Fauna a flóra na Bystřicku potřebuje lepší ochranu, říká ornitolog (Jindřichohradecký deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Štafetu Jindřichohradeckého deníku převzal zastupitel za Novou Bystřici Stanislav Musil, ornitolog a historik.
* Jste v obecním zastupitelstvu obdobně jako my nezávislí (Pro Staré Město pod Landštejnem), myslím, že se jmenujete Novobystřičáci. Jak se vám daří prosazovat cíle a co vás vedlo k vstoupení do voleb?
Hlavním důvodem, proč jsme dali dohromady kandidátku nezávislých Novobystřičáků bylo to, že jsme chtěli nabídnout občanům alternativu k zavedeným politickým stranám v komunálních volbách v Nové Bystřici. Figurovali u nás kandidáti levicového i pravicového zaměření, neboť se domníváme, že politika by měla hrát v komunálním prostředí velikosti Nové Bystřice zcela mizivou neli žádnou roli. Jsem přesvědčen, že jsme občanům nabídli celkem kvalitní volební program a vážím si každého kandidáta, který šel tak zvaně "s kůží na trh". S výsledky voleb jsem byl osobně spokojený jen částečně, neboť jsme získali z patnáctičlenného zastupitelstva dvě místa, na druhou stranu vzhledem k realitě, která zde v Nové Bystřici v současné době je, totiž velmi silné pozici ČSSD, se domnívám, že tato dvě místa lze pokládat i jako úspěch. Jelikož máme v patnáctičlenném zastupitelstvu jen dva zastupitele, tak je jasné, že k prosazování cílů z našeho volebního programu nemáme potřebnou sílu. Na druhou stranu je potřeba říci, že některé věci, které jsou nám předkládány do zastupitelstva, byly i součástí našeho volebního programu a nemáme tedy problém je podpořit. I do budoucna budeme podporovat ty věci, které dle našeho názoru budou ku prospěchu občanů. Samozřejmě budeme i nadále občany informovat o dění ve městě a jeho okolí. Tyto informace mohou občané nalézt na našich webových stránkách www.novobystricaci.cz.
* Slyšel jsem, že jste ochranář a máte stejně jako já citový vztah k České Kanadě. Co byste zlepšil s ohledem na ochranu přírody u nás?
Ochrana přírody hrála v mém dosavadním životě vždy důležitou roli. Už jako malý kluk jsem prozkoumával, kde které zákoutí zdejší nádherné krajiny. Dle tehdy dostupných klíčů jsem určoval druhy ptáků zde hnízdící nebo třeba i rostliny zde rostoucí. Tím se má citová pouta ke zdejšímu kraji ještě více upevňovala a rozvíjela do velmi silné formy patriotismu v tom dobrém slova smyslu. Velmi mne proto mrzí, když některé biologicky velmi cenné lokality na Novobystřicku, ale i jinde v rámci České Kanady, byly poškozeny výstavbou golfového hřiště nebo nedokončenou výstavbou na Oboře. Pro zdejší velmi cenné lokality jsou i velkým nebezpečím a zhoubou i takové aktivity jako je například vysušování mokřadů a jiné podobné. Velkým problémem se také stává stupňující se znečišťování ovzduší lokálními topeništi, kdy si někteří obyvatelé pletou své kotle se spalovnou odpadů a pálí v nich vše možné od PET láhví až po různé lepené desky, umakart a podobně. Jedy takto vypouštěné velmi vážně ohrožují zdraví ostatních obyvatel. Osobně se domnívám, že krajinný ráz a stále ještě velká rozmanitost flory a fauny zde v České Kanadě by si zasluhovala vyšší stupeň ochrany. Ještě bych rád podotkl, že se sice pokládám za ochranáře, ale nikoliv ve fundamentálním slova smyslu. Nemám problém s fungováním ani s případnou dostavbou Temelína, ani s vybudováním úložiště vyhořelého jaderného odpadu, protože se domnívám, že se bez jednoho ani druhého neobejdeme. Daleko větším nebezpečím pro přírodu jako takovou jsou, dle mého mínění, výše zmíněné aktivity a na ty by se mělo soustředit ochranářské hnutí. Celá řada lidí si totiž myslí, že ptáci mohou přeletět jinam nebo, že se rostliny uchytí jinde. Bohužel, to takto jednoduše nefunguje a někdy je soužití organismů na daném území tak silné, že zničením tohoto území dojde i k vymizení celých druhů.
* Mohl byste jako ornitolog vypíchnout vzácné a zajímavé druhy, které je možné v České Kanadě spatřit?
