Mor prasat jsme zachytili jako první. Vzorků je teď 250 (Olomoucký deník)

Rozhovor s ředitelem Státního veterinárního ústavu Olomouc Janem Bardoněm

Olomoucký kraj
Datum 27. června 2017 se vepíše do dějin veterinární medicíny. Ten den byl v České republice poprvé prokázán virus afrického moru prasat (AMP), a to u uhynulých divočáků nalezených na Zlínsku. Nákazu do té doby známou z Pobaltí, Ukrajiny a Polska prokázala olomoucká laboratoř Státního veterinárního ústavu.
Poté, co začala platit mimořádná veterinární opatření a myslivci intenzivněji loví černou zvěř, vyšetřují v Olomouci za speciálních podmínek značný počet vzorků biologického materiálu na africký mor prasat. V laboratoři se nezastaví.
Jak taková analýza a podmínky, za kterých se provádí, vypadají, vysvětluje v rozhovoru pro regionální Deník ředitel Státního veterinárního ústavu Olomouc Jan Bardoň.

* Pane docente, dnes vyšetřujete kolik myslivci odebraných vzorků na africký mor prasat (AMP)?
Na základě mimořádných veterinárních opatření došlo k navýšení počtu vzorků z odlovených divočáků. Na dnešní den máme zhruba 250 vzorků na zpracování. Celá akce v podstatě začíná, takže se nemůžeme přesně vyjádřit, kolik toho bude v příštích dnech. Uvidíme.

* Před vyhlášením opatření umožňujících intenzivnější lov černé zvěře jste na AMP analyzovali kolik vzorků?
Standardní počet se pohyboval do deseti vzorků denně - některý den něco bylo, jiný ne.

* Kdy víte výsledky?
V případě vyšetření střelených prasat budou za tři až čtyři dny. Je to důležité, aby se vědělo, jak s kusem černé zvěře nakládat.

* Museli jste vzhledem k náporu na laboratoře personálně posílit?
Máme tu o jednoho vysokoškoláka více - nyní tu budeme mít čtyři. Dále jsme posílili o jednu laborantku. Je to na začátku, uvidíme, co ukáže praxe v příštích dnech. Režim běží naplno první den.

* I když nejde o nákazu přenosnou na člověka, podmínky vyšetření tkáně jsou specifické. Můžete je popsat?
Myslivci by měli doručit od každého uloveného divočáka dvě zásilky - ideálně dva nepromokavé, silnostěnné sáčky s odebraným materiálem. V jednom by měly být vzorky na trichinelózu, tedy kousek bránice a ocásek, neboli pírko. A v druhé zásilce by měly být vzorky na AMP, to znamená mandle, část sleziny, případně krev.

* Co se s těmito tkáněmi děje?
Nejprve probíhá homogenizace vzorku, rozmělní se, následuje izolace nukleové kyseliny. V podstatě hledáme DNA viru AMP.

* Jakou metodou?
Jde o molekulárně biologické metody. V případě, že najdeme nukleovou kyselinu AMP, tak případ okamžitě hlásíme krajské veterinární správě.

* Jak probíhá manipulace se vzorkem?
V biohazard boxech. Není možné, aby se virus, pokud by jej vzorek obsahoval, šířil v rámci laboratoře. Z hlediska ochrany jsou ovšem naprosto klíčové bezpečnostní a hygienická opatření u myslivce, který divočáka střelí a odebírá vzorky a balí je. Tam ta rizika šíření jsou daleko větší.

* Můžete box popsat?
Je to neprodyšná skříň, ve které je speciální vzduchotechnika. Laboratorní pracovník má v tomto boxu ruce a pracuje se vzorkem. Každý box je vybaven speciální lampou, po ukončení práce a vydezinfikování je následně "vyzářen" ionizujícím zářením.

* Kolik pozitivních záchytů jste doposud zaznamenali?
Ty úplně první dva. Byli jsme první laboratoří v ČR, která zaznamenala a zachytila AMP. Další pozitivní nálezy z ohniska byly prokázány v Jihlavě, kam vzorky ze Zlínska putují. Tam je národní referenční laboratoř pro AMP. V Olomouci se ale soustředí velká část nárazníkového pásma.

***

Mor u 51 kusů
Státní veterinární správa v úterý 18. července 2017 evidovala 76 nalezených uhynulých divokých prasat. Testy prokázaly virus afrického moru prasat u 51 uhynulých kusů. Všechny případy byly na území katastrů Zlínska. Dosud se AMP neprokázal u 22 testovaných případů. Na výsledky vyšetření čekají nyní 2 vzorky.