Expert: Riziko přenosu slintavky do ČR roste, největší hrozbou je přenos lidmi (ČTK)

Riziko přenosu slintavky a kulhavky na území Česka roste, případné zavlečení záleží zejména na tom, zda se v některém ze slovenských nakažených chovů vyskytoval nějaký Čech ještě před vypuknutím nákazy. Zvířata totiž mohou přenášet nákazu ještě předtím, než se u nich objeví klinické příznaky. ČTK to řekl Petr Lány z Ústavu infekčních chorob a mikrobiologie na Veterinární univerzitě Brno. Nejrizikovější je podle něj přenos člověkem, proto za důležitější označil důsledné zabezpečení chovů než opatření zaváděná na hranicích.

„Šance, že se nákaza dostane na území ČR, se zvětšuje,“ řekl Lány. Zavlečení podle něj ovlivňuje zejména pohyb lidí. Nejpravděpodobnější scénář, jak by se slintavka mohla dostat do Česka, podle Lányho je, pokud se ve slovenském chovu nacházel nějaký Čech ještě před propuknutím nákazy a následně přijel do českého chovu a podcenil dezinfekci. Mohlo jít například o majitele chovu, přepravce zvířat, dodavatele krmiv nebo i návštěvu, dodal.

„První nemocné zvíře nemusíte poznat. U krav je nejkratší inkubační doba dva až čtyři dny,“ podotkl Lány. V praxi to tedy znamená, že kráva nebo prase může přenášet nákazu i několik dní na další zvířata, než se u nich projeví příznaky a začnou se přijímat opatření. V tu dobu už ale mohl například zaměstnanec nebo přepravce odvézt nakažené zvíře nebo virus třeba na pneumatikách.

Opatření přijímaná na hranicích jsou podle Lányho důležitá pro snížení pravděpodobnosti zavlečení nákazy, mnohem důležitější jsou ale podle něj opatření v chovech. „To, co projde přes hranici, a může toho projít dost, se nesmí dostat do chovu. Do chovů nesmí nikdo cizí, žádná auta, všichni musí parkovat před branami a dovnitř smí jen po dezinfekci,“ uvedl Lány.

Přestože virus se může šířit i vzduchem, podle Lányho zatím není pravděpodobné, že by se nákaza dostala tímto způsobem na území ČR. Vítr přenáší nákazu jen od živých zvířat, a to buď při dýchání nebo chrochtání a bučení, řekl Lány. Na přenos jsou podle něj mnohem horší prasata. „Jedno prase vyfoukne víc viru než tisíc krav. U krav to je jen pár kilometrů, u prasat to vzduchem může být daleko,“ podotkl Lány.

Pravděpodobnost zavlečení nákazy do ČR se zvyšuje i podle odborníka na virové infekce zvířat z České zemědělské univerzity Jiřího Černého. Na rozdíl od Lányho ale míní, že k šíření může přispět foukání větru. „Virus se může šířit vzduchem nad pevninou až na vzdálenost 60 kilometrů. Kdyby dobře foukalo ze Slovenska, tak by to mohl být problém,“ řekl ČTK. Poslední potvrzené ohnisko nákazy se nachází na Slovensku zhruba 40 kilometrů po silnici od hranice s Českem. Jde páté slovenské ohnisko.

Na velké vzdálenosti se ale podle Černého virus šíří nejlépe na kontaminovaných objektech, autech či skrz kontaminované krmivo nebo stelivo. „Další možností jsou lidé, kteří by se mohli pohybovat v nakažených lokalitách,“ dodal Černý. Zároveň ale upozornil na to, že Česko i Slovensko vede záznamy o vstupu lidí do farem a v ČR platí zákaz vstupu do chovů lidem, kteří se v posledních třech týdnech pohybovali v uzavřených pásmech kolem ohnisek.

Pokud by se stalo, že ve slovenském chovu byl nějaký Čech, který by následně přenesl nákazu na zvířata v ČR, trvalo by podle Lányho šest až deset dní, než se nemoc v chovu projeví.

Na površích podle Lányho může virus vydržet i půl roku, pokud se nebude otírat. Například na pneumatikách vozidel, která jezdí stovky kilometrů, virus drží méně, protože pneumatika se čistí sama o silnici. „Ale záleží, co zůstane ve vzorcích nebo na blatnicích, zbytky viru mohou padat a jsou infekční,“ upozornil.

Podle Černého nicméně není nutné, aby se ze slintavky stala epidemie a opakovala se situace z roku 2001, kdy se naposledy nákaza ve velkém šířila v Evropě. Je ale nutné dodržovat opatření a snažit se, dodal.

Slintavka a kulhavka je jednou z nejnakažlivějších infekčních chorob. Virus se vylučuje slinami, močí, trusem a mlékem. Přenáší se kontaktem s nemocnými zvířaty, vzduchem i na povrchu člověka, nástrojů či dopravních prostředků. Na člověka je nemoc nepřenosná. V ČR byla nákaza naposledy zjištěna v roce 1975.

ČTK

• Předchozí
• Následující