Česká Kanada je z mnoha hledisek unikátní území s výskytem řady vzácných až velmi vzácných druhů flory a fauny. Z ornitologického hlediska zde můžeme spatřit celou škálu zajímavých ptačích druhů. Začněme od našeho nejmenšího ptačího druhu králíčka obecného, který svou velikostí konkuruje větším druhům kolibříků. Pěvci jsou zde zastoupeni takovými raritami jako je hýl rudý, který ovšem velmi silně ubývá. Je to druh, který jako jeden z mála neodlétá na zimoviště do Afriky, ale do Asie, zejména do oblasti Iránu. Dále se zde vyskytuje vzácný slavík modráček, moudivláček lužní, bramborníček černohlavý a hnědý, ledňáček říční, dudek chocholatý, žluva hajní, rákosník velký, bukač velký, čáp černý, chřástal vodní i polní a další. Z dravců zde můžeme spatřit ostříže lesního, luňáka hnědého, motáka pochopa a v neposlední řadě největšího představitele naší ptačí říše orla mořského. To ukazuje na obrovskou druhovou škálu zdejšího kraje a je dle mého názoru naším závazkem se zasadit o to, aby tato pestrost zdejšího života zůstala uchována i pro další generace, které přijdou po nás.
* Je mi díky vaším příspěvkům na naše facebookové stránky známo, že jste také milovník pohnuté historie naší oblasti. Které dějinné mezníky máte rád?
Historie je další mojí srdeční záležitostí. Málokdo si totiž uvědomuje, jak pohnuté a pestré jsou dějiny Novobystřicka. V tomto směru se stále ještě jedná z velké části o "pole neorané". Měl jsem díky svému studiu možnost se seznámit s různými archivními spisy uloženými v archivech i v zahraničí, které se týkají zdejší historie. Ne náhodou se stala moji diplomovou prací otázka historie paulánského kláštera Nejsvětější Trojice v Klášteře u Nové Bystřice. Pokud vše dobře vyjde, měla by vyjít i v knižní podobě. Za velmi významné milníky v historii Novobystřicka osobně pokládám období panování rodu pánů Krajířů z Krajku, které silně poznamenalo zdejší kraj zakládáním a výstavbou rybníků, založením paulánského kláštera v Klášteře. Dále období panování Adama Pavla Slavaty z počátku 17. století, jehož láska ke zdejšímu kraji vyústila v to, že jeho srdce bylo po smrti balzamováno a uloženo do schrány v novobystřickém kostele sv. Petra a Pavla. Adam Pavel Slavata nechal založit některé zdejší obce jako například Hůrky, tehdy Adamsfreiheit, obnovil paulánský klášter v Klášteře. Zcela nepochybně je ve zdejší novodobé historii velkým a zásadním milníkem i období po 2. světové válce, kdy zde došlo k odsunu německého obyvatelstva a k příchodu novoosídlenců z různých koutů tehdejší republiky. V poslední době se ale začínají objevovat různé nové studie, zabývající se historií Novobystřicka a České Kanady, a tak jsem přesvědčen, že se občané budou moci s těmito studiemi seznámit a objevit tak zdejší pohnuté dějiny.
* Jste v obecním zastupitelstvu obdobně jako my nezávislí (Pro Staré Město pod Landštejnem), myslím, že se jmenujete Novobystřičáci. Jak se vám daří prosazovat cíle a co vás vedlo k vstoupení do voleb?
Hlavním důvodem, proč jsme dali dohromady kandidátku nezávislých Novobystřičáků bylo to, že jsme chtěli nabídnout občanům alternativu k zavedeným politickým stranám v komunálních volbách v Nové Bystřici. Figurovali u nás kandidáti levicového i pravicového zaměření, neboť se domníváme, že politika by měla hrát v komunálním prostředí velikosti Nové Bystřice zcela mizivou neli žádnou roli. Jsem přesvědčen, že jsme občanům nabídli celkem kvalitní volební program a vážím si každého kandidáta, který šel tak zvaně "s kůží na trh". S výsledky voleb jsem byl osobně spokojený jen částečně, neboť jsme získali z patnáctičlenného zastupitelstva dvě místa, na druhou stranu vzhledem k realitě, která zde v Nové Bystřici v současné době je, totiž velmi silné pozici ČSSD, se domnívám, že tato dvě místa lze pokládat i jako úspěch. Jelikož máme v patnáctičlenném zastupitelstvu jen dva zastupitele, tak je jasné, že k prosazování cílů z našeho volebního programu nemáme potřebnou sílu. Na druhou stranu je potřeba říci, že některé věci, které jsou nám předkládány do zastupitelstva, byly i součástí našeho volebního programu a nemáme tedy problém je podpořit. I do budoucna budeme podporovat ty věci, které dle našeho názoru budou ku prospěchu občanů. Samozřejmě budeme i nadále občany informovat o dění ve městě a jeho okolí. Tyto informace mohou občané nalézt na našich webových stránkách www.novobystricaci.cz.
* Slyšel jsem, že jste ochranář a máte stejně jako já citový vztah k České Kanadě. Co byste zlepšil s ohledem na ochranu přírody u nás?
