Kvůli změně klimatu i globalizaci přibývá nákaz zvířat, rizikem je ptačí chřipka (ČTK)

Klimatická změna, globalizovaný mezinárodní obchod, ale i mutace virů přispívají ke zhoršování nákazové situace mezi hospodářskými zvířaty. Nemocí a virů vyskytujících se u zvířat v posledních letech přibývá a přibývá i nemocí, které se v ČR ani v Evropě dříve nevyskytovaly. Vyplývá to z vyjádření Státní veterinární správy (SVS) a virologa Jiřího Černého z České zemědělské univerzity. Největší riziko pro lidi aktuálně podle Černého představuje ptačí chřipka, u které se začaly vyskytovat nové mutace umožňující efektivní šíření mezi savci. Černý nevyloučil častější šíření chřipky mezi lidmi a možnou pandemii.

Pro zvířata představují největší hrozbu nemoci jako slintavka a kulhavka či africký mor prasat, pro lidi pak ptačí chřipka, tvrdí Černý. „Je velmi nebezpečná a má potenciál k tomu, aby tady vzniklo nové pandemické onemocnění, které se může šířit mezi lidmi,“ podotkl Černý. Podle SVS navíc virus přestává být závislý na sezonních tazích stěhovavých ptáků.

Závažný případ ptačí chřipky typu H5N1 u člověka byl potvrzený loni v prosinci ve Spojených státech amerických. Od dubna 2024 bylo v USA hlášeno celkem 61 případů ptačí chřipky H5 u lidí, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ). Černý upozornil, že existuje mnoho scénářů a závažnost případné pandemie by záležela mimo jiné na tom, jak by se nákaza mezi lidmi přenášela, jak dlouho by virus přežíval na površích i na průběhu onemocnění.

Jan Váňa, ředitel odboru veterinární hygieny a ochrany veřejného zdraví SVS, už dříve uvedl, že správa ve spolupráci se SZÚ připravuje krizové scénáře, kdyby došlo k přenosu na člověka i v ČR. Černý potvrdil, že už se pracuje i na vakcíně pro lidské využití.

Veterináři potvrdili od začátku letošního roku v ČR sedm ohnisek ptačí chřipky v malochovech, komerční chov zatím zasažený nebyl. Loni bylo v českých chovech postupně potvrzeno 53 ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky subtypu H5N1. Podle veterinářů jde o nejvyšší počet ohnisek této nákazy na území ČR během jednoho kalendářního roku vůbec.

Černý i zástupci veterinární správy se shodují, že k obecnému zhoršování nákazové situace přispívá klimatická změna, vliv má na nákazy, které potřebují k přenosu hmyz či klíšťata. „Tito přenašeči jsou výrazně ovlivňováni klimatem a tím, jak se klima ohřívá, dochází k šíření nákaz na místa, kde předtím nebyla,“ řekl Černý. Jde třeba o katarální horečku ovcí, dříve typicky tropické onemocnění, které se loni po 15 letech vyskytlo i v ČR.

Svůj vliv má podle veterinární správy také globalizovaný mezinárodní obchod mezi členskými státy EU i EU a třetími zeměmi, stejně tak jako zvýšený pohyb osob či nelegální přemisťování zvířat. Podle Černého se na zhoršování podílí i zintenzivnění zemědělství a vznik velkochovů, nadužívání antibiotik, které způsobilo rezistence, ale i nahrazování druhů zvířat zvyklých na místní podmínky a patogeny šlechtěnými plemeny.

ČTK