Ještě před 30 lety žili na Nymbursku losi. Dnes jich je v ČR jen pár (5plus2.cz)

NYMBURSKO
Zhruba před třiceti lety se na Nymbursku objevila menší skupina losů. Záhy však vyhynula. Pouze na několika místech v Česku se skupinky těchto zvířat udržely. Kvůli pytlákům však jejich populace neustále klesá. Společnost Česká krajina bojuje za jejich záchranu.

Z našeho území tato severská zvířata zmizela někdy v 15. století. Od druhé poloviny 20. století se sem však začala vracet, přicházela z Polska. První los byl viděn v 50. letech u Ústí nad Labem. Menší skupinka těchto zvířat se objevila v roce 1985 také na Nymbursku. "Růst populace se však zastavil a losi naopak začali ubývat, hlavní příčinou bylo pytláctví. Mikropopulace nakonec zanikla," říká Dalibor Dostál ze společnosti Česká krajina, která usiluje o navrácení některých druhů zpět do Česka. Má mimo jiné na starost také projekt zubrů v Milovicích.

Několik losů dál žije v Jižních Čechách a na Jindřichohradecku. Jejich populace se však za posledních třicet let zmenšila až na třetinu. "Kromě pytláctví patří mezi další příčiny odstranění bariér pro migraci zvířat a také snadné získávání výjimek k lovu losů v hraniční oblasti Dolního Rakouska, ale i turistika, zkulturňování krajiny a stoupající zalidněnost oblastí se stálým výskytem losa a další. Osud populace na Lipně mohou zpečetit některé developerské plány v této oblasti," popisuje Dostál. Umírají při srážkách s automobily

Významnou příčinou je podle něho také nedostatek bezpečných přechodů pro zvěř nad komunikacemi. "Příčinou až 40 procent úmrtí losů jsou střety na silnicích nebo železnicích," dodává Dostál.

Pokud bude vývoj pokračovat stejným tempem, může podle Dostála chráněný druh v příštích letech vyhynout. Vědci z Jihočeské univerzity proto formulovali v roce 2010 Záchranný program losa evropského v České republice. Ve spolupráci s Českou krajinou by se nyní měly některé body tohoto programu uplatňovat v praxi. "Ve spolupráci se zahraničními ochranářskými organizacemi budeme například usilovat o omezení lovu v Dolním Rakousku," uvedl Dostál. V Polsku se losům daří výborně

Pro srovnání, například v Polsku žilo po druhé světové válce 18 jedinců v oblasti Augustovského pralesa, ale již v polovině 50. let dosáhla oblast rozšíření losa Varšavy a v polovině 80. let žilo ve východním a severním Polsku několik tisíc losů. V současnosti žije v Polsku zhruba 2800 losů. "Na příkladu Polska je vidět, že při důsledné ochraně je možné tento ohrožený druh zachránit i z velmi malé počáteční populace," popisuje zoolog Lukáš Plánka, další z autorů záchranného programu.

"Výskyt losa evropského je u nás vázán na mokřady a oblasti s vodními plochami s bohatou mokřadní a keřovou vegetací. V oblastech kde není dostatečné zastoupení těchto dvou biotopů, případně jsou tyto biotopy nedostatečně velké, může dojít k úbytku losů. Pomocí vhodných nástrojů je proto třeba zvětšit rozlohu těchto biotopů, včetně vytvoření porostů měkkých dřevin a bohatšího keřového patra," doplňuje zoolog Vladislav Mašín, který je spoluautorem studie.