Zemědělci požadují změnu zákona o myslivosti (Nový život)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Vážení čtenáři, až jsem se podivil, kolik vás vlídně reagovalo na můj někdejší konfrontační článek "Srna není vůl". Po tématu, které vyšlo v Břeclavském deníku Rovnost v pátek prvního února, jsem byl vyzván - zejména čtenáři z Hlohovce, kde získání Rovnosti se tehdy rovnalo výhře v loterii - abych esej o osudu srny dokončil návrhem na systémové řešení střetu.
Když je ctěná libost, stačí říct, ale odvahy moc nemám, jelikož až si přečtete můj návrh na systémové řešení, zděsíte se, a ani se tomu nebudu divit. Protože konzumní společnost má v žaludku dost místa pro srnčí guláš, ale v srdci spíše rockenrol. Avšak proto, že "srna" je skutečně psanec a bezdomovec a ještě k tomu přihlouple honěná odérem speciální pěny, prozradím vám systémové řešení.
Jenže, to je pro fiktivní zřizovatele Národních lesních parků složitější projekt, nežli kosmické lodi Apollo.
Návrh na řešení:
1. Uložte svým poslancům uzákonit v širé krajině vybudování přiměřené sítě oplocených obor lesního typu o průměrné rozloze 650 hektarů, do nichž nesmí vkročit noha nepovolaného člověka, protože na planetě Zemi rozdupala kde co.
2. Účelové oplocené lesní obory projektovat jako přírodní rezervace, které poskytnou srnčímu a drobné zvěři ticho, klid, potravu, čímž bude odstraněna příčina střetu s farmáři. Navíc, polyfunkční zvěřní obory budou plnit i žádoucí úkol systematického zvyšování biologické (a estetické) hodnoty krajiny.
3. Zřídit státní instituci "Azyl pro zvířenu" a po stránce logistiky ji svěřit do pravomocí lesních ekologů. Zdůrazňuji, že z důvodu současného volného pohybu zvěře neúnosně škodící farmářům je bezpodmínečně nutno zřídit profesi "lovec s licencí" a jeho pravomoc rozšířit i do lidských sídlišť, neboť není nikoho, kdo by v intravilánu čelil přemnoženým skalním kunám. Naprofesi lovce s licencí může aspirovat kvůli operování v zimních nocích a kalných ránech jen osoba s atavistickými geny.
4. Vtypu azylových obor nesmí být chována divoká prasata, která jsou hlavní příčinou absence drobné zvěře. Tím pádem bude vyřešen krutý osud pernatých dravců, které jsme s velkou pompou ochránili zákonem, ale v zimě padají hlady. Nedopřejeme jim totiž ani regulovanou újeď, na kterou - aby se nasytili - by měli přijít všichni ulovení divočáci.
5. Divoká prasata po způsobu císařovny Marie Terezie - blahé paměti, zavřít do pevných obor a ostatní bez milosti i před kladením mláďat vystřílet, protože těm sviním také není nic svaté, neboť plení hnízdoše i savce před narozením a ještě si přitom chrochtají blahem.
Samozřejmě předpokládám, že na projektu evropského významu se bude silně podílet Evropská unie. S pozdravem zvířátkům a farmářům zdar!
***
Poznámka: příspěvky čtenářů zveřejňované na publicistických stranách Nového života nemusí vyjadřovat názor redakce
O autorovi: Bohumil Lošťák, promovaný lesní ekolog, Tvrdonice
Když je ctěná libost, stačí říct, ale odvahy moc nemám, jelikož až si přečtete můj návrh na systémové řešení, zděsíte se, a ani se tomu nebudu divit. Protože konzumní společnost má v žaludku dost místa pro srnčí guláš, ale v srdci spíše rockenrol. Avšak proto, že "srna" je skutečně psanec a bezdomovec a ještě k tomu přihlouple honěná odérem speciální pěny, prozradím vám systémové řešení.
Jenže, to je pro fiktivní zřizovatele Národních lesních parků složitější projekt, nežli kosmické lodi Apollo.
Návrh na řešení:
1. Uložte svým poslancům uzákonit v širé krajině vybudování přiměřené sítě oplocených obor lesního typu o průměrné rozloze 650 hektarů, do nichž nesmí vkročit noha nepovolaného člověka, protože na planetě Zemi rozdupala kde co.
2. Účelové oplocené lesní obory projektovat jako přírodní rezervace, které poskytnou srnčímu a drobné zvěři ticho, klid, potravu, čímž bude odstraněna příčina střetu s farmáři. Navíc, polyfunkční zvěřní obory budou plnit i žádoucí úkol systematického zvyšování biologické (a estetické) hodnoty krajiny.
3. Zřídit státní instituci "Azyl pro zvířenu" a po stránce logistiky ji svěřit do pravomocí lesních ekologů. Zdůrazňuji, že z důvodu současného volného pohybu zvěře neúnosně škodící farmářům je bezpodmínečně nutno zřídit profesi "lovec s licencí" a jeho pravomoc rozšířit i do lidských sídlišť, neboť není nikoho, kdo by v intravilánu čelil přemnoženým skalním kunám. Naprofesi lovce s licencí může aspirovat kvůli operování v zimních nocích a kalných ránech jen osoba s atavistickými geny.
4. Vtypu azylových obor nesmí být chována divoká prasata, která jsou hlavní příčinou absence drobné zvěře. Tím pádem bude vyřešen krutý osud pernatých dravců, které jsme s velkou pompou ochránili zákonem, ale v zimě padají hlady. Nedopřejeme jim totiž ani regulovanou újeď, na kterou - aby se nasytili - by měli přijít všichni ulovení divočáci.
5. Divoká prasata po způsobu císařovny Marie Terezie - blahé paměti, zavřít do pevných obor a ostatní bez milosti i před kladením mláďat vystřílet, protože těm sviním také není nic svaté, neboť plení hnízdoše i savce před narozením a ještě si přitom chrochtají blahem.
Samozřejmě předpokládám, že na projektu evropského významu se bude silně podílet Evropská unie. S pozdravem zvířátkům a farmářům zdar!
***
Poznámka: příspěvky čtenářů zveřejňované na publicistických stranách Nového života nemusí vyjadřovat názor redakce
O autorovi: Bohumil Lošťák, promovaný lesní ekolog, Tvrdonice
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.