Rysů je v ČR o téměř polovinu méně než před deseti lety. Na vině je podle odborníků trofejní lov (ekolist.cz)

Zatímco fotopasti na Kokořínsku potvrzují, že na tomto území žije smečka vlků, dochází na druhé straně k dramatickému snížení české populace rysa ostrovida. Obě informace zazněly na setkání ministra životního prostředí Richarda Brabce s odborníky zabývajícími se návratem velkých šelem do české přírody. Během setkání zhodnotili ochránci přínos šelem pro stabilitu v přírodě i programy péče o ně a zdůraznili nastartování užší spolupráce Policie ČR a orgány ochrany přírody v regionech jejich výskytu.

"Fotopasti na Kokořínsku odhalily smečku vlků, která zde žije, což je pro tuto oblast z pohledu výskytu vlka u nás úplná novinka. Na druhou stranu v případě rysa ostrovida dochází k dramatickému snížení početnosti," uvedl ministr Brabec. Velikost populace rysa podle jeho slov dosáhla v letech 1996-98 svého novodobého maxima 100-150 jedinců. Od té doby dochází k poklesu, především kvůli nelegálnímu lovu.

"K dnešnímu datu se počet rysů na území ČR odhaduje maximálně na 60-80 jedinců. To je zhruba o polovinu méně, a to i přesto, že jen za poslední čtyři roky se do péče a monitoringu velkých šelem investovalo zhruba 86 milionů. I přes zákonnou ochranu a podporu opatření k ochraně rysa však dochází k jeho nelegálnímu lovu a snižování stavu populace, proto jsme zahájili užší spolupráci s Policií ČR v regionech jeho výskytu," dodal ministr Brabec.

Kromě nelegálního lovu ovlivňují život populace rysa u nás i další faktory. "Nutné je také řešit stav naší krajiny z hlediska zachování její prostupnosti pro živočichy," připomněl vedoucí oddělení druhové ochrany MŽP Jan Šíma. Potřebný je podle něj i zájem veřejnosti a její podpora návratu i trvalé přítomnosti šelem v naší přírodě. "Je nezbytné hledat způsoby vzájemného soužití, které je i v podmínkách ČR při dobré vůli možné. Všechny naše populace velkých šelem přesahují hranice ČR, proto je nezbytná také spolupráce s okolními státy," uvedl Šíma.
 
Rys a další velké šelmy sehrávají v lesních ekosystémech podle ochránců přírody významnou úlohu a v místech svého výskytu přispívají například k udržitelnému stavu spárkaté zvěře a řešení souvisejících problémů, jakým je obnova lesních porostů. Přesto jejich přítomnost v naší krajině vyvolává mezi lidmi rozporuplné reakce. Klíčové je proto podle odborníků informování veřejnosti o jejich úloze v přírodě, potřebě jejich ochrany i případných rizicích.
 
K osvětě nyní přispívá i soukromá aktivita "Setkání s rysem" zástupců Zooparku Zájezd, která vyvolala u široké veřejnosti velkou odezvu. "Z vlastních prostředků financujeme osvětové interaktivní přednášky o životě rysů v ČR za účasti kotěte Blondýna, které bylo vychováno člověkem. Přednášky směřujeme především do regionů, ve kterých má rys vhodné podmínky k životu. V tuto chvíli se jich zúčastnilo více než 7 500 posluchačů, díky médiím se o našich aktivitách dozvědělo dalších více než 2,5 milionu lidí z několika zemí Evropy," řekl koordinátor projektu Jiří Beneš.

V srpnu bude v novém zoocentru Správy Národního parku Šumava na Kvildě na Prachaticku k vidění také výstava ze snímků z fotopastí "V soukromí divočiny".

MŽP se podílí na řadě projektů zabývajících se ochranou a monitoringem velkých šelem, například projektem TransLynx. Do dubna 2016 by měl být připraven první komplexní Program péče o velké šelmy. "MŽP je garantem ochrany velkých šelem i naplňování mezinárodních a evropských závazků, které k jejich ochraně vybízejí. Všechny naše 3 velké šelmy (jmenovitě rys ostrovid, vlk obecný a medvěd hnědý) jsou zařazeny mezi zvláště chráněné druhy živočichů a hlavní území jejich výskytu jsou chráněna jako součást soustavy Natura 2000," připomněl náměstek ministra pro ochranu přírody a krajiny Vladimír Dolejský.