Myslivci nechtějí střílet divočáky. Nevědí, kam s nimi (idobryden.cz)

Na jednu stranu je tady kvůli obavám z rozšíření nákazy afrického moru prasat stav nebezpečí a nařízení veterinářů střílet divočáky, na té druhé sílí neochota k lovu. I když ve statistikách odstřelů jdou myslivci ze Slovácka příkladem, ve svém nárazníkovém pásmu zastřelili už 238 kusů, žádný významný nárůst počtu skolených zvířat se už očekávat nedá. Myslivci o tom nechtějí hovořit nahlas, ale vzhledem k tropům se jim do revírů nechce. Důvod? "Nemáme zastřelená zvířata kde skladovat," tvrdí nimrodi, jejichž jména redakce zná.
Výjimkou je krajský zastupitel Ivan Mařák, ekolog a také hospodář mysliveckého spolku z Kostelan nad Moravou. Současnou situaci kritizoval jak před zastupiteli Zlínského kraje, tak ve vyjádření pro DOBRÝ DEN. "Vzhledem k počasí je zde dvojí problém," vysvětluje Ivan Mařák. "Ulovenou zvěř není kde skladovat a někteří myslivci ji proto nechtějí střílet. V naší honitbě jsme od opatření zatím žádného kance neulovili, ale pokud se tak stane, vůbec nevím, kam ho uložíme. Nemáme žádné chladicí boxy, ve kterých by mohlo zvíře zůstat do doby, než se dozvíme laboratorní výsledky."
Pokud myslivec skolí divočáka, po jeho vyvržení musí na laboratorní vyšetření odevzdat slezinu, mízní uzliny a také bránici. Následně je povinen prase podržet na vhodném místě obvykle tři až pět dnů. Právě tak dlouho se čeká na potvrzení, jestli zvíře bylo pozitivní na virus AFMP. Pokud bylo prase infikované, nastává jeho odvoz do kafilerie.
Dalšímu šíření nákazy by podle oslovených myslivců mohlo zabránit velmi jednoduché opatření. "Pokud by se zastřelené zvíře nechalo na místě bez naší další manipulace, a odvoz by se stal záležitostí veterinární asanace, nemoc by nebyla na postupu. Jenomže to v našem případě není možné, protože jediná kafilérka je v Otrokovicích a ta by sama nestíhala," tvrdí myslivci. A Ivan Mařák jejich slova potvrzuje. "Zastřelit a nechat odvézt, to by bylo řešení. Neboť virus je mimořádně odolný, přežívá několik měsíců, a může se šířit i za přispění lidí, kteří s myslivostí nemají nic společného. Pokud někdo půjde třeba se psem místy, kde myslivci se zvířetem manipulovali, člověk i zvíře si z lesa nebo pastviny odnesou i virus," varuje ekolog Mařák.

Aktuální informace o africkém moru prasat najdete na novém webovém portálu www.africkymorprasat.cz