V Chráněné krajinné oblasti Broumovsko žije řada dravců. K rozmnožování pomáhají budky (Náchodský deník)

V loňském roce zahnízdilo v budkách devět párů silně ohrožených sýců rousných, čtyři páry puštíků a jedenáct párů poštolek

Broumovsko
Severovýchodní výběžek náchodského regionu je významnou chráněnou přírodní lokalitou, o kterou se už čtyřiadvacet let stará Správa chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko. V této oblasti se nalézá velké množství přírodovědných zajímavostí, kde většinu z nich skrývají zdejší skalní města. Tato lokalita se stala také teritoriem řady vzácných a chráněných živočichů a dravců. Řadu let využívá k hnízdění skalní masív Chrámových stěn sokol stěhovavý. Je zde ale i řada dalších dravců, jejichž populace je ohrožena a správa CHKO dělá vše pro jejich záchranu.

Dravcům chybí dutiny stromů
„V divoké přírodě ovlivňuje početnost populací dravců a sov hlavně potravní nabídka. V kulturní krajině jsou druhy, které hnízdí v dutinách stromů, často v roli „bezdomovců” a nemohou se proto rozmnožovat,” říká Petr Kuna ze Správy CHKO.

            Jak upřesňuje, tak například sovy obvykle využívají dutiny stromů vykutaných od datla nebo jiných šplhavců, protože samy si svým zobákem dutinu vydlabat nemohou. V menší míře využívají dutiny, které vznikly jen mechanickým poškozením stromu například větrem a následným trouchnivěním.

            „Dutina nesmí být příliš otevřená kvůli ostatním predátorům a nesmí do ní za deště příliš zatékat. Stromy s dutinami obvykle vykazují různé znaky poškození, a proto jsou lesníky vcelku logicky přednostně káceny v rámci výchovných a zdravotních probírek v porostech. Stručně řečeno, najít kloudnou dutinu pro hnízdění v hospodářském lese není jen tak, poptávka jednoznačně převyšuje nabídku,” vysvětluje Kuna. Podle pracovníků Správy CHKO se například populace sov a některých dalších dravců nechá podpořit vyvěšováním budek. Vyrobit takovou budku je prý trochu věda, ale odborníci ornitologové dokáží doporučit nejen vhodné rozměry budky, správnou velikost vletového otvoru i praktické otvírání pro čištění a údržbu, ale také její dobré umístění.

Dravci využívají budky k hnízdění
Ptáci nemají problémy a budky si velmi rychle najdou a s oblibou v nich hnízdí. Pozitivním výsledkem není jen zvýšení početnosti ohrožených a chráněných druhů. Větší počet dravců a sov také dokáže lépe regulovat výkyvy populací myšovitých hlodavců. Ty mohou způsobit nejen značné ztráty na polních plodinách, ale i v lesích, kde mohou zničit malé stromky ohryzáním kůry nebo i celého kmínku.

„Takové škody se ve větší míře vyskytly v severovýchodní části CHKO Broumovsko. Hraboši a norníci se přemnožili hlavně na kalamitních holinách způsobených orkánem Kyrill v roce 2007 na hřebeni Javořích hor. Škodili především na výsadbách buku. Po dohodě s Lesy ČR, které většinu lesů v této oblasti spravují, se přistoupilo k opatření, které spočívalo v zavěšení a v údržbě postupně celkem 150 budek,” vysvětluje Petr Kuna.

            Ve výše položených lesích blíže kalamitním holinám byly instalovány budky pro sýce rousné. Naopak v nižších polohách rozmístili ochranáři větší budky pro puštíky obecné a na okrajích lesa i na vhodných místech v otevřené krajině potom polobudky pro poštolky obecné.

            Podle informací Správy CHKO zahnízdilo v loňském roce v budkách devět párů silně ohrožených sýců rousných, čtyři páry puštíků a jedenáct párů poštolek.

            Budky prý využívají kromě dravců i jiné vzácné nebo dokonce chráněné druhy, například veverka obecná, ostatní ptáci hnízdící v dutinách, hlavně sýkory, brhlíci a strakapoudi, rehek zahradní, lejsek černohlavý a drobný savec plšík lískový, někdy také čmeláci nebo jen „obyčejné” vosy.

Před vylétnutím mláďata kroužkují
„Ornitologové mohou své kontroly načasovat také na období, kdy už jsou v budkách mláďata těsně před vylétnutím z hnízda. Taková mláďata jsou pak specialisty kroužkována, což může posloužit k dalšímu výzkumu jejich populací. Aby vše fungovalo, jak má, je každý rok potřeba budky po sezóně vyčistit a založit do nich trochu suché trávy jako podklad pro hnízdní kotlinku v dalším roce,” doplnil Petr Kuna.

            V letošním roce počítá Správa CHKO Broumovsko, že bude společně s Lesy ČR v započaté činnosti nadále pokračovat.