Honitby na Žďársku decimují organizované gangy pytláků (Žďárský deník)

Podle myslivců rapidně ubývá hlavně srnčí zvěře, dopadnout pachatele je ale obtížné

Žďár nad Sázavou
Dvě mladé srnky, které minulý víkend padly za oběť pytlákům v lese u Radostína nad Oslavou, jsou zatím posledním ohlášeným případem pytláctví na Žďársku. "Jednalo se o srnky staré maximálně dva roky a pytlák je usmrtil v době hájení. Srnčata na místě vyvrhl a v lese nechal igelitové pytle s kůžemi s kostmi. Mysliveckému sdružení způsobil škodu za bezmála dvacet osm tisíc korun," uvedla k případu policejní mluvčí Monika Pátková. Radostínští myslivci říkají, že něco podobného se u nich nestalo poprvé.

Nejít do konfliktu
"Už jednou tady takový nález byl, kdy se v lese našly stažené kůže, ale nakonec byl případ odložen. Snažíme se mít honitby pod kontrolou, někdy je slyšet rána, jenže než přijdete do lesa, už tam nikdo není," uvedl hospodář radostínského mysliveckého sdružení Stanislav Novotný.
Policisté po pachateli pátrají, hrozí mu až pět let vězení, ale. Obecně všichni vědí, že dopadnout pytláka je velice těžké. Konečně ani vedení okresního spolku myslivcům nedoporučuje, aby se s pytláky pouštěli do konfliktu.
"Nabádáme je, aby neprodleně volali policii, ale sami ať se je nesnaží zastavit. Myslivci zbraň na zastrašení pytláka použít nesmějí a pytláci je v obavě z prozrazení mohou zranit, nebo dokonce i zabít. Tady nejde o takové ty klasické pytláky, kteří si sem tam něco zastřelí pro svoje přilepšení, ale o organizované skupiny, které střílejí zvěř na objednávku," uvedl jednatel Okresního mysliveckého spolku ve Žďáře nad Sázavou Oldřich Sedlář.
Případů pytláctví ve žďárském okrese značně přibylo. "Pytláci obvykle jezdí ve dvou autech a mezi sebou se domlouvají vysílačkami. V jednom autě jsou střelci, kteří zvěř střelí, ve druhém zase ti, kteří ji pak zajedou podle udaných souřadnic sebrat. Ti žádné zbraně nemají, a pokud by je na místě někdo, kdo slyšel ránu, zastihl, jak mrtvé zvíře odnášejí, mohou tvrdit, že ho našli a chtějí ho jít odevzdat. Obvykle pak upytlačené kusy vyvrhnou někde dál, případně vývrhy a kůže odhodí po cestě. Často vyhazují i kosti a trofeje, odvážejí si jenom čisté maso. V létě, na rozdíl od zimy, se na všechny případy pychu ani přijít nemusí, protože když pytláci vyhodí vývrhy někam do kukuřice, sežerou je tam prasata," vysvětlil Oldřich Sedlář.
Myslivci také vědí, že pytláci dodávají zvěřinu do restaurací, nezřídka na předchozí objednávku. "Dokud se nezačnou dělat v restauracích přísné kontroly na původ zvěřiny, nic se nezlepší. Když je poptávka, tak je i nabídka, pro hospodské i pytláky je to výhodný obchod. Osobně se těm hoteliérům, co maso berou a předkládají hostům, divím, že koupí zvěřinu bez veterinárního razítka. Existuje dost nemocí, které se mohou ze zvěřiny přenést na lidi, takže kdyby nějaký kus nebyl v pořádku, mohli by z toho mít velké problémy. Ale jak je vidět, kšeft je kšeft, protože od pytláků maso získávají několikrát levněji, než kdyby ho koupili legálně," dodal jednatel Oldřich Sedlář.
Téměř totožný případ upytlačeného ročního srnčete v době hájení byl hlášen před prázdninami od Nového Veselí. Tamní myslivci utrpěli újmu ve výši 13 900 korun. A ani tam se pytláci nepohybovali poprvé. Myslivci našli pozůstatky zvěře i pár týdnů předtím. Zpozorněli však už loni na Silvestra, kdy v lese objevili krev a stopy, jak odtud někdo zvěř táhl k silnici. "Domníváme se, že i v tomto případě se jednalo o upytlačený kus," uvedl tehdy hospodář Mysliveckého sdružení Nové Veselí­Matějov Jiří Danihel s tím, že ač poté lokalitu pozorněji sledovali, nezjistili nic konkrétního.
Obecně ale dost nálezů pozůstatků po pytlácích myslivci policii nehlásí,ato i proto,že objasněnost podobných činů je velmi nízká. "Na celkovém počtu zvěře v honitbách je už ale pytláctví dost znát, citelně ubývá hlavně srnčího," poznamenal Oldřich Sedlář.
Loni začátkem podzimu pytláci řádili u Měřína na Velkomeziříčsku, kde myslivci v pytli odhozeném v poli nalezli zbytky šesti kusů srnčího - zvěř ale mohla být upytlačena jinde. Nelegální lovci se loni kromě jiného zaměřili i na lesy u Kadolce na Velkomeziříčsku nebo poblíž Rudolce na Žďársku. Několik případů lesního pychu se stalo rovněž v mysliveckých honitbách na Velkobítešsku.