„Psa bych nikdy nevycpal“ (MF Dnes)

LYSÁ NAD LABEM „Domácí mazlíčky jsem nedělal a nikdy dělat nebudu, i když mi hodněkrát volali a nabízeli za vycpání cokoliv. Děláme pouze lovecké trofeje," říká dvaatřicetiletý preparátor Jaroslav Pekař z Chmelíku u Litomyšli. Ode dneška do 24. května vystavuje své nejzajímavější práce v Lysé nad Labem. Slibuje lvy, leopardy, půl hrocha i půl zubra, žirafu nebo obrovského krokodýla. „Kromě slona a nosorožce už jsme tu měli asi všechno: hrochy, lvy, medvědy, lední medvědy, z nichž jeden vážil 600 kilogramů. Dělal jsem i tygra z cirkusu, kde zvíře stářím uhynulo," popisuje Pekař. „Děláme trofeje pro klienty z Rakouska, Norska, Dánska, Ruska, ale i třeba z Nového Zélandu či Austrálie. Hodně zakázek máme ze Slovenska a vůbec si nemůžeme stěžovat na zakázky z Česka. Většinou si trofeje zadávají podnikatelé, kteří nelitují peněz za lovy v zahraničí a výrobu trofejí. Jsou mezi nimi i známí lidé, třeba majitelé velkých podniků," říká.
V jeho dílně skončí kůže vysolená, suchá a tvrdá jako kámen. „My ji pak pozvolna změkčujeme a pracujeme s ní," popisuje. Mezi nejtěžší patří preparace antilop. „Mají velmi krátký chlup kožešiny, každý nepatřičný zásah do kůže je na trofeji vidět. Ale asi nejhorší je preparovat dikobraza. Ten hodně píchá a špatně se dělá," doplňuje. Dodává, že dílna přísně dbá na to, aby střelený kus byl legální. „Hodně lidí si myslí, že lov exotické zvěře je vybíjení zvířat, ale to není pravda. Drtivá většina ulovených kusů je z takzvaných řízených chovů pro milovníky lovu."