Zaměříme se na lov selat černé zvěře (Horácké noviny)

TŘEBÍČ
Předsedou okresního mysliveckého spolku byl zvolen Vladimír Homolka. Myslivosti se tento Třebíčan věnuje od roku 1973, v současné době je mysliveckým hospodářem v Dolních Vilémovicích, zkušebním komisařem a lektorem začínajících myslivců. Ve vedení okresního spolku v několika funkčních obdobích zastával funkci předsedy střelecké komise, místopředsedy a člena kulturně propagační komise.

* Kam napřete své síly v nové Myslivecké radě po zvolení předsedou?
Je to široká škála záležitostí, od oblasti střelectví, přes ekonomiku myslivosti až po kulturně propagační činnost a osvětu. Je to velký elaborát, který jsme stvořili. Naše Myslivecká rada byla v novém funkčním období rozšířená ze sedmi na devět členů.

* Proberme to stručně od každého něco.
Nyní jsou nejdůležitější záležitosti organizačně-právní. Vedení Českomoravské myslivecké jednoty v Praze schválilo nové stanovy, podle kterých se řídí i pobočné myslivecké spolky na okresech. Je to plejáda právních záležitostí od registračních listů, předávacích protokolů až po bankovní spojení. Tím teď musíme začít. Jak často se bude naše nová Myslivecká rada scházet, zda jednou za měsíc nebo za dva měsíce, uvidíme. Tendence v minulém období byla jednou za dva měsíce, teď je začátek velmi složitý. Členem Myslivecké rady je nyní i jednatel našeho okresního mysliveckého spolku Josef Venhoda.

* Přeskočme do přírody. Co přemnožená černá zvěř, tu i laikové vnímají jako velký problém současné myslivosti?
Kraj Vysočina vypsal motivační program na snižování stavu černé zvěře. Není to záležitost celoplošná, týká se jen některých oblastí. Dotační program je zaměřen na odlov selat do sedmi měsíců, za ta je vypsána částka 350 korun. Není to ale jen ona čelist, kterou musí střelec předložit, ale i veterinární vyšetření na přítomnost parazita svalovce atd.

* Všeobecně se ví, že přemnožení černé zvěře je důsledkem pěstování monokultur kukuřice a řepky na velkých polích. Co s tím?
Je to tak, dříve nebývaly takové velké lány kukuřice. Dnes drží zemědělce nad vodou bioplynky a kukuřice se pěstuje kvůli nim. A je fakt, že dosti zemědělských firem nedodržuje biopásy kolem lesa, potřebné k odstřelu zvěře. To znamená, že na hranici lesa hned začíná kukuřice nebo řepka, ve které se divočák také schová. Snižování stavu černé zvěře z lesa v tomto případě není možné. Jiné způsoby lovu než střelbou u nás nejsou povolené. Navíc, dřív bývalo chrutí, tedy rozmnožování, u dospělé černé zvěře v prosinci nebo v lednu a v únoru měla bachyně zárodky mláďat v sobě. Dnes odrostlé sele kolem 28 kilogramů už jde do chrutí, takže reprodukce černé zvěře je dnes strašně široká. Samozřejmě pak působí škody na zemědělských kulturách i na lesích.

* Téměř katastrofální je ale i situace drobné zvěře.
Budeme se samozřejmě snažit dodržet normované a kmenové stavy jednotlivých zvěří. Stavy zajíců, jaké byly v 70. letech minulého století, to už asi pravda nikdy nebude. Jejich stavy jsou opravdu nízké a odlov se prakticky neprovádí. Jen tu a tam, aby třeba do tomboly na mysliveckém plese nějaký byl. Bažantí zvěř, ta už v podstatě neexistuje. Kdo ji od kuřátek nevypouští, tak ji v honitbě nemá. A i kdyby ji tam dal, tak mu ji zlikviduje škodná, třeba káňata, která jsou chráněná. Stavy drobné zvěře ovlivňuje i přemnožená černá zvěř. Divočák je všežravec a sežere třeba i malé zajíčky.

* V polích už nejsou vidět ani tak velká stáda srnčí zvěře, jako ještě před několika lety. Prý je to způsobeno také intenzivní silniční dopravou třeba na trase Třebíč-Kožichovice – Dukovany, ve směru z Třebíče na Račerovice, na silnicích na Hrotovicku a na Jemnicku.
Daňci jsou u nás jen v Oboře Kralice, jelenů pár kusů kolem Svatoslavi a na Rokytné. Ve vybraných lokalitách jsme v délce přes dvacet kilometrů instalovali kvůli srnčí zvěři pachové ohradníky kolem silnic I. třídy. Jsou funkční, ale nejsou účinné dva měsíce, jak se uvádělo, vydrží maximálně měsíc. Dobré by také bylo pachy měnit, protože na jeden druh si zvěř navykne. Ale tato záležitost je v těchto dnech v jednání, i když by to nemělo být nic finančně náročného pro krajský úřad a pojišťovnu Generali, které na tuto věc poskytují potřebné peníze.

* Je to pach nějakého konkrétního predátora, třeba vlka?
Když bych to měl přiblížit, tak je to spíš pach rybiny.

* Co dělat s přemnoženými liškami, kterých je ročně odloveno dva a půl krát více než zajíců?
Instalujeme na škodnou zvěř jako jsou lišky a kuny betonové lapače. Ty mají otvor o průměru dvacet centimetrů, do kterého se zvěř chytí pomocí sklapovacích dvířek. Je fakt, že do těchto lapačů hodně lezou i zajíci, takže je potřeba lapače prohlížet maximálně po dvou dnech, protože zajíc by v nich bez vody a potravy tak dlouho nevydržel. V těchto dnech vybíráme statistické výkazy, podle kterých zjistíme, jaký byl loni odlov zvěře i škodné v rámci celého okresu.