Ochrana přírody hrála v mém dosavadním životě vždy důležitou roli. Už jako malý kluk jsem prozkoumával, kde které zákoutí zdejší nádherné krajiny. Dle tehdy dostupných klíčů jsem určoval druhy ptáků zde hnízdící nebo třeba i rostliny zde rostoucí. Tím se má citová pouta ke zdejšímu kraji ještě více upevňovala a rozvíjela do velmi silné formy patriotismu v tom dobrém slova smyslu. Velmi mne proto mrzí, když některé biologicky velmi cenné lokality na Novobystřicku, ale i jinde v rámci České Kanady, byly poškozeny výstavbou golfového hřiště nebo nedokončenou výstavbou na Oboře. Pro zdejší velmi cenné lokality jsou i velkým nebezpečím a zhoubou i takové aktivity jako je například vysušování mokřadů a jiné podobné. Velkým problémem se také stává stupňující se znečišťování ovzduší lokálními topeništi, kdy si někteří obyvatelé pletou své kotle se spalovnou odpadů a pálí v nich vše možné od PET láhví až po různé lepené desky, umakart a podobně. Jedy takto vypouštěné velmi vážně ohrožují zdraví ostatních obyvatel. Osobně se domnívám, že krajinný ráz a stále ještě velká rozmanitost flory a fauny zde v České Kanadě by si zasluhovala vyšší stupeň ochrany. Ještě bych rád podotkl, že se sice pokládám za ochranáře, ale nikoliv ve fundamentálním slova smyslu. Nemám problém s fungováním ani s případnou dostavbou Temelína, ani s vybudováním úložiště vyhořelého jaderného odpadu, protože se domnívám, že se bez jednoho ani druhého neobejdeme. Daleko větším nebezpečím pro přírodu jako takovou jsou, dle mého mínění, výše zmíněné aktivity a na ty by se mělo soustředit ochranářské hnutí. Celá řada lidí si totiž myslí, že ptáci mohou přeletět jinam nebo, že se rostliny uchytí jinde. Bohužel, to takto jednoduše nefunguje a někdy je soužití organismů na daném území tak silné, že zničením tohoto území dojde i k vymizení celých druhů.
* Mohl byste jako ornitolog vypíchnout vzácné a zajímavé druhy, které je možné v České Kanadě spatřit?
Česká Kanada je z mnoha hledisek unikátní území s výskytem řady vzácných až velmi vzácných druhů flory a fauny. Z ornitologického hlediska zde můžeme spatřit celou škálu zajímavých ptačích druhů. Začněme od našeho nejmenšího ptačího druhu králíčka obecného, který svou velikostí konkuruje větším druhům kolibříků. Pěvci jsou zde zastoupeni takovými raritami jako je hýl rudý, který ovšem velmi silně ubývá. Je to druh, který jako jeden z mála neodlétá na zimoviště do Afriky, ale do Asie, zejména do oblasti Iránu. Dále se zde vyskytuje vzácný slavík modráček, moudivláček lužní, bramborníček černohlavý a hnědý, ledňáček říční, dudek chocholatý, žluva hajní, rákosník velký, bukač velký, čáp černý, chřástal vodní i polní a další. Z dravců zde můžeme spatřit ostříže lesního, luňáka hnědého, motáka pochopa a v neposlední řadě největšího představitele naší ptačí říše orla mořského. To ukazuje na obrovskou druhovou škálu zdejšího kraje a je dle mého názoru naším závazkem se zasadit o to, aby tato pestrost zdejšího života zůstala uchována i pro další generace, které přijdou po nás.
* Je mi díky vaším příspěvkům na naše facebookové stránky známo, že jste také milovník pohnuté historie naší oblasti. Které dějinné mezníky máte rád?
Historie je další mojí srdeční záležitostí. Málokdo si totiž uvědomuje, jak pohnuté a pestré jsou dějiny Novobystřicka. V tomto směru se stále ještě jedná z velké části o "pole neorané". Měl jsem díky svému studiu možnost se seznámit s různými archivními spisy uloženými v archivech i v zahraničí, které se týkají zdejší historie. Ne náhodou se stala moji diplomovou prací otázka historie paulánského kláštera Nejsvětější Trojice v Klášteře u Nové Bystřice. Pokud vše dobře vyjde, měla by vyjít i v knižní podobě. Za velmi významné milníky v historii Novobystřicka osobně pokládám období panování rodu pánů Krajířů z Krajku, které silně poznamenalo zdejší kraj zakládáním a výstavbou rybníků, založením paulánského kláštera v Klášteře. Dále období panování Adama Pavla Slavaty z počátku 17. století, jehož láska ke zdejšímu kraji vyústila v to, že jeho srdce bylo po smrti balzamováno a uloženo do schrány v novobystřickém kostele sv. Petra a Pavla. Adam Pavel Slavata nechal založit některé zdejší obce jako například Hůrky, tehdy Adamsfreiheit, obnovil paulánský klášter v Klášteře. Zcela nepochybně je ve zdejší novodobé historii velkým a zásadním milníkem i období po 2. světové válce, kdy zde došlo k odsunu německého obyvatelstva a k příchodu novoosídlenců z různých koutů tehdejší republiky. V poslední době se ale začínají objevovat různé nové studie, zabývající se historií Novobystřicka a České Kanady, a tak jsem přesvědčen, že se občané budou moci s těmito studiemi seznámit a objevit tak zdejší pohnuté dějiny.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.