CHKO Český les, která slaví 20 let, chce být trvale klidovým územím pro relaxaci (ČTK)

Chráněná krajinná oblast Český les (CHKO), která letos oslaví 20 let, chce být trvale klidovým územím pro relaxační pobyty a cyklo- a pěší turistiku. V Plzeňském kraji je alternativou turisticky zahlcené Šumavy pro ty, kteří si chtějí odpočinout v klidu a nepotřebují velké zázemí. Činnost a rozvoj staví na spolupráci s obcemi, krajem, lesy i soukromníky, všichni odmítají větší výstavbu. ČTK to řekl Tomáš Peckert, ředitel správy CHKO, která má od založení rozlohu 473 kilometrů čtverečních.

„S velkou návštěvností problémy nemáme. Ale je nám jasné, že titul ‚chráněné krajinné oblasti‘ dříve či později přiláká návštěvníky. Pracujeme s tím od začátku, a proto jsme spolu s krajem vytvořili nejdřív koncepci cestovního ruchu a následně územní studii, která propojuje rozvoj turismu s respektem k ochraně přírody. Takže jsme připraveni,“ řekl ředitel. Správa CHKO je domluvena s obcemi, vlastníky lesů a pozemků, kam turismus směrovat a kam ne, a jak to dělat, aby nedocházelo ke konfliktům.

„Návštěvnost je pořád nízká. Naráží to na relativně slabou návštěvnickou infrastrukturu v území. Před třemi lety vznikla Destinační společnost Český les. Jsme v úzkém kontaktu a jsme schopni cestovní ruch ovlivňovat,“ uvedl. Podle ředitele zatím převažují jednodenní návštěvníci. „Hlavní sezona je červen a září. O prázdninách je tu mírný pokles, protože nejsme destinace pro hlavní dovolenou, ale spíše na prodloužený víkend,“ uvedl. Návštěvnost každoročně mírně stoupá, nejvíce lidí je v sezoně v okolí Čerchova. Ale zbytek Českého lesa je v klidu, dodal. CHKO letos více provázala propagaci s infocentry v oblasti a pomáhají také akce, kterých plánuje letos hodně.

Český les je vzhledem k vzdálenostem mezi cíly lepší překonávat na kolech. Nejcennější a nejzajímavější věci jsou většinou podél státní hranice. Pokud se ale lidé naučí vstupovat do CHKO z německé strany, tak do jádrových oblastí dojdou pohodlně pěšky, řekl.

V územní studii, schválené po dohodě s obcemi před dvěma lety, není zakomponována žádná větší výstavba. „Naší výhodou je, že neblokujeme vesnice. Většinu obcí CHKO obkružuje, takže mají velký prostor se neomezeně a jakkoli rozvíjet. My jim do toho nemluvíme. S obcemi a krajem jsme se shodli na tom, že se nebudou budovat apartmány a návštěvnická infrastruktura ve vesnicích, které zanikly; tam by měl být vždy prostor pro relaxaci a klid. Ale naopak se bude podporovat rozvoj obcí, kde prostor je,“ uvedl.

V CHKO je 15 sídel a deset obcí - například Nemanice, Rybník, Pec a Obora. „Spolupráce s nimi je perfektní. Funguje nám to. Podstatné je, že jsme schopni se dohodnout ústně a všechno pak platí i na papíře,“ uvedl ředitel.

Současné základní ochranné podmínky CHKO jsou podle Peckerta primárně dané zákonem o ochraně přírody a krajiny. S některými by se dalo pracovat, třeba se striktním vymáháním plošného zákazu táboření. A naopak některé problematické věci v krajině, třeba intenzifikace zemědělství, ty podmínky vůbec neřeší. Ale CHKO se s tím podle něj dokáže popasovat.

CHKO se chce v blízké budoucnosti více věnovat zadržování vody v krajině; oblast se totiž před rokem 1989 plošně odvodňovala. „A udržet tu stopy historie a umožnit, aby je návštěvníci ocenili,“ popsal plány ředitel. Už by to nemělo být formou informačních tabulí, které jsou přežité, ale landartovými nebo uměleckými díly, na čemž už se CHKO domlouvá s obcemi. CHKO dále připravuje deset nouzových nocležišť, kde budou moci turisté jednorázově přespat a rozdělat oheň, a to podél stokilometrové státní hranice na Tachovsku a Domažlicku, bývalé železné opony.

Podle Peckerta jsou v ČR určitě další území, která by si ochranu typu CHKO zasloužila. „V podstatě jde jen o to si v tom území před vyhlášením (CHKO) rozumně domluvit se samosprávami a dalšími subjekty vizi toho, co od toho kdo očekává, jasně deklarovat priority ochrany přírody, co bude tato ochrana vyžadovat. A jasně stanovit, kde (ochrana přírody) nebude bránit rozvoji nebo záměrům dalších subjektů,“ dodal.

ČTK

• Předchozí
• Následující