Ředitel KRNAP Robin Böhnisch odvolán po dohodě s ministrem Červeným

Dočasně bude vedením správy parku pověřen vrchní ředitel sekce ochrany přírody a krajiny ministerstva Michal Servus. Ministerstvo vyhlásí na pozici ředitele Správy KRNAP standardní výběrové řízení v nejbližších týdnech, uvedl úřad. K důvodům Böhnischova odchodu se ministerstvo ani KRNAP nevyjádřily. Ministr jej odvolal k 9. březnu.

Böhnischovo odvolání kritizoval 9. března ve vyjádření zveřejněném na webu Správy KRNAP starosta Vrchlabí, předseda Svazku měst a obcí Krkonoše a předseda senátorského klubu Starostů Jan Sobotka. Podle něj Böhnisch dokázal spojovat odbornou ochranu přírody s otevřenou komunikací s obcemi, podnikateli i veřejností a Správu KRNAP vedl jako odborně silnou instituci. „O to méně srozumitelně dnes působí rozhodnutí ministra životního prostředí jej odvolat. V situaci, kdy stát plánuje výrazně snížit provozní dotaci Správě KRNAP ze 145 na 111 milionů korun a zároveň propustit část zaměstnanců, jde už o druhý a třetí krok, který stabilitě této důležité instituce rozhodně nepomáhá,“ řekl Sobotka.

Podle starosty Špindlerova Mlýna Martina Jandury (Špindlerův Mlýn - město s vizí) odvoláním Böhnische ministerstvo ztrácí fundovaného a erudovaného odborníka. „Je to škoda nejen pro celý region, ale především pro krkonošskou přírodu,“ uvedl v tiskové zprávě Správy KRNAP Jandura.

Období Böhnischova působení

„Za mým rozhodnutím ucházet se o funkci ředitele Správy KRNAP byla má láska k rodným horám a šance být součástí velkého příběhu ochrany Krkonoš. Upřímně jsem tehdy vnímal sám sebe jako převozníka. Někoho, kdo pomůže organizaci překlenout dobu po nečekaném odchodu mého předchůdce Jana Hřebačky do soukromého sektoru,“ zmínil Robin Böhnisch. 

Jedním z nejdůležitějších úkolů během Böhnischova působení byla příprava a schválení nové zonace KRNAP a vymezení klidových území. Tyto nástroje určují cíle péče o jednotlivé části parku a nastavují dlouhodobý rámec ochrany přírody. Na zonaci navázaly další koncepční dokumenty, zejména Zásady péče o KRNAP (2023–2038), Společná strategie péče o KRNAP a polský Karkonoský Park Narodowý a nově schválené lesní hospodářské plány do roku 2035.

Za Böhnischova vedení se správa parku dostala do sporu s některými obcemi a podnikateli, například právě kvůli přípravě nové zonace KRNAP a vymezení klidových území. Správa KRNAP čelila například výhradám k tomu, že na projednávání návrhu bylo podle kritiků málo času. Důvodem ke změně zón parku byla novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která vstoupila v účinnost v červnu 2017.

Loni Správa KRNAP byla ve sporu také s některými boudaři kvůli údajnému omezování vjezdu k horským boudám v klidovém území. Správa kritiku odmítla s tím, že do KRNAP je možný vjezd jen s platným povolením.

Podle zástupců parku se za Böhnischova vedení podařilo také zabránit některým projektům, které by podle správy národního parku nevratně poškodily přírodu Krkonoš. „Namátkou připomeňme zastavený projekt stavby rodinného domu v Peci pod Sněžkou v místě, kde podloží pozemku tvoří moréna ledovce,“ doplnil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. V roce 2025 Správa KRNAP rovněž dokázala vykoupit luční pozemky v Černém Dole na hranici Krkonošského národního parku o rozloze více než 77 000 m². Podle Böhnische tím bylo odvráceno reálné riziko výstavby na zelené louce v jedné z mimořádných částí ochranného pásma národního parku.

Období Böhnischova působení ovlivnila kůrovcová gradace na začátku dekády a s ní související tlak na včasné zpracování napadeného dříví i na udržení stability lesních porostů. Situaci komplikovaly také kolísající ceny dřeva, které měly přímý dopad na ekonomiku lesnických prací a celé organizace. Správa KRNAP uvedla, že přesto byla udržena kontinuita péče o lesy a postupně posilována jejich odolnost. Dařilo se také pokračovat v nákladné údržbě druhotného bezlesí, tedy květnatých krkonošských luk.

„Krkonošský národní park je bezpochyby perlou v koruně resortu životního prostředí. V regionu Krkonoš a Podkrkonoší je významným investorem, zaměstnavatelem a partnerem místních komunit, samospráv i podnikatelů. Národní park je starší než většina jeho obyvatel a dlouhodobě prokázal, že není jejich životu na překážku. Naopak. Pečuje o velmi atraktivní kulisu jejich bytí nebo podnikání,“ pronesl Böhnisch v rozhovoru pro odborný časopis Živa.

Dosavadní ředitel připomněl také výsledky průzkumu veřejného mínění zveřejněné v roce 2023, ve kterém správa parku od návštěvníků hor i místních obyvatel dostala horší jedničku.

„Chci poděkovat za skvělých více než osm let všem kolegyním a kolegům. Na tým, který se povedlo vybudovat už mým předchůdcům a později jej dlouhodobě udržet, jsem neskromně pyšný. Logo s hořcem a zvonkem českým má zvuk a prestiž a doufám, že nic z toho neztratí ani v budoucnu,“ uvedl v tiskové zprávě Böhnisch.

Robin Böhnisch je rodákem z krkonošských Mladých Buků. Vystudoval Střední lesnickou školu v Trutnově (nyní Česká lesnická akademie), učitelství biologie a společenských věd na Univerzitě v Hradci Králové a absolvoval rigorózní řízení v oboru biologie s didaktikou na Univerzitě Karlově. V letech 2003–2017 byl poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, poslední čtyři roky předsedou sněmovního výboru pro životní prostředí. V roce 2018 se stal laureátem prestižní environmentální Ceny Josefa Vavrouška. Mimo to obdržel například ocenění Etz Chajim (Strom života) od izraelských lesníků, je držitelem parlamentního a státního vyznamenání Arménie.

Plány MŽP na snížení provozních nákladů národních parků

Správa KRNAP v únoru upozornila na dopis od zřizovatele, jímž je MŽP, který ji informoval o návrhu ministerstva financí na snížení počtu pracovních míst o 14 ze současných 238. Mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný již dříve ČTK řekl, že park má ministerstvu do konce dubna předložit analýzu, kterých míst by se škrty mohly týkat. Škrty v provozu národních parků kritizují ekologové, kteří v čele ministerstva odmítli vládní Motoristy.

Se zástupci národních parků jednal ministr o ekonomické situaci minulý měsíc. Červený tehdy upozornil na to, že škrty v rozpočtech úřadů se týkají všech ministerstev, nejenom ministerstva životního prostředí. Podle ministra nehrozí, že by v případě nenadálých situací zůstaly parky bez pomoci. „Z naší strany budeme vždycky okamžitě komunikovat a danou situaci řešit,“ prohlásil tehdy Červený.

KRNAP založený v květnu 1963 je nejstarším národním parkem v Česku, zahrnuje podstatnou část horského masivu Krkonoš v okresech Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou. I s ochranným pásmem se rozkládá na 55 000 hektarech.

Podle ČTK a tiskové zprávy Správy KRNAP (z 9. 3. 2026), red.