* Kočky a kuny také dokážou nadělat paseku na ptactvu.
Kočky může lovit jen myslivecká stráž nebo myslivecký hospodář. Ale kočky nedělají takové velké škody na mláďatech drobné zvěře. Myslivosti je škodlivá spíš pernatá zvěř jako jsou káňata, jestřábi, krahujci, motáci, ale to jsou všechno chráněné druhy, ty se neloví. Kuny, ať už je to kuna lesní nebo skalní, tak bych řekl, že jich je dnes o něco víc, než bývalo za ty roky, co se myslivosti věnuji. Málo jich jen ale ulovených v lokalitě honitby. Hodně jich je odloveno u stohů slámy v polích. Protože kuna jde za teplem a ve škvíře mezi balíky jí je dobře.

* Jak je to s přikrmováním zvěře v zimním období?
Dovážíme jí, cokoliv se hodí - cukrovku, mrkev, jadrné krmivo, dužniny, sůl, nemohu říct, že toto by myslivci zanedbávali, protože i se státní správou se chodí na kontroly i v zimním období. Tam problém nevidím.

* Hodně mláďat zabijí v polích širokorozchodné zemědělské stroje a rychlé traktory.
Neuteče jim zajíček a neuteče jim ani srnčí. Loni když v červnu sekli jetel v Dolních Vilémovicích, tak jsem šel za agronomem, že bych se chtěl svézt s řidičem, co obsluhuje tu řezačku. Seděl jsem tam s ním a najednou bum bum a srnče bylo zasečené. Obsluha stroje to mládě opravdu nemůže rozpoznat a zabránit jeho zabití. A nepomáhají ani jakékoliv plašiče.

* Vraťme se k samotným myslivcům, vím, že se celorepublikově Českomoravská myslivecká jednota potýká se stárnutím a úbytkem svých členů.
Dá se říct, že k 26. březnu letošního roku, kdy se konal náš okresní sněm, měla jednota na okrese 1315 členů, což je úbytek padesát až sto členů za rok. Tento trend bychom chtěli obrátit, aby naše členská základna byla stabilní a hlavně nám neubývali členové z mladé generace.

* Jistě máte tušení, proč třeba právě mladí muži od vás odcházejí.
V některých případech nechtějí být členy ČMMJ a pojistí se třeba u jiné pojišťovny, protože u myslivecké pojišťovny Halalai činí pojištění řádově kolem 300 korun, u jiných je to jen 250 korun.

* Jen v té padesátikoruně rozdílu to asi nebude.
Hlavní bude zjistit pravdu o tom, proč se musíme celookresně potýkat s úbytkem členské základny. Zaměřit se chceme i na mládež, kde naše práce není taková, jaká by měla být. Chceme nabídnout základním školám přednášky o myslivosti, kynologii a třeba i trofejích zvěře. Naše vize je, že pro děti ve čtvrté nebo páté třídě by byly takové přednášky optimální. Základem je vypěstovat v dětech dobrý vztah k přírodě a k myslivosti. Jiné je to samozřejmě ve městě a na vesnice. A jiné to bylo třeba u mě, když celý náš rod byl myslivecký a už se svým dědou jsem chodil zvěř krmit a dívat se do lesa na to či ono. Jistě, vývoj jde dopředu, počítače jsou potřeba.

* Zaměříte se i na tyto moderní způsoby komunikace s mládeží, internet, web?
Máme samozřejmě i webové stránky našeho mysliveckého spolku, ale jsou už patnáct let staré. Tak je projdeme a chtěli bychom je aktualizovat, aby veškeré akce od kynologických zkoušek až po kulturní akce byly na webu. Přispívat chceme i více články do časopisu Myslivost a Svět myslivosti a samozřejmě i do Horáckých novin. Budeme nadále pokračovat i ve spolupráci se Střední zemědělskou školou v Třebíči, kde vyučují i myslivost a zvou si nás jako komisaře ke zkouškám. Škola nám pomáhá třeba při přípravě přehlídky trofejí v Bažantnici a my zase pomáháme jim.

* Vím, že se připravuje i novelizace zákona o myslivosti.
Ano, budeme připravovat na Bažantnici jednání s poslanci jednotlivých politických stran a se senátorem Bublanem. Tam bychom je chtěli seznámit s problematikou a situací v myslivosti v rámci tohoto zákona.

* Jak se v myslivosti potýkáte s novým Občanským zákoníkem?
Třeba tak, že předseda právní skupiny Myslivecké rady bude nápomocen všem mysliveckým sdružením v okrese při sestavování a předávání podkladů na krajský soud do Brna.

* Vím, že do myslivosti se vracejí některé staré zvyky a tradice, například myslivecké troubení opět získává nové zájemce a kvalitní muzikanty i mezi ženami.
V měsíci květnu oslavíme svátky myslivosti. Pro katolicky věřící myslivce i pro veřejnost připravujeme opět troubenou Svatohubertskou mši v třebíčské bazilice.

* Co nového chystáte třeba ve střelectví?
Budou pokračovat běžné závody na uznaných střelnicích.

* A dotace v myslivosti?
Budeme samozřejmě sledovat dotační programy vypisované Krajem Vysočina, ať už se jedná o vypouštění zvěře do honiteb, koroptví, zajíců nebo o výcvik mysliveckých psů. Je to široká škála věcí.

* Vím, že v současné době připravujete chovatelské přehlídky trofejí v Třebíči, v Náměšti a v Moravských Budějovicích.
V M. Budějovicích začne 17. dubna a v Náměšti 25. dubna. V třebíčské Bažantnici budou na slavnostním zahájení 7. května troubit i trubači lesního závodu. Tímto vás na všechny ty přehlídky zvu.