České přírodě se daří. Tedy někde (Metro)

Bobrů a syslů přibývá. Motýlům naopak zvoní hrana.

Přírodě Krkonošského národního parku (KRNAP) se daří čím dál více. Rozšiřuje se nejpřísněji chráněná I. zóna. "Dosavadní rozdělení zón vzniklo v roce 1991. Od té doby se ale přírodní hodnota některých částí parku změnila k lepšímu," raduje se ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. Rozloha I. zóny se zvýšila o více než dva tisíce hektarů.
Návštěvník Krkonoš změnu zaznamená pouze při vstupu do nejvzácnější části parku. Na hranicích I. a II. zóny jsou od října cedule, které příchozí varují, že se smějí pohybovat jen po značených cestách.
V Česku se začíná dařit i zvířatům. V posledních letech zde stoupá počet syslů, kteří byli v 50. letech považováni za škůdce. "V národní přírodní rezervaci Raná se syslům daří proto, že se podařilo změnit způsob hospodaření tak, aby jim vyhovoval -vyřezávají se náletové dřeviny, pasou se tu ovce, udržuje se stepní charakter krajiny," uvedla Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Najdou se však druhy, které mají naopak namále. "Za posledních 60 let u nás vyhynulo na devatenáct druhů motýlů, osmdesát osm jich je ohroženo. Dalším příkladem jsou dříve běžní ptáci. Třeba vrabci, koroptve nebo čejky," připomněla Šůlová. Do Čech se vrací vlci. Na mále mají motýli Obecně se dá říci, že jsou na tom lépe zejména chráněná území - národní parky, chráněné krajinné oblasti, rezervace. * Daří se zejména těm druhům, které jsou schopny žít v širokém spektru různých prostředí - třeba liškám, kunám skalním, strakám.
Z chráněných živočichů je úspěšný třeba bobr.
* Ochránce zvířat v posledních letech potěšil i návrat vlků, kteří v oblasti Máchova kraje po více než stu letech vyvedli v Čechách mláďata.
* V Česku se však najdou i místa, kterým se naopak nedaří. Odvodňování, používání