Příroda je v Česku chráněná správně, míní šéf CHKO Pálava. Ocenil CHKO Soutok (ČTK)

Nastavení ochrany přírody v tuzemsku považuje vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava Jiří Kmet za principiálně správné. Každá kategorie zvláště chráněného území má svůj účel a pro různé typy území se hodí různé kategorie, míní. Tím, že se podařilo schválit vznik CHKO Soutok na Břeclavsku a Hodonínsku, byl smazán velký dluh ve vztahu k ochraně lužní krajiny, řekl v rozhovoru s ČTK. V Jihomoravském kraji jsou dosud tři CHKO, v celé zemi jich je 26. Tou nejstarší je CHKO Český ráj, která byla vyhlášena 1. března 1955.

Kategorie CHKO podle Kmeta v drtivé většině pokrývá potřeby ochrany území, kde je vhodné chránit především krajinu dlouhodobě ovlivněnou působením člověka jako celek. Co se týče vzniku nových CHKO, považuje většinu státu za proporčně pokrytou velkoplošnými zvláště chráněnými územími. Ocenil však ochranu Soutoku, která bude platit od července. Formou CHKO by v tuzemsku zajistil ochranu už jen na několika málo místech. „Žhavým kandidátem jsou v tomto směru jistě Krušné hory,“ uvedl Kmet.

CHKO Pálava s dominantou Pavlovských vrchů byla vyhlášena v roce 1976. Rozkládá se na 83 čtverečních kilometrech. Pálava je jednou z nejsušších a nejteplejších oblastí, díky čemuž se tam vyskytují teplomilné druhy rostlin i živočichů, které jinde v Česku žijí jen velmi vzácně nebo vůbec. Oblast ročně navštěvují stovky tisíc lidí, jen v Přírodní rezervaci Svatý kopeček spočítal automatický sčítač roční návštěvnost 200 000 lidí.

„Po dlouhodobém vzestupném trendu se návštěvnost loni ustálila. Nyní ji lze definovat jako vysokou, ale akceptovatelnou, za předpokladu, že návštěvníkům budeme trvale vytvářet takové podmínky, aby si z přírody odnesli plnohodnotný zážitek a zároveň ji nepoškozovali. Klade to však zvýšené úsilí na vytváření a udržování turistické infrastruktury. Právě citlivé usměrnění návštěvníků a jejich trvalé a správné informování je jedním z našich důležitých úkolů,“ řekl Kmet.

Dalším úkolem je podle něj udržet druhovou pestrost ve všech typech chráněných území, a to od nejmenších přírodních památek až po národní parky. „Snad ještě důležitější však je zajistit, aby se to, co chráníme v územích za tabulemi, mohlo postupně šířit do krajiny. Velmi zkráceně řečeno, pokud nezajistíme, aby i v běžné zemědělské či urbanizované krajině byly vhodné podmínky pro život či migraci většího spektra druhů, než je v ní nyní, pak se neposuneme dál,“ míní správce.

Co se týče Pálavy, usiluje o to, aby se na péči o přírodu podíleli pokud možno místní obyvatelé a firmy. „Do zakázek se ale nijak zvláště nehrnou. Pro údržbu stepních trávníků na Pálavě je nezbytná řízená pastva domácích zvířat, ale chovatelů schopných pást v náročných podmínkách není mnoho. Velkým úkolem posledních let je eliminace invazních druhů, především pajasanu žláznatého, který škodí jak přírodě, tak například vinařům, kterým snižuje úrodu. V posledních letech se zapojujeme do všeho, co může jen trochu pomoci k zadržení vody v krajině,“ dodal.

ČTK