Spolek chce klid pro 13 jezer (Vyškovské noviny)

Mokřad u Slavkova u Brna je domovem mnoha druhů živočichů. Rušit je má sečení trávy a venčení psů. Slavkovský spolek chce místo chránit novým provozním řádem.

Slavkov u Brna
Když už jsme jim ten domov vytvořili, neměli bychom je z něj vyhánět. Takhle nějak lze ve zkratce shrnout postoj části Slavkovského ochranářského spolku k takzvané lokalitě Třináct jezer nacházející se jihozápadně od Slavkova u Brna mezi zastavěnou částí a obchvatem města. Jedná se o mokřad, který vznikl při budování protipovodňových opatření před necelými třemi lety.
Kromě toho, že má v případě povodní zachycovat vodu z Prostředníčka, se však ukázalo, že plní i jiný účel: stal se domovem mnoha živočichů, a to i vzácných druhů. Jejich pobyt v místě ovšem podle člena spolku Petra Navrátila narušují podmínky provozního řádu. „Území v protipovodňové zóně sice není ideálně umístěné, ale ukazuje se, že je to úžasné místo pro přírodu. Problém ale nastává především se dvěma skutečnostmi: v místě se příliš často seče porost a také ho rádi lidé využívají na procházku se psy. Ani jedno tamním obyvatelům samozřejmě nesvědčí,” nastínil Navrátil.

81 druhů ptáků
Třináct jezer se stalo domovem například velkého množství ptactva, především vodního. „V místě jsme pozorovali jednaosmdesát druhů ptáků. Mezi nimi i skutečně vzácné druhy, jako je například sýkořice vousatá nebo konipas citronový. Nedávno navíc v lokalitě zahnízdil jeden pár vodoušů rudonohých: a jako příklad rarity v raritě lze dodat, že jeden z páru je dokonce albín, nebo alespoň částečný albín,” pochlubil se Navrátil.
Tihle a mnozí další se ale můžou podle spolku rozhodnout změnit své působiště, pokud v tom současném nebudou mít dost klidu. A ten jim psi prohánějící se křovím, v němž hnízdí, nebo sekačka bojující s vysokou trávou rozhodně nedopřejí.
Podle Radoslava Lánského, ředitele technických služeb, které se jako pověřená organizace města o údržbu lokality starají, ale situace není taková, že by sečení ptáky rušilo. „V místě sečeme jen dvakrát do roka, a to pouze hráze, tak jak nám to přikazuje provozní řád. Ptactvo si na hrázích hnízda nestaví, takže je tím nemůžeme ohrozit. Je to standardní postup. Sekat se tam musí, aby se vodohospodářské dílo uchránilo před náletovými dřevinami,” vysvětlil kroky svých kolegů Lánský.
S navrhovaným omezením vstupu především pro pejskaře už ovšem souhlasí. „Jsem také nadšený z toho, jak se v místě příroda rozvíjí. A určitě je třeba diskutovat o tom, jak tamní fauně zajistit klid před pobíhajícími psy,” potvrdil ředitel městských služeb.

Rozhodne Povodí
Avšak obrazně řečeno zabodnout do země ceduli s nápisem Zákaz vstupu se psem, respektive omezit sečení, není jen tak. Lokalita je součástí protipovodňového opatření, které zaštiťuje Povodí Moravy. A takový projekt podléhá pětileté udržitelnosti: to znamená, že město se o něj musí starat tak, jak to uvádí daný provozní řád.
A právě o jeho úpravu slavkovský spolek usiluje. Respektive o něj usiluje i městská komise pro životní prostředí, jejímž členem Navrátil je. „Už před delší dobou jsme dostali za úkol od městské rady vypracovat návrh nového provozního řádu. Ten je hotový a komise ho jednohlasně schválila. Věc se ale zdržela, například kvůli odchodu bývalého vedoucího odboru životního prostředí Miroslava Zavadila nebo kvůli volbám do zastupitelstva a z nich vzešlé nové rady města. Teď už je ale všechno nachystané a jde jen o to, aby se změnami souhlasilo Povodí Moravy. Myslím si, že by s novým provozním řádem nemělo mít žádné výraznější problémy,” doufá Navrátil.
Návrh nového řádu bude Povodí Moravy teprve projednávat s městem, respektive s odborem životního prostředí. „Povodí návrh obdrželo. Teď čekáme, až se k němu nějak vyjádří, a na základě toho budeme jednat o jeho možné budoucí podobě,” řekla slavkovská vedoucí odboru Andrea Večerková.