.
Myslivcům z Machova se nakonec podařilo získat takzvanou bonitaci. Legálně mohou mít třináct kusů muflonů. "Pozorovat se ale dá třicet až padesát kusů. Nízký stav Machovští nedodržují a mufloni spolu s jelení a srnčí zvěří působí škody," říká zástupce vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko Petr Kuna.
Kromě Machova myslivci získali bonitaci pro muflona také u Zdoňova, na Javořích horách a ve Vysoké Srbské, kde střelci získávají špičkové trofeje také.
Ochranáři poukazují hlavně na to, že mufloni spásají malé stromky, okusují nové výsadby a zabraňují jim v růstu. "Kde žijí mufloni, jsou zničené remízky a poškozené mladé stromy. Snižuje to ekologickou stabilitu lesa, protože do stromů vniká hniloba," tvrdí Kuna.
Machovští přiznávají, že se teď snaží muflony udržet asi na padesáti kusech, i když kvůli kvalitnějšímu chovu by jich potřebovali aspoň šedesát. "Spolupráce s ochranáři je teď celkem dobrá, oni prostě nechtějí, aby se mufloni šířili dál po krajině. Na druhé straně, jak sílí tlak lidské populace, zvěř má stále míň prostoru a tím vznikají škody," vysvětluje Scholz. Podle něj pomáhá, když se muflonům v zimě dává dost krmení.

FAKTA muflon
* vědci se dohadují, zda je prapředkem dnešních plemen ovcí, nebo zdivočelou formou raně domestikovaných neolitických ovcí * v minulosti osídlil s lidmi Korsiku a Sardinii, chovali ho Řekové i Římané * v Čechách se rozšířil od druhé poloviny 19. století hlavně v oborách * spásá i nekvalitní trávy, ale v době nedostatku potravy působí velké škody na stromech * žije ve stádech, která vodí zkušené muflonky, starší berani jsou samotáři * nejlepší trofeje drží Česko, tradici mají i na Slovensku, ve Španělsku a Maďarsku