Úvahy z první Hubertské mše v Třeměšné: mají myslivci podporu pro svou činnost? (Bruntálský a krnovský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Zúčastnil jsem se první hubertské mše pořádané honebním společenstvem Třemešná. Ato nejen z titulu mé funkce v kulturní komisi v Okresním mysliveckém spolku. Bylo to pěkně zorganizováno v domácké vesnické atmosféře. A myslivci opět udělali dobrou věc pro propagaci myslivosti i pro obyvatele Třemešné.
Mohu bez nadsázky říct, že toto společenstvo je značně aktivní v rámci okresu Bruntál. Jako jediné má například myslivecký kroužek, kde se věnují malým dětem. Jinde se nám v podpoře této aktivity nedaří.
Při poslouchání kázání otce Radima jsem se zamyslel nad tím, proč se někde daří a někde ne. Je to i tím, že ubývá všude spolková činnost, která byla v minulosti značně rozvinuta. Myslivci byli často zdrojem aktivit v obcích a byli proto i váženi. To bohužel již neplatí. Dnes nikdo nevezme motyku a nejde sázet do lesa stromky, aniž by za to nedostal zaplaceno. Navíc pokud má honitbu v nájmu, nebo ji obhospodařuje jedinec či firma, nemůže se jí věnovat tolik, jako celé společenství myslivců. Zvláště když je z druhého konce republiky.
Myslivci často nemají podporu ani v obci, protože se o jejich činnosti ani neví.
Zamyslel jsem se v kontextu tohoto i nad ekonomikou. Doc. Feuereisel vydal knihu "Zelená čísla". Zamýšlí se v ní nad sociálně ekonomickou rolí myslivosti v rámci ČR. Je to velmi zajímavé. Rozebírá detailně veškeré náklady a zisky v myslivosti a vliv na společnost. Vychází z toho, že myslivci vyprodukují u nás ročně celkovou částku 4,5 miliardy korun. Po přepočtu na jedince a přidámeli k tomu průměrně investovanou roční částku 22 tisíc korun, kterou myslivec věnuje ze svého, dojdeme k číslu, že myslivci v Třemešné vyprodukují celkem 900 000 až jeden milion korun. Tuto částku však neuvidí. Rozplyne sev nákladech, které věnují zpět do myslivosti, nebo jde takzvaně na oltář vlasti. To je jen příklad jedné obce.
V obecné rovině to ale je tak všude. Ano, je to pro myslivce koníček, ale dělají to i pro obec na jejím katastru a pro obyvatele obce. Například při údržbě krajiny, hubertské mše, letní posezení, plesy, kynologické akce a tak dále. Bohužel tato záležitost v dnešních problémech lidí a obecních funkcionářů je až na druhém místě po vlastních ekonomických starostech. Přičemž by se spolková činnost měla udržet a určitě by všem pomohla.
Tolik malá úvaha z třetí řady kostelní lavice v Třemešné.
Česrtmír Pavlík
Mohu bez nadsázky říct, že toto společenstvo je značně aktivní v rámci okresu Bruntál. Jako jediné má například myslivecký kroužek, kde se věnují malým dětem. Jinde se nám v podpoře této aktivity nedaří.
Při poslouchání kázání otce Radima jsem se zamyslel nad tím, proč se někde daří a někde ne. Je to i tím, že ubývá všude spolková činnost, která byla v minulosti značně rozvinuta. Myslivci byli často zdrojem aktivit v obcích a byli proto i váženi. To bohužel již neplatí. Dnes nikdo nevezme motyku a nejde sázet do lesa stromky, aniž by za to nedostal zaplaceno. Navíc pokud má honitbu v nájmu, nebo ji obhospodařuje jedinec či firma, nemůže se jí věnovat tolik, jako celé společenství myslivců. Zvláště když je z druhého konce republiky.
Myslivci často nemají podporu ani v obci, protože se o jejich činnosti ani neví.
Zamyslel jsem se v kontextu tohoto i nad ekonomikou. Doc. Feuereisel vydal knihu "Zelená čísla". Zamýšlí se v ní nad sociálně ekonomickou rolí myslivosti v rámci ČR. Je to velmi zajímavé. Rozebírá detailně veškeré náklady a zisky v myslivosti a vliv na společnost. Vychází z toho, že myslivci vyprodukují u nás ročně celkovou částku 4,5 miliardy korun. Po přepočtu na jedince a přidámeli k tomu průměrně investovanou roční částku 22 tisíc korun, kterou myslivec věnuje ze svého, dojdeme k číslu, že myslivci v Třemešné vyprodukují celkem 900 000 až jeden milion korun. Tuto částku však neuvidí. Rozplyne sev nákladech, které věnují zpět do myslivosti, nebo jde takzvaně na oltář vlasti. To je jen příklad jedné obce.
V obecné rovině to ale je tak všude. Ano, je to pro myslivce koníček, ale dělají to i pro obec na jejím katastru a pro obyvatele obce. Například při údržbě krajiny, hubertské mše, letní posezení, plesy, kynologické akce a tak dále. Bohužel tato záležitost v dnešních problémech lidí a obecních funkcionářů je až na druhém místě po vlastních ekonomických starostech. Přičemž by se spolková činnost měla udržet a určitě by všem pomohla.
Tolik malá úvaha z třetí řady kostelní lavice v Třemešné.
Česrtmír Pavlík
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.