Se sraženou zvěří se potýkají také myslivci na Opavsku (Opavský a hlučínský deník)

Se sraženou zvěří na cestách mají problémy prakticky ve všech částech Opavska. Naše redakce se spojila s některými mysliveckými sdruženími a snažila se zmapovat, jestli v letošním roce takových případů přibylo.

Opavsko
Skoro přesně před týdnem byl Manfred Hanke z chlebičovského mysliveckého sdružení přivolán k srně, kterou okolo půlnoci zhruba dvě stě metrů za Pustými Jakarticemi ve směru na Opavu srazilo auto. Zvíře mělo zlomenou páteř a jedinou volbou,jak mu pomoci od krutých bolestí, bylo utracení. Podobně se během letošního roku museli myslivci v Chlebičově a blízkém okolí zachovat už počtvrté. "Na místo mě přivolali policisté. Nikomu v autě se naštěstí nic nestalo. Bohužel, co se týče srnky, neměl jsem jinou možnost. Předtím byly sraženy tři kusy srnčí zvěře. Jeden srnec a dvě srnčata," popisoval už zmíněný Manfred Hanke. Úsek mezi Jakarticemi a Opavou je jedním z několika, na němž pravidelně zvěř končí pod koly projíždějících aut. "Dalším problematickým místem je silnice u Arnoštova a pak část cesty z Chlebičova do Velkých Hoštic a z Jakartic na Služovice. Kromě srnčího už bylo letos přejeto okolo dvaceti zajíců, což činí přibližně třicet až čtyřicet procent populace, která se v našem revíru nachází."

Pachové ohradníky ne vždy pomáhají
Každý sražený kus zvěře se promítá do odlovu. Jestliže na cestách zemře například pět kusů divokých prasat, o stejný počet méně se jich může odlovit. Podobný případ se stal loni na území Mysliveckého sdružení Halovec, konkrétně na hlavním tahu mezi Opavou a Ostravou. "Staráme se o prostor od velké křižovatky v Nových Sedlicích až pod Hrabyňský kopec. Právě zde v loňském roce přecházela bachyně se čtyřmi selaty silnici. Na Opavu i na Ostravu ve stejný moment jela dvě auta. Ani jeden kus střet nepřežil," poznamenal Miroslav Večerek z MS Halovec. Letos jeho sdružení eviduje zhruba pět kusů srnčí zvěře, které byly sraženy. Naopak žádné divoké prase v roce 2015 tímto způsobem zatím nezahynulo. Myslivci se podél cesty snaží umisťovat také pachové ohradníky, ne vždy jsou však účinné.
"Problém je v tom, že třeba bachyně je strašně chytré zvíře. Když takovým ohradníkem jednou projde a nic se jí nestane, zachová se stejně pokaždé. Je složité zajistit, aby nepřecházela silnici," doplnil ještě Miroslav Večerek.

Zvěř lákají i posekané příkopy
Obrovským lákadlem pro zvěř je pokosená tráva, která zůstává ležet v příkopech. V zimě je navíc nechtěně solena společně se zmrzlými silnicemi, což z ní činí vyhledávanou pochoutku.
"Je to jeden z důvodů, proč se třeba srnčí stahuje do blízkosti cest a následně se pokouší přebíhat na druhou stranu," uvedl Vladimír Žákovčík, který je veterinárním lékařem a také dohlíží na hlučínské honitby.
Letošek podobně jako jeho kolegové z Chlebičova a štítinského Halovce coby extrémní nehodnotí. Od začátku mysliveckého roku, jenž začíná prvním dubnovým dnem, eviduje dva srnce, čtyři srny a dvě srnčata, která zahynula kvůli srážce s autem. Nejproblematičtější úsek se nachází na horizontu za viaduktem ve směru z Hlučína na Kozmice. "Sraženou zvěř zde s kozmickými myslivci řešíme pravidelně. V tomto ohledu musím zmínit také silnici z Hlučína na Bobrovníky. U nového hřbitova často přechází divoká prasata a končí pod koly aut. Zvěř umírá také na staré cestě z Hlučína do Ostravy," pokračoval Vladimír Žákovčík.

Vždy je třeba zavolat policii
Pokud se vám stane, že srazíte divokou zvěř, nikdy ji z místa neodvážejte. Toto jednání by totiž mohlo být kvalifikováno jako pytláctví. "Pokaždé je nutné se obrátit na policii, která následně zkontaktuje dané myslivecké sdružení. Škoda v souvislosti s usmrcením zvěře vzniká třetí osobě, kterou ve většině případů jsou právě tato sdružení," vysvětloval tiskový mluvčí opavské policie René Černohorský a ještě dodal: "Někdy se stane, že zraněné zvíře z místa střetu odejde. V takových případech je potřeba ho najít a zjistit, zda nebylo třeba nějak nakažené a podobně. "