Lidem vadí divočáci, zvěře je víc než obvykle (Kroměřížský deník)

Myslivci na Kroměřížsku odlovili letos dvakrát víc divokých prasat než v loňském roce. Boj s přemnožením selat je ale složitý i pro ně

Kroměřížsko
Počty srnčí zvěře a divokých prasat na Kroměřížsku letos vzbuzují nebývalé debaty. Zatímco podle myslivců se například o přemnožení srnčí zvěře hovořit nedá, mnozí lidé z regionu s tím nesouhlasí a naopak myslivecká sdružení kritizují.
Myslivci se ale hájí tím, že srnčí zvěř se prostě jen nejlépe přizpůsobila velkoplošnému hospodářství a její počet zkrátka narůstá.
Členové mysliveckých sdružení se proto snaží stav průběžně regulovat, připouštějí pouze, že k přemnožení došlo u divokých prasat: těch je letos objektivně mnohem víc než dřív. Co všechno dělají na Kroměřížsku pro udržení ideálního stavu zvěře, vysvětlil pro Deník jednatel okresního mysliveckého spolku Jan Buksa.
"U srnčí zvěře je stav setrvalý, divočáků je hodně a zaječí zvěře ubývá v souvislosti s hospodařením na polích. Dnes je to řepka, kukuřice a obilí a to zvěři zrovna nesvědčí," říká Buksa.
V době, kdy se plodiny sklidí, rozmanitost stravy zvěře klesá. Také proto by měli myslivci zřizovat pro zvěř políčka, která jí mimo jiné poskytnou i úkryt. Dříve však podle Buksy byla pole rozmanitá a políček tak třeba nebylo, zatímco dnes je situace jiná. Zvěřní políčka jsou tak dokonce i předmětem dotací od ministerstva zemědělství.
"Myslivci tam mohou dát to, o čem vědí, že zvěři poslouží. Ona se tak drží na políčku a nemá nutkání chodit do polí, kde by mohla případně škodit zemědělcům. Na Kroměřížsku je takových políček několik," podotkl Buksa.
Podle něj je možné udělat na každých sto hektarech půlhektarové políčko. "Jsou sdružení, která toho využívají a políčka osévají kukuřici nebo jinými atraktivními plodinami pro zvěř," vysvětlil myslivec.
Problémem, proč zvěř migruje do polí, jsou podle něj také lidé, kteří les častěji navštěvují a ne vždy se v něm chovají vhodně. "Bývají tam turisti, cyklisti, běžkaři, houbaři, motorkáři, čtyřkolkáři, jezdci na koních, je to hrůza. To my lidé vyháníme zvěř do polí, kde potom páchá škody. Les patří zvěři. Je to začarovaný kruh," posteskl si Buksa.
Aktuálně na Kroměřížsku myslivce trápí přemnožení divočáci, ani s jejich lovem to ale není jednoduché. Dobu lovu i ostatní podmínky stanovuje zákon, kterým se musí řídit každé sdružení i každý jednotlivý myslivec. Divočáci se objevují převážně v noci, kdy je také podle zákona mohou myslivci lovit.
"Ne vždy jsou ale dobře vidět. Když je slyšíte, jak vám v noci chrochtají za zády a vy je nevidíte, není to nic příjemného," tvrdí Buksa.
Lovit se prý mohou selata, ale jen do věku dvou let. Jedince staršího dvou let lze lovit pouze od prvního srpna do konce prosince.
"Celoročně se může lovit lončák neboli loňské sele a sele. Bachyně a kňouři jsou hájeni. Na podzim se sice může lovit všechno, ale to je zase doba, kdy stojí nejvíce kukuřic, kde jsou schováni. A pak doba lovu pomalu končí," krčí rameny Buksa.

Stavy hlídáme, uklidňuje Lesní správa
Letos se podle něj myslivcům v regionu podařilo ulovit přes dva tisíce divočáků. "Každoročně se odstřel divokých prasat zvyšuje, loni jich bylo něco málo přes tisíc, letos to byly už tisíce dva, přesněji řečeno kolem dvou tisíc sto divočáků," upřesnil Buksa.
Lovem lesní zvěře se zabývá také Lesní správa: to, jaké jsou stavy zvěře, má v místě svého působení vždy pod dohledem.
"Stavy zvěře pravidelně vyhodnocuje, porovnává je se stavem lesa a výsledky promítá do plánů mysliveckého hospodaření v jednotlivých honitbách," vysvětlil správce Josef Dostál z Lesní správy Bystřice pod Hostýnem.
Na přemnožení zvěře si nestěžuje ani on. Stavy prý nejsou enormní a jen lokálně mohou být v některých honitbách z důvodu sezonní migrace zvěře zvýšené.
Problémy jsou prý rok od roku v lese stejné a ničím výrazným se prý neliší. Zvířata okusují například mladé stromy, poškozují oplocení a podobně. "Zvěř v našich honitbách škodí zejména okusem sazenic lesních dřevin. S nárůstem početních stavů černé zvěře se v lesích můžeme setkat se škodami vyrýváním sazenic, poškozováním oplocení kultur a dalšími," vyjmenoval lesní správce Josef Dostál.