Divočáci luxují zrna kukuřice. Kdo je zastaví a zaplatí škodu? (Jičínský deník)

Novopacko
Když jdu večer naproti manželovi, tak mám s sebou určitě baterku a na pokraji lesa začnu hulákat a dělat rambajs, protože se bojím divokých prasat," líčila mi nedávno známá.
S kamarádkou jsem zašla minulý týden ve Valdově do lesa a ta mě upozorňovala: "Vidíš, tady se do rána rochnila, dělej rámus, ať nás nepřekvapí." Měla na mysli divočáky, kteří se prohánějí kolem její chaty. Vloni na podzim se s nimi střetla večer na louce, kdy ji odřízli cestu domů. Vyškrábala se na kapotu auta a vyděšená křičela o pomoc. Nic se jí nestalo, ale strach v ní přetrvává dodnes.
Přemnožená černá zvěř neděsí jen nás, laickou veřejnost, ale z jejich nadstavů mají vrásky na čele nejen myslivci, ale především zemědělci. Atady jde užopravduo hodně, protože divočáci neplení jen zralé obilí a kukuřici, ale právě nyní decimuji zasetá pole s kukuřicí.
"Včera jsem tady byl a pole bylo vybrané z jedné třetiny. Dnes je zničená další část oseté plochy," běduje nad pětihektarovou plochou na okraji Brda vedoucí střediska Václav Broul.

Ztracené investice
"My sejeme devadesát tisíc semen na hektar. Když přijdou divoká prasata a způsobí nám poškození zhruba třicet až čtyřicet procent, tak jde o ztracené investice. Plochu bychom museli jedině znovu osít, což je technicky velice náročné a vlastně nemožné, protože část kukuřice je už vzešlá. Navíc v dnešních termínech, kdy máme značné zpoždění v jarních pracích, nebudeme mít ani čas se k tomu vrátit. Znamená to, že řídké porosty budou dávat mnohem méně úrody. Navíc do této kukuřice se divočáci na podzim vrátí, poválí ji a zničí to, co zbylo od jara. Takže co nyní nesežerou, na podzim dokončí," popisuje zoufalou situaci. Ukazuje nám názorně, jak prasata rozryjí celé řádky a zrno "vysbírají".
Myslivci se snaží stavy redukovat, například sdružení Jahodnice Úbislavice vloni střelilo více než 130 kusů černé. Zažádalo si o mimořádný odstřel a snažilo se tlumit stavy dospělé zvěře, selat a lončáků. Uplatňují farmáři na myslivcích ztráty, způsobené černou zvěří? "Zatím ne. Máme s nimi určité dohody, například v Úbislavicích chodí v noci hlídat zaseté pole, čímž se v uplynulých dvou letech podařilo škody výrazně snížit. Ale hrozí i to, že mysliveckým sdružením při neplnění plánů lovu a daných povinností může být honebním společenstvem odebráno právo užívat honitbu," vysvětluje Václav Broul.
Předseda MS Stará Paka Jiří Pilař souhlasí s tím, že divočáci jsou přemnožení, za loňský rok tu odstřelili 96 kusů. "Přistoupili jsme k intenzivním opatřením. Jednak pořádáme naháňky a právě nyní máme rozděleny úseky honitby a dvojice hlídají oseté plochy kukuřice. Domnívám se, že to funguje a škody budou nižší," uvedl.
Při konečné sumarizaci prasata vloni zničila Agrochovu více jak 40 hektarů kukuřičných polí, "sežrala" tak téměř dva miliony korun, které jsou v nenávratnu. Pro zajímavost, přímé náklady na hektar zaseté plochy se pohybují okolo 11 tisíc korun.
Možnost zasáhnout a ovlivňovat stavy černé mají státní úředníci, ti však podle zemědělců zatím konají příliš laxně. Při loňské schůzce farmářů s myslivci jeden z nich přiznal, že problém prasat jim utekl mezi prsty.
Miroslav Pyciak, vedoucí odboru životního prostředí při packém městském úřadě si netroufl odhadnout skutečný stav černé zvěře na Novopacku. Tvrdí, že vloni tu bylo odstřeleno 600 kusů. "Kontrolujeme, zda myslivecká sdružení dodržují zákony a plní stanovené plány lovu. Mimořádná povolení ke speciálním způsobům lovu černé zvěře vydáváme na žádost mysliveckých sdružení již několik posledních let," konstatoval k problému přemnožení prasat. Podle něho je právě Novopacko jednou z oblastí, která těmto zvířatům vyhovuje.